|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Extrakce bioaktivních látek z výlisků aronie
Kapiton, Ulyana ; Veselá, Mária (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kvantifikací vybraných bioaktivních látek z aroniové šťávy, extraktů aroniových výlisků a z aroniového čaje. V teoretické části je uveden botanický popis aronie, druhu Aronia melanocarpa. Dále chemické vlastnosti plodů aronie a jejich využití v potravinářském zdravotnickém a kosmetickém průmyslu. V závěru teoretické části jsou uvedeny manuální metody stanovení jednoduchých sacharidů a stručně popsány vybrané extrakční postupy. Experimentální část obsahuje stanovení těchto chemických charakteristik analyzovaných aroniových produktů: pH, titrační kyselosti, refraktometrické sušiny, redukujících sacharidů podle Bertranda a gravimetricky, fenolických látek a celkových anthokyanů. Nejvíce celkových fenolů 319,54 mg·dm-3 bylo stanoveno ve vzorku aroniového čaje po 10 minutách digesce. V takto připraveném čaji byla stanovena také nejvyšší hodnota koncentrace anthokyanových barviv – 889,49 mg·dm-3.
|
|
|
Analýza šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu
Černá, Anna ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu. Teoretická část je věnována popisu rybízu, jeho biologicky aktivním látkám, pěstování a jeho využití v potravinářství. V teoretické části jsou také charakterizovány analyzované parametry rybízů, a to fenolické látky, antokyany a vitamin C a možnosti jejich stanovení. Experimentální část je věnována přípravě vzorků a pracovním postupům jednotlivých analýz. K analýze bylo použito šest vybraných odrůd bílého a jedenáct odrůd červeného rybízu z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. a šest odrůd bílého a deset odrůd červeného rybízu od soukromého pěstitele. Celkové fenolické látky a antokyany byly stanovovány spektrofotometricky, obsah vitaminu C pak kapalinovou chromatografií. Vyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny převážně u odrůd z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Odrůdy červených rybízů obsahovaly vyšší množství celkových fenolických látek a antokyanů, bílé rybízy pak vyšší množství vitaminu C.
|
|
|
Enkapsulace aktivních látek a možnosti jejich aplikace v anti-aging kosmetice
Horváthová, Iveta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na enkapsulaci vybraných aktivních látek a možnosti jejich aplikace v kosmetických produktech s anti-aging účinky. Bylo vybráno 6 aktivních látek odlišného charakteru – lipofilní vitamín E a vitamín A, hydrofilní vitamín B1 a vitamín B2, a fenolické látky kyselina ferulová a kyselina chlorogenová. Teoretická část byla zaměřena na obecnou charakteristiku vybraných aktivních látek, jejich využití a popis používaných metod. V rámci praktické části byly charakterizovány aktivní látky z hlediska jejich antioxidační aktivity a následně enkapsulovány do liposomů ze sójového a slunečnicového lecitinu. U připravených liposomů byla stanovována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po 4 týdnech skladování. Následně byly vybrány nejvhodnější liposomy s obsahem aktivních látek, u kterých byla rovněž analyzována jejich bezpečnost pro lidské kožní buňky pomocí MTT testu cytotoxicity na keratinocytech HaCaT. Dále byly připraveny 3 typy kosmetických výrobků – denní krém, noční krém a pleťové sérum. Každý druh kosmetického výrobku byl dále rozdělen na 4 typy – výrobek neobsahující žádné aktivní látky, výrobek obsahující aktivní látky v neenkapsulované formě, výrobek obsahující aktivní látky v enkapsulované formě a výrobek obsahující prázdné liposomy. Jako účinné látky byly přidány všechny naše testované látky. Finální produkty byly testovány 14 dní na 15 dobrovolnicích. Před a po používání produktů byly změřeny parametry pokožky a tím byl analyzován vliv přípravků na omlazení pokožky. Dále dobrovolnice hodnotily senzorickou analýzu kosmetických produktů. Součástí této práce bylo také zpracování online dotazníku ohledně anti-aging kosmetiky pro veřejnost, abychom zjistili, do jaké míry je tento druh kosmetiky mezi lidmi populární.
|
|
|
Charakterizace švestkového oleje a jeho využití v kosmetice
Kaňovská, Zuzana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat švestkový olej a prozkoumat možnosti jeho využití v kosmetickém průmyslu. Teoretickou částí práce je rešerše o vlastnostech rostlinných olejů obecně, švestkovém oleji a dalších olejích z peckovitých plodů. V experimentální části byl olej charakterizován z hlediska profilu mastných kyselin, fenolických látek a tokoferolů. Ze švestkového oleje bylo dále připraveno tělové mléko, u nějž byly stanoveny hydratační a bariérové vlastnosti. Čistý švestkový olej i tělové mléko byly podrobeny testům antimikrobiální aktivity.
|
|
|
Stanovení vybraných fenolických a těkavých látek v čaji a v čajovém nálevu
Stará, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením fenolických a těkavých látek v čajích a čajových nálevech. Práce srovnává čaje na základě jejich technologie výroby a země původu. Fenolické látky byly stanoveny metodou LC/MS. Fenolické látky byly rozděleny na katechiny a ostatní látky. V methanolových extraktech obsahovaly zelené čaje vyšší koncentrace katechinů než černé čaje. Ze skupiny katechinů byla nejvyšší koncentrace zjištěna u epigalokatechin galátu v zeleném čaji, a to 7,96 mg/g. Černé čaje obsahovaly nejvíce kyseliny galové ze zkoumaných čajů. Nejvyšší obsah kyseliny galové u černých čajů byl stanoven 1,84 mg/g. Čajové nálevy byly připraveny dle klasických postupů typických pro jednotlivý druh čaje. V nálevech byly koncentrace všech látek vyšší u černých čajů. V nálevech ze zelených čajů nebyly detekovány některé látky jako galokatechin galát, kvercetin, kyselina kumarová a kaempferol. Těkavé látky byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. Identifikací těkavých látek v sypaném čaji bylo charakterizováno aroma čaje. Pro černé čaje bylo charakterizováno bohaté květinové a sladké aroma. V zelených čajích šlo spíše o svěží a trávové aroma. Látkami, vyskytujícími se ve všech čajích, byly linalool, linalyl anthranilát a -Terpinyl acetát.
|
|
|
Možnosti fortifikace vybraných cereálních výrobků
Hurtová, Jana ; RNDr.Renata Mikulíková, Ph.D. (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem bioaktivních látek v cereálních produktech. Zaměřením práce je posouzení možností fortifikace cereálních výrobků za účelem zvýšení nutriční hodnoty finálních produktů, které jsou v průběhu skladování a technologického procesu výroby ochuzeny o mnoho esenciálních složek. Obilná zrna jsou bohatá na celou řadu fenolických látek, ale také vitamínů a minerálů, které snižují rizika vzniku chronických onemocnění. Cílem práce byla příprava a analýza modelových cereálních výrobků fortifikovaných přídavkem směsí vybraných tuzemských druhů ovoce. Dále byla zpracována srovnávací studie obsahu aktivních látek v komerčních a modelových cereálních produktech určených pro dětskou výživu. Experimentální část byla zaměřena na analýzu individuálních flavonoidů metodou RP-HPLC/UV-VIS, spektrofotometrické stanovení celkových a redukujících sacharidů, ale také mono- a disacharidů metodou HPLC/RI. Ve všech cereálních výrobcích byly analyzovány změny obsahu individuálních flavonoidů a sacharidů po kyselé hydrolýze, přičemž u většiny výrobků se byl zaznamenán nárůst obsahu těchto látek. Přítomnost látek polyfenolického charakteru byla potvrzena ve všech analyzovaných výrobcích. Přídavkem 10% podílu lyofilizované lesní směsi, jablek a mrkve se podíl polyfenolických látek v modelových produktech několikanásobně zvýšil. Mezi komerčními cereálními výrobky bylo možno vidět poměrně velké rozdíly ve zjištěných koncentracích celkových polyfenolů, které odpovídají podílu ovocné složky. Součástí práce byla také analýza obsahu celkových polyfenolů a flavonoidů v simulovaném fyziologickém prostředí žaludeční šťávy, během níž došlo k hydrolýze vázaných forem. Závěrem lze shrnout, že přídavek lyofilizovaného ovoce se jeví být vhodným způsobem, jak zvýšit nutriční hodnotu a zachovat obsah bioaktivních složek finálního cereálního výrobku.
|
|
|
Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité
Stejskalová, Lenka
Význam bylinek a bylinných čajů je často zkoumaným tématem. Rostlinný materiál je zdrojem velkého množství různorodých složek, u kterých je prokázán příznivý vliv na lidský organismus. Tyto látky jsou schopny napomáhat při prevenci a případně léčbě některých lidských onemocnění. K úplnému pochopení fungování jednotlivých rostlin je zapotřebí znát obsah jednotlivých skupiny biologicky aktivních látek. Tato diplomová práce s názvem „Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité“ v první časti popisuje a definuje bylinné čaje a ekologické zemědělství. Dále popisuje čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) a konkrétněji se věnuje vybraným druhům této čeledi. Mezi vybrané zástupce patří měsíček lékařský (Calendula officinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.) a třapatka nachová (Echinacea purpurea). Spotřeba bylinných čajů je v současné době vysoká a stále roste, proto je potřebné znát složení využívaných rostlin. Konkrétní zástupci byly vybráni pro jejich oblíbenost a hojné využívání při přípravě bylinných čajů. U každého zástupce je krátký botanický popis a popis obsažených látek. V další kapitole teoretické části jsou popsány fenolické látky, jejich stanovení a vliv na lidské zdraví. Podrobněji je popsána skupina flavonoidů, která je podskupinou fenolických látek. Poslední část literární rešerše popisuje pojem antioxidantů, volných radikálů a metody stanovení antioxidační aktivity. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu polyfenolů, celkového obsahu flavonoidů a stanovení celkové antioxidační kapacity. Tyto skupiny byly vybrány k měření, protože se jedná o látky vykazující účinky na lidské zdraví. Všechny tyto skupiny jsou stanovovány spektrofotometricky. Podstatou této práce bylo zjistit, zda je obsah těchto sloučenin shodný u vzorků pocházejících z rozdílných produkcí. Proto byl od každého zástupce zkoumán jeden vzorek pocházející z ekologického zemědělství (pod označením „BIO“) a jeden vzorek pocházející ze zemědělství konvenčního. Tyto dva vzorky byly pak následné statisticky porovnány.
|
|
|
Posouzení trvanlivosti vybraných druhů dřev pro obchodovatelný výrobek
Sion, Matěj
V této diplomové práci je řešena problematika odolnosti terasových prken vůči biologické degradaci. Pro experiment byly vybrány tyto dřeva: 1) Garapa (Apuleia leiocarpa Vog.) → zástupce tropických dřev a zákazníky žádaná varianta. 2) Morušovník (Morus) → možná alternativa v budoucích letech. 3) Acetylované dřevo olše lepkavé (Alnus glutinosa) → možná alternativa, kdy se tato metoda modifikace jeví jako velice účinná. Vybraná dřeva byla otestována dle ČSN EN 350 na odolnost vůči dřevokazným houbám bílého tlení outkovkou pestrou (Trametes versicolor) a hnědého tlení trámovky trámové (Gloeophyllum trabeum) a koniofory sklepní (Coniophora puteana). Druhou částí práce bylo zjištění celkového obsahu látek, které by mohly souviset s přirozenou trvanlivostí: extraktivní látky (EL), fenolické látky (FL), sacharidy (S) a hodnoty pH vodného výluhu vybraných druhů dřev. Veškeré vzorky byly otestovány a vzájemně porovnány mezi sebou. Dřevo morušovníku bylo hodnoceno i jak se tyto vlastnosti mění po poloměru kmene. Bylo zjištěno, že vybraná dřeva jsou vhodná pro terasová prkna. Hmotnostní úbytky (Δm) (bílého i hnědého tlení) se nacházely v záporných hodnotách, houby tedy nedokázaly dřeva napadnout a byly zařazeny do třídy trvanlivosti 1 „velmi trvanlivé“. Z hlediska chemického složení bylo zjištěno, že nejvíce chemických látek obsahuje dřevo morušovníku, dále garapy a nejméně acetylovaná olše. U morušovníku bylo zjištěno, že množství chemických látek je různé v zavilosti na pozici po poloměru kmene. U garapy a morušovníku byla vysoká odolnost vůči dřevokazným houbám zapříčiněna zejména obsahem chemických látek. Naopak odolnost acetylované olše byla způsobena zejména procesem acetylace.
|
|
|
Fyziologické, strukturální a biochemické znaky listoví vybraných druhů Poaceae s významem v ochraně proti stresu a aklimaci k různým světelným podmínkám
Hunt, Lena Macrie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Lux, Alexander (oponent) ; Šantrůček, Jiří (oponent)
Tato práce zkoumá fyziologické, strukturální a biochemické vlastnosti listů trav (čeleď Poaceae) a jejich příspěvek k ochraně proti oxidativnímu stresu. Světlo je hlavním faktorem přispívajícím jak k oxidativnímu stresu u rostlin, tak k indukci ochranných mechanismů na úrovni listu. Významným druhem pro zemědělskou produkci je ječmen (Hordeum vulgare), který byl použit k zjištění reakcí na různé úrovně osvětlení a atmosférické hladiny CO2. Ječmen byl dále použit jako modelový organismus ke studiu vlivu různých spektrálních charakteristik na ochranné mechanismy proti oxidativnímu stresu, zejména indukci fenolických sloučenin. Tato práce také zkoumá ochranné funkční vlastnosti listů divokých travních druhů (Nardus stricta, Calamagrostis villosa, Molinia caerulea a Deschampsia cespitosa) v travnatém arkticko- alpínském tundrovém ekosystému s vysokým osvětlením. Fenolické sloučeniny jsou důležité ochranné sekundární metabolity rostlin, které chrání proti oxidativnímu stresu způsobenému vysokým osvětlením. Tato práce hodnotí fenolické sloučeniny a jejich příspěvek k toleranci rostlin vůči stresu a představuje novou metodu kvantifikace histologické detekce fenoliků v průřezech listu. Klíčové výsledky naznačují, že množství a kvalita světla mají významný vliv na hromadění fenolických sloučenin. Podmínky s...
|
host ::
RSS.