|
Posouzení trvanlivosti vybraných druhů dřev pro obchodovatelný výrobek
Sion, Matěj
V této diplomové práci je řešena problematika odolnosti terasových prken vůči biologické degradaci. Pro experiment byly vybrány tyto dřeva: 1) Garapa (Apuleia leiocarpa Vog.) → zástupce tropických dřev a zákazníky žádaná varianta. 2) Morušovník (Morus) → možná alternativa v budoucích letech. 3) Acetylované dřevo olše lepkavé (Alnus glutinosa) → možná alternativa, kdy se tato metoda modifikace jeví jako velice účinná. Vybraná dřeva byla otestována dle ČSN EN 350 na odolnost vůči dřevokazným houbám bílého tlení outkovkou pestrou (Trametes versicolor) a hnědého tlení trámovky trámové (Gloeophyllum trabeum) a koniofory sklepní (Coniophora puteana). Druhou částí práce bylo zjištění celkového obsahu látek, které by mohly souviset s přirozenou trvanlivostí: extraktivní látky (EL), fenolické látky (FL), sacharidy (S) a hodnoty pH vodného výluhu vybraných druhů dřev. Veškeré vzorky byly otestovány a vzájemně porovnány mezi sebou. Dřevo morušovníku bylo hodnoceno i jak se tyto vlastnosti mění po poloměru kmene. Bylo zjištěno, že vybraná dřeva jsou vhodná pro terasová prkna. Hmotnostní úbytky (Δm) (bílého i hnědého tlení) se nacházely v záporných hodnotách, houby tedy nedokázaly dřeva napadnout a byly zařazeny do třídy trvanlivosti 1 „velmi trvanlivé“. Z hlediska chemického složení bylo zjištěno, že nejvíce chemických látek obsahuje dřevo morušovníku, dále garapy a nejméně acetylovaná olše. U morušovníku bylo zjištěno, že množství chemických látek je různé v zavilosti na pozici po poloměru kmene. U garapy a morušovníku byla vysoká odolnost vůči dřevokazným houbám zapříčiněna zejména obsahem chemických látek. Naopak odolnost acetylované olše byla způsobena zejména procesem acetylace.
|