|
|
Invazní druhy v mapování mimo aktivity AOPK ČR
Joščáková, Aneta ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
Invazní druhy jsou v ochraně životního prostředí přetrvávajícím problémem. Ke správnému uchopení invazí a zejména pro jejich efektivní management je potřeba mít dobré informace o výskytu invazních druhů. Dosavadní mapovací aktivity jsou však většinou úzce zaměřené, a to především na lokality v zájmu ochrany přírody a vybrané vlajkové druhy. Nálezy z těchto aktivit jsou dnes soustředěny v Nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Tato databáze je v současnosti nejlepším zdrojem dat o výskytu invazních druhů na území České republiky. Přesto stále neobsahuje uspokojivé množství nálezů. Největší mezery ve zmapování výskytu invazních druhů jsou právě v oblastech mimo zájem ochrany přírody. K mapování těchto oblastí může docházet pomocí občanské vědy, která je konkrétně pro mapování invazních druhů velice vhodná. Dalším a dosud nepodchyceným zdrojem dat o výskytu invazních druhů je šedá literatura, jejíž potenciál byl zkoumán v této bakalářské práci. Prozkoumány byly vysokoškolské kvalifikační práce a odborné průzkumy na zakázku kraje. Přestože tyto dokumenty obsahovaly kvalitní data o výskytu invazních druhů, nebyla bohužel tato data sdílena s Nálezovou databází ochrany přírody. Klíčová slova: invaze, mapování, monitoring, nepůvodní druhy, občanská věda
|
|
|
Analýza společenstva makrozoobentosu v tocích s nepůvodními druhy ryb a korýšů
LORENC, Ondřej
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo analyzovat a správně determinovat jednotlivé druhy bentických organismů, které se nacházely v odebraných vzorcích z Jílovského (LJ) a Lučního (LL) potoka, které jsou přítoky řeky Labe. Odběry vzorků byly provedeny během dvou let (2018 a 2019). Z každého potoka bylo v každém roce odebráno 12 vzorků z horních i dolních úseků těchto toků, a to z tůní (P) i proudných částí (R). Na základě zjištěných informací pak byly vyhodnoceny různé ukazatele společenstva makrozoobentosu, konkrétně Sorensonův index podobnosti, Shannon-Wienerův index diversity a saprobní index. Dominující skupinou během obou let byla u většiny vzorků Diptera, jejichž početnost se pohybovala v rozmezí 826-4228 ind. m-2 pro jednotlivé úseky. Jejich početnost byla překonána pouze ve dvou případech z osmi. Poprvé v roce 2018 v úseku LJ1, kde se nacházelo velké množství roupic (Enchytraeus sp.), přesně 49942 ind. m-2 a podruhé také v roce 2018, v úseku LL2. Podobnost podle Sorensonova indexu byla pří porovnávání horních úseků s dolními zjištěna pouze jednou v roce 2018 na Jílovském potoce (70,97 %). Diversita byla převážně nízká, s výjimkou úseku LL2 roku 2019 kde byla zjištěna střední diversita. Saprobní index dosahoval vyšších hodnot v dolních úsecích než v horních, a to u obou potoků. Nejvýše dosáhl hodnoty 3,85 (polysaprobita) v dolním úseku Lučního potoka v roce 2018. Nejnižší hodnota saprobního indexu byla 1,9, které bylo dosaženo v horním úseku Lučního potoka v roce 2019.Diversita i saprobita vypovídá o nepřirozeném stavu bentosu v toku, a to zejména v úsecích blíže u soutoku s řekou Labe. Společenstvo makrozoobentosu je v těchto částech obou toků silně ovlivněno antropogenní činností. Ve vzorcích z obou potoků byl objeven jeden nepůvodní zástupce makrozoobentosu - písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum). Z hlediska stavu společenstev makrozoobentosu na Jílovském a Lučním potoce vyplývá, že hlavní problematikou těchto toků je organické zatížení, způsobené lidskou aktivitou.
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Procesy v lesní vegetaci termofytika v posledních desetiletích
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Szabó, Péter (oponent)
Lesy termofytika, zvláště jejich bylinné patro, jsou významné z ochranářského i kulturního hlediska, protože představují ojedinělá společenstva dlouhodobě přímo i nepřímo ovlivňovaná člověkem. Od 19. století se způsob ovlivnění značně proměnil stejně jako celá společnost a vegetace na tuto změnu odpověděla změnou složení, diversity i prostorové struktury. Tato práce shrnuje nejdůležitější změny vegetace a hlavně procesy, které k nim vedly a jsou relevantní pro naše území. Protože podobný vývoj probíhá v celé Evropě, potažmo celé temperátní zóně, jsou zmíněny i odkazy na ostatní země, zvláště Velkou Británii, kde má historická ekologie bohatou tradici.
|
|
|
Metodiky - monitoring
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat jsou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
|
|
|
Metodiky mapování a monitoringu invazních (vybraných nepůvodních) druhů - mapování
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat budou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.