Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biotechnological utilization of cellulose wastes by carotenogenic yeasts
Čarnoká, Daniela ; Sikorová, Pavlína (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
The main objective of the bachelor thesis was to analyze the production of metabolites through the cultivation of selected carotenogenic yeast strains on various waste cellulose substrates. Carotenogenic yeasts are microorganisms capable of utilizing waste cellulose substrates, after suitable chemical pretreatment, as an energy source. Their cultivation leads to the accumulation of biologically active compounds, such as carotenoids, fatty acids, ergosterol, and ubiquinone. The thesis has two main sections: the theoretical part, which encompasses the description of the utilized yeast strains, the produced metabolites, and the waste cellulose substrates, and the experimental part, which details the processing of cellulose waste, yeast cultivation, and the methods employed to determine biomass and metabolite production. The primary waste substrates selected were wood shavings, hemp pellets, and coffee grounds. The study focused on analyzing the production properties of the following yeast strains: Rhodotorula kratochvilae (CCY 20-2-26), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6) and (CCY 20-9-7), Rhodosporidium toruloides (CCY 062-002-004), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), and Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2). The results of the work show that the utilization of cellulose waste as a nutrient source is a possible alternative for the cultivation of carotenogenic yeasts.
Utilization of dairy industry waste for the production of enriched yeast biomass
Laššová, Erika ; Blažková, Jana (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the production of microbial biomass of selected carotenoid yeast strains on the waste product of dairy production - whey. The aim of the work was to cultivate selected carotenoid yeast strains on whey medium with the addition of lactase and protease enzymes. The following yeast strains were studied in this work: Rhodosporidium toruloides, Rhodotorula kratochvilovae, Rhodotorula mucilaginosa, Sporidiobolus metaroseus, Cystophilobasidium macerans. The thesis is divided into two main parts. The theoretical part describes the selected yeast strains and their metabolites, the waste substrate used - whey and its use for cultivation of microorganisms. In addition, there is also briefly described the characteristics of enzymes and chromatographic methods of gas and liquid chromatography. The practical part deals with the cultivation of selected microorganisms on the used waste substrate - whey with the addition of lactase and protease enzymes. The cultured biomass was further analyzed by gas and liquid chromatography to determine the content of fatty acids, carotenoids, ergosterol and ubiquinone.
Biotechnologické zpracování odpadů drůbežářského průmyslu kvasinkami
Ustiuzhanin, Vladimir ; Sniegoňová, Pavlína (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na kultivace vybraných kmenů karotenogenních kvasinek na odpadních substrátech drůbežářského průmyslu. Kvasinky jsou široce významné pro svou schopnost rozkládat složité organické sloučeniny a produkovat různé metabolity včetně mastných kyselin, lipidů a karotenogenních barviv. Pro danou práci byly zvoleny kmeny kvasinek Rhodotorula kratochvilae (CCY 20-2-26), Rhodosporidium toruloides (CCY 62-2-1), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Sporidiobolus salmonicolor (CCY 19-6-4), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6). Práce je strukturována do dvou částí: teoretické a experimentální. Teoretická část zahrnuje informace o využitých rodech kvasinek, popis odpadních substrátů, sledovaných metabolitů a metody analýzy těchto látek. V experimentální části jsou popsány postupy a podmínky kultivace, zpracování biomasy, analýza metabolitů a získané výsledky. Hlavními odpadními substráty byly zvoleny kuřecí tuk a bazicky péřový hydrolyzát. Prostřednictvím série experimentů v laboratorním měřítku byly nejvhodnější kmeny pro produkci sledovaných metabolitů a biomasy na odpadních substrátech: Sporidiobolus pararoseus a Rhodotorula mucilaginosa. Nejvyšší hodnoty zastoupení lipidů v biomase vykazoval kmen Sporidiobolus pararoseus.
Možnosti využití koření při výrobě šunkového nářezu
Vershinina, Alina ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti využití různých koření, konkrétně kmínu, muškátového oříšku, nového koření a majoránky, při výrobě šunkového nářezu. Cílem práce je zkoumat vliv těchto koření na chuť, aroma a další sensorické vlastnosti šunkového nářezu a posoudit jejich přínos pro zlepšení celkové kvality výrobku. Metodologie zahrnuje sběr vzorků šunkového nářezu s různými přídavky koření, provedení sensorické analýzy a chemického rozboru pro identifikaci a kvantifikaci fenolických látek přítomných v jednotlivých kořeních. Následně budou vyhodnoceny výsledky a diskutováno o jejich významu pro výrobu šunkového nářezu. Výsledky této práce by mohly přispět k lepšímu porozumění využití koření při výrobě masových výrobků a poskytnout podklady pro optimalizaci receptur a procesů v potravinářském průmyslu.
Vývoj antimikrobiálních organických nanomateriálů s obsahem extraktů mikrořas a kvasinek
Tushnolobova, Elizaveta ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem antimikrobiálních organických nanomateriálů s obsahem extraktů mikrořas a kvasinek. Cílem práce je syntetizovat a charakterizovat tyto nanomateriály a zkoumat jejich biologické účinky a potenciál v různých aplikacích, včetně lékařství, potravinářství, průmyslu a životního prostředí. V práci jsou popsány základní principy vývoje nanomateriálů. Dále jsou rozebrány biologické aktivní látky obsažené v extraktech mikrořas a kvasinek a jejich potenciál v aplikacích s antimikrobiálním účinkem. V první fázi experimentální části byly extrahovány biologicky aktivní látky z mikrořas a kvasinek pomocí extrakčních metod. Tyto extrakty byly poté použity k přípravě organických nanomateriálů pomocí syntetických postupů. Následně byly tyto materiály charakterizovány pomocí různých analytických technik, včetně spektrofotometrie. Dalším krokem bylo testování biologických účinků těchto nanomateriálů. Byly zkoumány jejich antimikrobiální vlastnosti proti různým mikroorganismům, jako jsou bakterie. Výsledky této práce ukazují, že organické nanomateriály s obsahem extraktů mikrořas a kvasinek mají vysoký potenciál jako antimikrobiální látky a mohou být využity v různých aplikacích. Tyto výsledky mohou být přínosem pro lékařskou praxi, potravinářský průmysl a ochranu životního prostředí.
Microbial production of lipids and their applications
Kročianová, Natália ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
The aim of this bachelor's thesis was the production of lipids by selected strains of yeasts of the Metschnikowia genus using food production substrates. Produced microbial lipids are nowadays highly valued and sought after mainly in the biotechnology industry as a substitute for carbon in the industrial process of biofuel production. Plant, ecological, and cost-effective substrates were used for cultivation ; the influence of cultivation conditions on the growth of yeast was monitored at laboratory and reduced temperature. Four types of yeast were investigated, namely M. pulcherrima 147, M. pulcherrima 149, M. sinensis 1144, and M. zizyphicola 1147. The produced biomasses were analyzed using gas chromatography; in analyses, individual fatty acid composition was determined. Visible changes could be observed at different cultivation temperatures and used substrates. The best results were achieved by substrates that contained Metschnikowia sinensis 1144, while all selected yeasts were capable of lipid production. The highest representation of polyunsaturated fatty acids was demonstrated in each analyzed yeast.
Optimalizace metod izolace a analýzy beta-glukanů produkovaných karotenogenními kvasinkami
Šimková, Eva ; Márová, Ivana (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce byla optimalizace metod izolace a analýzy polysacharidů -glukanů produkovaných karotenogenními kvasinkami. V rámci experimentu byla vybrána jako produkční kmen kvasinka Rhodotorula toruloides, která byla kultivována v laboratorních bioreaktorech. V teoretické části je vypracována literární rešerše na téma karotenogenní kvasinky a metabolity, které produkují. Hlavním metabolitem, kterým se tato práce zabývá, je polysacharid -glukan. -glukany jsou polysacharidy, které tvoří v buňce kvasinky buněčnou stěnu. Jsou známy pro své imunostimulační účinky, antioxidační účinky, podporují hojení ran a pomáhají ke snížení hladiny cholesterolu a glukózy v krvi. Experimentální část práce se zabývá kultivací kvasinkové biomasy, její charakterizací. Dále optimalizací enzymatického stanovení -glukanů pomocí komerčního enzymatického kitu a izolacemi -glukanů z kvasinkové biomasy. V rámci experimentu byly také dále vyvíjeny metody extrakce kvasinkové biomasy umožňující z malého vzorku kvasinkové biomasy jedním extrakčním postupem vyseparovat a analyzovat -glukany, lipidy, lipidické látky a proteiny.
Optimalizace biotechnologického zpracování lipidických potravinářských odpadů karotenogenními kvasinkami v laboratorním a poloprovozním měřítku.
Plhalová, Žaneta ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování produkčních vlastností karotenogenních kvasinek při kultivacích za použití odpadních substrátů jako zdrojů organického uhlíku a energie. Mezi testované odpadní substráty patřily odpadní fritovací olej, kuřecí kafilerní odpadní tuk, kávový olej a kávový hydrolyzát získávaný z kávové sedliny a odpadní glycerol. Zkoumanými producenty byly kvasinky Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4), Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2), Rhodotorula kratochvilovae (CCY 20-2-26), Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula toruloides (CCY 62-2-4), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Sporidiobolus metaroseus (CCY 19-6-20) a Sporidiobolus salmonicolor (CCY 19-6-4). Mezi sledovanými metabolity byly karotenoidy, ergosterol, ubichinon, tokoferol, lipidy, složení mastných kyselin a betaglukany. Dále byla také sledována lipázová aktivita. Práce má dvě základní části: teoretickou a experimentální. V teoretické části jsou popsány jednotlivé rody, sledované metabolity a jejich funkce a použité odpadní substráty. V experimentální části byly popsány použité způsoby přípravy a úpravy odpadních substrátů, příprava médií, kultivace kvasinek, získání biomasy a její zpracování, příprava vzorků na jednotlivé analýzy a samotná analýza metabolitů. Ze screeningových kultivací bylo zjištěno, že nejvhodnějšími kmeny pro kultivaci s využitím odpadních substrátů jsou Sporidiobolus pararoseus, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodotorula toruloides a Cystofilobasidium macerans. Nejvyšší produkce biomasy a výrazné obohacení biomasy o sledované metabolity dosahoval kmen Sporidiobolus pararoseus. Na základě screeningových kultivací bylo provedeno několik velkoobjemových kultivací v laboratorním bioreaktoru, kde nejlepšího nárůstu dosáhl kmen Sporidiobolus pararoseus (37,5) g/l.
Kokultivace karotenogenních kvasinek a sinic na vybraných potravinářských odpadech
Kodajek, Matěj ; Márová, Ivana (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Sinice a kvasinky jsou mikroorganismy, které jsou v biotechnologickém průmyslu kultivovány za účelem produkce biomasy. Biomasa obsahuje řadu organických látek, které nacházejí uplatnění v potravinářském, farmaceutickém nebo energetickém průmyslu. Tato práce se zabývá společnou kultivací (kokultivací) sinice a kvasinky na potravinářských odpadech. Ke kokultivacím byly použity sinice Synechococcus nidulans, Synechococcus bigranulatus, Anabaena torulosa a Spirulina. Z kvasinek byly použity kmeny Rhodotorula kratochvilovae a Rhodotorula toruloides. Součástí média pro kultivace byly potravinářské odpady, konkrétně kávový olej, konopný olej, fritovací olej, melasa, hydrolyzát melasy, syrovátka, hydrolyzát syrovátky a odpadní glycerol. V teoretické části je vypracována přehledná literární rešerše zaměřená na sinice, kvasinky a jejich konkrétní rody, sledované metabolity, kokultivace, potravinářské odpady a použité analytické metody. Experimentální část obsahuje seznam použitých chemikálií, přístrojů, pomůcek, kmenů a popis postupů při kultivaci mikroorganismů, izolaci a stanovení biomasy. Cílem závěrečné práce bylo provést screeningové kultivace, najít vhodné kmeny mikroorganismů pro symbiotickou kokultivaci a najít vhodný odpadní potravinářský substrát. Dále provést kokultivace v poloprovozním laboratorním bioreaktoru. Získanou biomasu analyzovat pomocí plynové a kapalinové chromatografie a výsledky vyhodnotit.
Produkce obohacené směsné biomasy kokultivací vybraných kmenů kvasinek a mikrořas
Langer, Marek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
Využívání kvasinek a mikrořas v průmyslu se neustále zvyšuje. Tyto mikroorganismy jsou schopny produkovat významná množství lipidů, které je možno použít například pro výrobu bionafty. Stejně jako další jejich metabolity, jako karotenoidy, chlorofyl, ubichinon a ergosterol, je lze využít v potravinářství. Jelikož mají dané chemické substance také biologické účinky na lidský organismus, používají se v doplňcích stravy, ale zkoumají se i jako případná léčiva. Předložená práce se zabývá možnostmi, jak učinit kultivace těchto mikroorganismů levnější. Jednou z těchto možností je kokultivace neboli smíšená kultivace, která si klade za cíl zvýšit výtěžky biomasy a metabolitů. Další zkoumanou možností je náhrada finančně nákladných substrátů pro výživu mikroorganismů levnými odpady z potravinářství. V experimentální práci byly využity řasy Scenedesmus ecornis, Desmodesmus communis, Chlamydomonas reinhardtii a Coccomyxa sp. Z kvasinkových kmenů byly využity Rhodotorula kratochvilovae a Rhodotorula toruloides. Přidávanými odpadními produkty byly oleje (konopný, fritovací a kávový), melasa, syrovátka a odpadní glycerol. Analýzou získané biomasy bylo zjištěno, že nejvyšších lipidických výtěžků bylo dosaženo při použití kávového a fritovacího oleje. Experiment byl završen poloprovozní kultivací v bioreaktoru, do kterého byly přidány kultury Scenedesmus ecornis a Rhodotorula kratochvilovae. Jako zdroj živin zde byl přidán kávový olej a glycerol.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Szotkowski, Marek
2 Szotkowski, Matěj
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.