|
|
Plán péče o sebe jako nástroj zvládání akutních krizových stavů v životech sociálních pracovníků.
Joachimsthalerová, Marta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Zkoumání péče o sebe se nyní stalo jakýmsi diskurzem, jež zaznamenal raketový vzestup díky pandemii Covidu-19. V České republice se péče o sebe se zatím nepromítla ani do Etického kodexu sociální práce v ČR, přestože se péče o sebe pomalu stává etickým imperativem, jenž by měl být vlastní všem sociálním pracovníkům ve výkonu své profese. Předkládaná práce otvírá problematiku nedostatečné přípravy sociálního pracovníka na péči o sebe. V teoretické části definuji klíčové pojmy plán péče o sebe, sociální pracovník a krizový stav. Věnuji se zde též zvládání krizových stavům, maladaptivnímu copingu a důsledkům poskytování sociálních služeb klientům. Následně se věnuji vlivu krizových stavů na psychické a fyzické zdraví sociálních pracovníků. Na závěr teoretické části uvádím návod na vytvoření plánu péče o sebe a popisuji zde zdroje a techniky, jež mohou být klíčem k vyšší odolnosti sociálního pracovníka. V závěru teoretické části popisuji dosavadní studie péče o sebe. Cílem předkládané diplomové práce je odpovědět na základní výzkumnou otázku, jež zní: Jaká je žitá zkušenost sociálních pracovníků s aplikací plánu péče o sebe v případech expozice životním událostem, jež mohou vyústit v akutní krizový stav. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila metodu interpretativní fenomenologickou analýzu, jež...
|
|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
|
| |
|
|
Užití krizové intervence školními psychology
Získalová, Zuzana ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem diplomové práce na téma Užití krizové intervence školními psychology je zmapovat, jak školní psychologové pracují se zakázkou krizové intervence a jaká specifika může KI v prostředí školy přinášet. Ve výzkumu si klademe pět výzkumných otázek, a to jak školní psychologové definují krizi, jak často s ní pracují, jaké faktory mohou mít na tuto frekvenci vliv, jaké specifické postupy školní psychologové v práci s krizí užívají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Stanovený cíl objasňujeme kvalitativním výzkumným šetřením V rámci něj proběhlo deset polostrukturovaných rozhovorů a jeden pilotní. Respondenti jsou školní psychologové ze základních škol, gymnázií, střední odborné školy a středního odborného učiliště. Zpracování dat probíhá formou tematické analýzy, v jejímž rámci vznikla tři hlavní témata a čtyři subtémata na podkladu celkem patnácti kategorií. Mezi kategoriemi jsou hledány možné souvislosti. Ve výzkumu je identifikována řada specifik, která krizová intervence na území školy přináší. S ohledem na jejich množství přinášíme pojem "Školní krizová intervence". Tento pojem na základě identifikovaných specifik definujeme jako samostatnou disciplínu, která by potenciálně mohla být zařazena coby poddruh krizové intervence. V práci dále představujeme, co pomáhá školním psychologům zvládat...
|
|
| |
|
|
Dopady pandemie covid-19 na děti z pohledu dětských krizových center v Jihočeském kraji
VAČKÁŘOVÁ, Hana
Diplomová práce se zaměřuje na dopady pandemie covid-19 na děti, a to z pohledu dětských krizových center v Jihočeském kraji. Práce seznamuje čtenáře s pojmem krize, jejími typy, průběhem, příčinami a možnými důsledky. Dále práce nabízí možnosti pomoci dětským klientům v krizi, a to jak v rovině svépomocné, tak v rovině profesionální pomoci, tedy pomoci metodou krizové intervence. Další část práce umožní vhled do doby pandemie covid-19, nastolených protiepidemických opatření, jejich etickou otázkou a možných dopadů na děti, kterých se vyhlášky a nařízení vlády přímo dotýkala. Snahou a cílem celé práce, je zjistit jaké dopady měla pandemie covid-19 na děti a dospívající, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky jednotlivých dětských krizových center v Jihočeském kraji.
|
|
|
Návrh opatření na udržení a zvyšování výkonnosti firem v období krize
JANKOVSKÁ, Lucie
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit působení negativních vlivů, způsobených krizí na výkonnost vybraného podniku a navrhnout účinná opatření, která mu pomohou udržet či zvýšit výkonnost v krizových podmínkách. Ke zhodnocení výkonnosti podniku v krizovém období byly vybrány bankrotní a bonitní ukazatele a ekonomická přidaná hodnota (EVA). Vývoj výkonnosti podniku byl sledován v období světové ekonomické krize, pandemie Covid-19 a energetické krize. Následující část práce byla věnována návrhům na opatření, které mohou podniku udržet či zvýšit výkonnost v nepříznivých podmínkách. Jedním z návrhů bylo zavedení konceptu balanced scorecard, jakožto vhodného systému monitorování výkonnosti podniku v období krize.
|
|
|
Využití krizové intervence v prostředí mateřské školy
HANAFI, Andrea
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku krize a krizové intervence a přínos jejího využití v prostředí mateřské školy pro podporu dětí, které jsou v náročné životní situaci. Teoretická část přibližuje téma psychické krize a specifika jejího prožívání v dětství, představuje principy krizové intervence a opět specifika vztahující se k dětem předškolního věku. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu založeném na rozhovorech s osmi předškolními pedagogy, který mapuje jejich zkušenosti s dětským prožíváním krize a řešením takových situací v prostředí mateřské školy.
|
|
|
Zhodnocení kriminálního původu finanční krize
Cieslar, Jan ; Dupáková, Lenka (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
Zhodnocení kriminálního původu finančních krizí Abstrakt Diplomová práce se zabývala white-collar crime ve finančním prostředí. Cílem bylo zjistit, nakolik byla finanční krize v letech 2007-2008 důsledkem působení ekonomického cyklu a nakolik byla výsledkem kriminálních praktik. Za tímto účelem rozebíráme teorickou perspektivu white-collar crime z pohledu jednotlivce a korporace. Označujeme kriminogenní faktory a modely ve struktuře, strategii a kultuře korporací. Jedince zkoumáme z hlediska psychologického a demografického. Tyto poznatky aplikujeme na kauzu Enron Corporation, jakožto paradigmatický případ ekonomické kriminality, který způsobil rozsáhlé škody, avšak nevedl k finanční krizi. Vedle toho zkoumáme doložené pochybné praktiky vedoucí ke kolapsu finančních trhů v roce 2008. Minimum odsuzujících rozsudků by mohlo naznačovat, že krize neměla původ v nezákonných postupech. Takový závěr by byl ovšem zavádějící. V práci uvádíme řadu důvodů, pro které je stíhání white-collar crime obtížné a bývá od něj upuštěno. Chování korporací a jejich představitelů vykazuje však často znaky popisované v učebnicích kriminologie. Systém, který se ve finančním odvětví začal formovat v 80. letetch 20. století, vykazuje aspekty, které dávají vzniknout kriminogennímu prosředí. Identifikujeme příčiny krize, kterých je více...
|
|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
host ::
RSS.