|
|
Vliv kontroverzních témat na (ne)úspěch Tea party
Vlčanová, Kateřina ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zjistit, zda měly názory kandidátů Tea party na kontroverzní otázky vliv na jejich volební úspěch a na úspěch hnutí Tea party v obecném smyslu. Práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části se autorka soustředí na historickou perspektivu politického a stranického systému Spojených států amerických, bipartismus a postavení třetích stran v systému a na stručnou analýzu Demokratické a Republikánské strany. Dále autorka zkoumá fenomén Tea party - její genezi, strukturu, cíle a ideje. Následující kapitola se zaměřuje na tři kontroverzní témata (potraty, práva LGBT a rasové otázky), jež reflektují ideologické štěpení americké společnosti. Praktická část práce se skládá z případové studie nazvané Vliv kontroverzních témat na (ne)úspěch kandidátů Tea party a ze zodpovězení výzkumných otázek a hypotéz. Případová studie se zabývá postoji sněmovních a senátních kandidátů Tea party k výše jmenovaným kontroverzním otázkám, kteří uspěli v kongresových volbách 2010.
|
|
|
Vztah jedince a společnosti v Rawlsově díle
Vlčanová, Kateřina ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět primární otázku: Jak se v Rawlsových dílech proměňuje vztah mezi jedincem a společností? Posiluje se, oslabuje, či jinak mění? Autorka se zabývá i dalšími otázkami, především specifiky Rawlsovy teorie a Rawlsova liberalismu a kritikami Rawlse. Autorka se soustředí na dvě významná díla - prvotinu Teorie spravedlnosti a pozdější Politický liberalismus. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, analyzuje autorka nejprve dílo Teorie spravedlnosti a vztah jedince a společnosti v tomto díle a následně ho zasazuje do kontextu filosofické debaty, která pramení právě z kritik Teorie spravedlnosti a odehrává se mezi liberály a komunitaristy. Autorka zmiňuje i kritiku zástupce libertariánů Roberta Nozicka. Liberálové (Rawls) zastávají názor, že identita člověka předchází společnosti, tudíž obhajují individualistickou představu univerzálního jedince, který má náležitá práva. Na druhou stranu komunitaristé (MacIntyre, Sandel, Taylor, Walzer) obhajují jedince, jehož identita je předem odvozena od společností, k níž jedinec patří. Pro komunitaristy je tedy důležitější usilovat o dobro pospolitosti, v níž lidé žijí, než primárně o dobro každého jednotlivého člověka. Poté autorka analyzuje hlavní myšlenky díla Politický liberalismus a vztah jedince a společnosti v něm...
|
host ::
RSS.