|
|
Viditelnost Evropské unie v českých tabloidech v souvislosti s válkou na Ukrajině
Chytilová, Michaela ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá asociaci viditelnosti Evropské unie a války na Ukrajině v českých tištěných tabloidech. V první části jsou představena zkoumaná média, propojení médií s EU, role médií v konfliktech i samotná válka na Ukrajině. Také je popsána souvislost EU a Ukrajiny či sankce na Rusko uvalené Evropskou unií po začátku války na Ukrajině. Pro výzkum byly využity mixed methods, tedy kvalitativní i kvantitativní přístup. V kvantitativní části jsou prezentována data, kterými jsou články z let 2021 a 2022. Jejich analýza a čtyři chí- kvadrát testy pomáhají se zodpovězením výzkumných otázek. Chí-kvadrát testy potvrzují, že nárůst viditelnosti Evropské unie v českých tištěných tabloidech asociuje s ruskou invazí na Ukrajinu. Testy ale zároveň ukazují, že válka na Ukrajině nebyla jedinou událostí, která měla na nárůst viditelnosti vliv. Stejná asociace je vyvrácena u seriózních médií, kde viditelnost EU rostla pouze kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Poslední částí práce jsou strukturované anonymní rozhovory se sedmi redaktory zkoumaných tabloidů. 6 ze 7 redaktorů potvrzuje svými názory mé výsledky a prezentuje velmi zajímavé poznatky. Jeden redaktor nárůst viditelnosti tématu EU v českých tištěných tabloidech v důsledku ruské invaze na Ukrajinu nesleduje.
|
|
|
Reprezentace zájmů v procesu přijímání mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích
Jandová, Aneta ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Práce se zabývala tématem reprezentace zájmů byznysových a občansko-společenských aktérů v případě přijímání mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) jako jednoho z nařízení klimatického balíčku Fit for 55. Teoretická část práce se nejdříve věnovala obecně definici lobbingu, jeho hlavním strategiím a předpokladům jeho úspěšnosti. Hlavním cílem této práce bylo zjištění úspěšnosti zájmů zmíněných aktérů, k čemuž byla primárně použita metoda obsahové analýzy. V připomínkách zaslaných těmito aktéry Evropské komisi po zveřejnění návrhu nařízení bylo vybráno pět sporných bodů, kterými jsou: vymizení bezplatných povolenek, zahrnutí nepřímých emisí, rozsah odvětví, existence vývozních slev a použití příjmů do souhrnného rozpočtu EU. Pozice vybraných aktérů k těmto sporným bodům byly zakódovány pomocí číselné škály, na základě které byly poté jednotlivé postoje porovnávány s návrhem přijatým na konci legislativního procesu. Zjištěné výsledky ukázaly, že úspěšnější v lobbingu v případě zkoumaného nařízení byly zájmy byznysových aktérů, které největší úspěšnost zaznamenaly v případě sporného bodu existence vývozních slev. Naopak preference občansko-společenských aktérů se výslednému nařízení nejvíce blížily v bodě vymizení bezplatných povolenek. Práce se okrajově věnovala také vlivu zmíněných...
|
|
|
(Ne)opomenuté Středomoří. Postoj EU a agentury Frontex k migrační krizi
Klimundová, Marianna ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Prášil, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postojem a řešením migrační krize v roce 2015 Evropskou unií a operativní složkou EU, agenturou Frontex. Zároveň analyzuje aktuální situaci v oblasti migrace a reakci EU a Frontexu v roce 2023, a následně tyto dvě období komparuje. Evropská unie byla nucena migrační a azylovou politiku v důsledku migrační krize reformovat, čehož dosáhla v roce 2024. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený náhled na problematiku migrace v Evropě, jak vývoj z historického hlediska, tak i aktuální situaci. Práce analyzuje jednotlivé kroky, které Evropská unie po vypuknutí krize v roce 2015 provedla, a na to navazují kroky Frontexu. V rámci analýzy práce popisuje veškerá jednání a rozhodnutí Evropské komise, Evropského parlamentu, Evropské rady a Rady EU, včetně jednotlivých rad. Zároveň analyzuje jednotlivé operace agentury. Pro srovnání s aktuální situací monitoruje rok 2023 jak z pohledu EU, tak i z pohledu Frontexu. V závěru shrnuje poznatky z analýzy a nabízí další možné směry, kterými by se dalo zabývat.
|
|
|
Imigrační politika Evropské unie
Rýznarová, Ludmila ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imigrační politikou Evropské unie v neklidné době 21. století. O imigrační politice v současné době nelze psát bez ohledu na migrační vlnu a uprchlickou krizi, která vyvolala debaty o fungování evropské imigrační politiky a Evropské unie vůbec. Cílem této práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na imigrační politiku EU v kontextu uprchlické krize, na příčiny, vývoj a důsledky krize samotné a v neposlední řadě navrhnout řešení, která by EU měla pomoci při řešení krize a jejích příčin. Práce tudíž řeší postoje a názory členských zemí EU i EU jako celku, rozebírá vývoj imigrační politiky EU a její současný stav. Zvlášť se pak zabývá azylovou politikou jako součástí imigrační politiky a dále otázkou supranacionalizace imigrační politiky EU. Poslední stěžejní kapitola pak navrhuje směry, kterými by se EU měla ubírat, a které vedou k vyřešení krize nebo alespoň k jejímu umírnění.
|
|
|
Who Governs? The Participation of Ministers in Council Meetings
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tématem této diplomové práce je účast ministrů členských států Evropské unie na jednání Rady EU. Práce si zaprvé klade za cíl prozkoumat účast jako takovou, tj. jak často se ministři účastní a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a konfiguracemi Rady. Za druhé má tato práce ambici odhalit faktory na institucionální (evropské), národní a vládní úrovní, jež účast ministrů ovlivňují. Z teoretického hlediska se práce opírá o teorii racionální volby. Po metodologické stránce byla zvolena kvantitativní analýza založená na rozsáhlém datasetu sestaveném pro období 2009 - 2014 a logistické regresi. Práce dochází k závěrům, že ministři na jednání Rady jezdí poměrně často - průměr za dané období činil 64%. Z hlediska jednotlivých faktorů je konstatováno, že ministři reprezentující předsednický stát jezdí na setkání Rady častěji. Stejně tak je účast vyšší, pokud se na agendě konkrétního jednání nachází mnoho bodů či pokud daný ministr reprezentuje proevropsky orientovanou vládu. Naopak, pravděpodobnost účasti ministra klesá, pokud se v dané zemi blíží legislativní volby. Výsledkem analýzy také je, že postoj veřejnosti vůči Evropské unii nehraje v této otázce žádnou roli. Výsledky jsou následně interpretovány z hlediska diskuze na téma demokratického deficitu Evropské unie. Autor se na základě...
|
|
|
Global Gateway jako protiváha Nové hedvábné stezky: Namibie
Trávníček, Jiří Daniel ; Krulichová, Zuzana (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu Evropské unie a Číny v Namibii, v kontextu strategií Global Gateway a Nová hedvábná stezka. Cílem práce je prozkoumat, jak jsou obě velmoci reprezentovány v namibijských médiích, a zda na tento mediální obraz mají zmíněné strategie vliv. Výzkum používá data z namibijských deníků The Namibian a New Era, kde jsou analyzovány články od roku 2013 do začátku roku 2024. Výzkum je prováděn prostřednictvím obsahové tematické analýzy a kvalitativní komparativní analýzy. Články jsou, dle převažujících témat, rozděleny do třech kategorií: ekonomická, politická a společenská. Výsledky ukazují, že Evropská unie je prezentována jako podporovatel udržitelných projektů a technologických inovací, avšak potýká se s kritikou nevyvážených výhod pro obě strany. Čína je zobrazována jako významný investor do těžebního průmyslu a infrastruktury, což však vyvolává obavy z ekonomické závislosti Namibie. V politických a společenských tématech má Čína pozitivnější mediální obraz než Evropská unie. Strategie Global Gateway a Nová hedvábná stezka jsou v mediálním obrazu v Namibii prezentovány jako iniciativy s pozitivními i negativními aspekty. Vliv Global Gateway je méně významný, Nová hedvábná stezka je významnější.
|
|
|
The influence of external actors in the Western Balkans: the influence of China and Russia in Serbia
Culka, Jiří ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vliv vnějších aktérů na Západním Balkáně, nejprve v obecné rovině, následně pak vliv dvou důležitých mocenských aktérů, Ruska a Číny, na Srbsko coby důležitého cílového aktéra. Práce nabízí v rámci první kapitoly nejprve obecné výklady o vlivu vnějších aktérů na politiku třetích zemí, kdy představuje ve vybraných rysech jeho podstatné charakteristiky. Následně představuje samotné vnější aktéry na západním Balkáně, včetně EU, a jejich vliv v regionu. Ve druhé kapitole práce poté představuje vlastní teoretický rámec analýzy vlivu vnějších aktérů a představuje nástroje používané v jednotlivých oblastech vlivu. Rozebírá také operacionalizaci práce a vzápětí také zúžení jejího tématu, samotnou výzkumnou otázku a odůvodnění jejího výběru. Konečně ve třetí kapitole práce představuje vlastní komparativní případovou studii vlivu Ruska a Číny coby vnějších mocenských aktérů na Srbsko coby cílového aktéra, a to na základě teoretického rámce představeného v předcházející kapitole. Konečně pak dochází k syntetizujícímu závěru, prezentuje klíčová zjištění ohledně vlivu volby cílů/zájmů mocenských aktérů na volbu nástrojů vnějšího vlivu na cílového aktéra a nabízí rovněž další úvahy nad tématem. Práce se tak snaží nabídnout nejen přehled problematiky postupující od...
|
|
|
The European Union - Iran Relations: Indirect Outcomes of the Nuclear Agreement Negotiations
Kubíček, Pavel ; Weinfurter, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Reference Kubi0ček Pavel. The European Union - Iran Relations: Indirect Outcomes of the Nuclear Agreement Negotiations. Prague, 2024. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Abstrakt Evropska0 unie je dlouhodobe0 vy0znamny0m aktérem v diplomaticky0ch vztazi0ch s Íra0nskou isla0mskou republikou. Proto je tento vztah předme0tem zkouma0ni0 a debat, v nichž se vyskytuje velké množstvi0 při0stupů a konceptů. Tato pra0ce se zaby0va0 nepři0my0mi dopady jaderné dohody, ji0ž s Íra0nem vyjedna0vala spolu s dalši0mi sta0ty také Evropska0 unie, ktera0 zde sehra0la kli0čovou roli. Pra0ce na zmi0ne0nou problematiku nahli0ži0 skrze teorii strukturace, a hodnoti0 při0stup Evropské unie k vyjedna0va0ni0m v obdobi0 po podepsa0ni0 jaderné dohody. Da0le se v pra0ci nacha0zi0 stručny0 přehled za0sadni0ch uda0losti0 prova0zeji0ci0 vyjedna0va0ni0 jakož i te0ch, ke ktery0m došlo v dobe0 po přijeti0 dohody. Ve druhé ča0sti se tato při0padova0 studie soustředi0 na uda0losti a aktivity, jež je možné pokla0dat za nepři0mé dopady diplomaticky0ch vyjedna0va0ni0. Pra0ce si da0va0 za úkol analyzovat méne0 zřejmé dopady vyjednané dohody, které mohou by0t v debate0 o jaderné dohode0 opomi0jeny. Jedna0 se o při0padovou studii, ktera0 k praktickému vy0zkumu využi0va0 teorie...
|
|
|
Expansionary Fiscal Consolidation Revisited: Evidence from the Over-Indebted Europe
Máca, Jaroslav ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Tato závěrečná práce se zabývá makroekonomickými dopady fiskální konsolidace na vzorku 28 zemí EU v období 2004 až 2019, přičemž se drží především nejmodernějšího narativního přístupu. Za tímto účelem shromažďujeme dalších 2037 nových fiskálních opatření, abychom aktualizovali veřejně dostupný soubor dat použitý v některých předchozích publikacích. To je významné, neboť ukazujeme, že cyklicky očištěné primární saldo v případě konvenčního přístupu může řadu relevantních zjištění přehlížet. Nacházíme mírné náznaky toho, že fiskální konsolidace se může ukázat jako expanzivní ve smyslu posílení růstu HDP. V souladu s existující literaturou se ukazuje, že soukromé investice reagují silněji než osobní spotřeba. Nicméně úspěch, pokud jde o snížení poměru veřejného dluhu k HDP, je omezený vzhledem k nízké vytrvalosti úsporných opatření. Zhodnocení měny v zemích s režimem plovoucího směnného kurzu však může bránit plnému zhmotnění prorůstového potenciálu fiskální konsolidace. Nakonec se ukazuje, že centrální banka snižuje úrokové sazby, aby kompenzovala tlaky vyvolávající recesi. Další výzkum by se měl znovu zabývat otázkou významu složení. Odhalujeme totiž, že úsporná opatření založená na daních jsou obvykle volena jako "korekce poslední instance" a úspěšně obracejí běh dějin, zatímco opatření na výdajové straně...
|
|
|
Europe's strategy for Tech Security in the Era of Raw Critical Materials
Štěpánek, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce je single case study, která se zaměřuje na přístup Evropské unie k problematice kritických materiálů jako bezpečnostního problému. Kritické surové materiály budou hrát v Evropě čím dál významnější roli v kontextu ambiciózní politiky Green Deal. Technologie nezbytné k řešení environmentálních výzev vyžadují značný podíl materiálů, které jsou v Evropě označovány jako kritické. Avšak problémem je, že většina těchto materiálů je koncentrována v nestabilních a nedemokratických režimech, které mohou představovat riziko. Tím vzniká hrozba, že dodavatelské státy mohou využít kritické materiály jako nástroj moci a ohrozit tak ekonomickou bezpečnost zemí Evropské unie. Tato práce zkoumá kritické materiály jako fenomén, analyzuje jejich kritičnost a vztah k technologiím. Dále provádí analýzu vybraných kritických materiálů a jejich rizik, zejména s ohledem na povahu dodavatelských států. Poslední kapitola se věnuje evropské strategii a popisuje, jak kritické materiály ovlivňují oblasti jenž Evropská unie považuje za strategické.
|
host ::
RSS.