|
|
The Impact of Fukushima Accident on Energy Policy in France
Slepčan, Matej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca skúma, ako havária vo Fukušime ovplyvnila francúzsku energetickú politiku a či spôsobila zmenu vnímania jadrovej energie politickými predstaviteľmi, verejnosťou a energetickými spoločnosťami. Jadrová energia totiž pokrýva tri- štvrtiny celkovej produkcie elektrickej energie v krajine a tvorí tak chrbticu energetickej štruktúry Francúzska. K výskumu je použitá komparatívna analýza, ktorá porovnáva verejný diškurz štátnych aktérov - najmä prezidentov, ministerstva energetiky a kontrolný úrad jadrovej bezpečnosti, a francúzskych energetických spoločností pred, a po havárií ktorá sa udiala 11. marca 2011. Na začiatku práca stručne približuje postavenie jadrovej energie vo svete, energetickú politiku EÚ, historický vývoj jadrovej energie vo Francúzsku a jej význam pre energetickú bezpečnosť krajiny. Ďalej je opísaná havária vo Fukušime a jej bezprostredné následky na jadrovú energetiku. Vo výskumnej časti je zhrnutá energetická politika Francúzska pred haváriou vo Fukušime, v rámci ktorej bol kladený dôraz na udržanie vysokého podielu jadrovej energie v energetickom mixe krajiny. V ďalšej časti výskumu je opísaná francúzska energetická politika po havárií a následne je vyhodnotená jej prípadná zmena.
|
|
|
Proměny německé energetické politiky po jaderné havárii ve Fukušimě
Špeciánová, Sára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Dne 11. března 2011 zasáhla Japonsko vlna tsunami, která měla za následek, mimo jiné, i havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Tato katastrofa měla velký vliv na německou energetickou politiku, přestože se Japonsko nachází na druhé straně zeměkoule a reálná rizika spojená s jadernou energií v Německu nijak nevzrostla. Tato práce se zabývá proměnami v rámci energetické politiky, které nastaly následkem této katastrofy. Jelikož energetická rozhodnutí jsou převážně dlouhodobého charakteru, práce nejprve shrnuje vývoj energetické politiky od přelomové vlády rudo- zelené koalice. Hlavním obdobím práce je druhá polovina roku 2010 a rok 2011, kdy došlo k nejvíce proměnám. Detailněji jsou popsány změny v sektoru jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Cílem práce je kvalitativní popis proměny a zmapování jejích následků, dále pak zhodnocení celkového vlivu na německou energetiku. Jaderná havárie ve Fukušimě urychlila vývoj v rámci energetického obratu, který začal již v roce 2000. Proměna nastala velmi rychle a nejvýrazněji se projevila v jaderném sektoru, a to urychleným odstoupením od jádra. V sektoru obnovitelných zdrojů měla vliv minimální, cíle zůstaly stejné. Energetický obrat je na dobré cestě i přes několik negativních následků. Do budoucna je potřeba zvýšit efektivitu a, pokud Německo uspěje,...
|
|
|
Geopolitika Ruska - její konstanty a proměny v období po rozpadu SSSR
Vosátková, Veronika ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Za téma diplomové práce byla zvolena teoretická analýza geopolitického postavení Ruska. Primárním cílem bylo zhodnocení současné geopolitiky Ruské federace po rozpadu SSSR a nástin jejího budoucího vývoje. Práce se snaží odpovědět na několik základních otázek. Jaká je současná geopolitická situace v Rusku, jaký směrem se vyvíjí, vztahy s kterými aktéry jsou pro Rusko klíčové v geopolitickém kontextu a zda můžeme deklarovat výrazný posun k nějakému směru. Práce je členěna do několika hlavních částí. Po úvodu následuje teoretické uchopení hlavních pojmů a hlavních aktérů zabývajících se geopolitikou. Další dvě části jsou analytické, zabývající se vztahem Ruska ke klíčovým aktérům jako jsou USA a NATO, EU, Čína, Ukrajina, blízké sousedství Střední Asie a Jižní Kavkaz a geopolitikou ropy a zemního plynu. Poslední je praktická část, ve které se získané informace z předešlých částí aplikují do konkrétních příkladů v ruské zahraniční politice. Klíčová slova: geopolitika, Rusko, eurasijství, zahraniční politika, USA, EU, Čína, Střední Asie, Ukrajina, NATO, energetická politika, ropa, zemní plyn
|
|
|
The Perspectives and Risks of Electricity Supply in the Czech Republic by 2030
Vinklerová, Tereza ; Průša, Jan (vedoucí práce) ; Kracík, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou výhledů a rizik českého energetického systému, zejména problematikou poptávky - nabídky a výrobní dostatečnosti elektrické energie. Výchozím bodem této práce bude zaměření na současnou situaci na trhu elektřinou, která bude sloužit jako zdroj pro příslušné analýzy, i pro stanovení projekcí navržených scénářů a vizí. Tyto scénáře a vize nahlíží na možné překážky a příležitosti způsobu rozvoje odvětví, které bude nutné podniknout v příštích letech. Jednotlivé problémy a potenciální příležitosti by měly být zohledněny jak v střednědobém tak dlouhodobém horizontu, aby odpovídaly schopnosti zajistit efektivní fungování poptávky a nabídky pro trh s elektřinou v České republice. Nárůst spotřeby elektřiny obnovitelných zdrojů a následná ztráta flexibility konvenčních energetických zdrojů jde ruku v ruce s nepříznivými ekonomickými podmínkami a zvětšujícími se riziky, které působí na trh s elektřinou. Současně je nutné zahrnout do analýzy i vliv změn evropských energetických politik a vliv těchto politik i na členské státy EU. Zároveň je také nutné zohlednit příslušné harmonizační metody, které jsou použity k vyhodnocení adekvátnosti a zajištění efektivního výrobního portfolia, tedy výrobní dostatečnost, za předpokladu zajištění rozvoje technologií nutných pro fungování...
|
|
|
Perspektivy evropské energetické bezpečnosti v kontextu vývoje energetické politiky EU
Petříček, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent) ; Vošta, Milan (oponent)
Předkládaná disertační práce Perspektivy evropské energetické bezpečnosti v kontextu vývoje energetické politiky EU si klade za cíl doplnit existující literaturu o vývoji a charakteristikách evropské energetické politiky o nový rozměr zaměřující se na vliv ideových a diskursivních faktorů. Prostřednictvím teoretického a analytického rámce diskursivního institucionalismu se pokouší vysvětlit roli diskurzu při formování evropské energetické politiky do její současné podoby, která se vyznačuje její segmentací do tří pilířů - konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti. Práce identifikuje jako jeden z faktorů ovlivňujících nekoherentní a fragmentovanou podobu dnešní energetické politiky EU ve vnitřním pnutí mezi dílčími energetickými diskurzy, které prioritizují rozdílné kognitivní a normativní ideje, na kterých jsou vystavěny návrhy konkrétních opatření v energetické oblasti. Hlavním argumentem této práce je, že v průběhu uplynulých dvou desetiletí se vytvořily na evropské úrovni tři hlavní diskursivní linie - liberalizačně-tržní, environmentální a bezpečnostní. Vzhledem k chybějícím sjednocujícím prvkům však tyto diskurzy jsou na sobě do značné míry nezávislé a nabízejí ideové rámce, které jsou často nekompatibilní a které interpretují problémy evropské energetické politiky z odlišných a často...
|
|
|
Comparation of official energy policies of SR between 1998-2012
Mačuga, Radovan ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Hlavným cieľom tejto bakalárskej práce je analýza oficiálnych energetických politík Slovenskej republiky v období od roku 1998 po súčasnosť. Práca je vypracovaná v duchu metód kvalitatívneho výskumu, a to konkrétne diachrónnou interpretatívnou komparatívnou štúdiou. Primárnym zámerom práce je naštudovanie a analýza oficiálnych strategických dokumentov venujúcich sa energetickej politike v skúmanom období. Práca si kladie dve úlohy, a to zistiť, či existuje medzi skúmanými strategickými dokumentmi, a cieľmi v rámci nich definovanými, kontinuita, či na seba tieto dokumenty obsahovo nadväzujú. Druhým cieľom práce je následne zistiť, do akej miery boli ciele stanovené v strategických dokumentoch reálne napĺňané, či kroky prijaté exekutívou SR v oblasti energetiky boli v súlade so oficiálnymi politikami v tejto oblasti.
|
|
|
Dopady politického hybatelství Evropské komise v energetice na plynárenské trhy Bulharska, České republiky a Litvy
Bednář, Martin ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Škrábalová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit aktuální dynamický vývoj energetické politiky EU se zaměřením na oblast plynárenství. Tato stať dále zkoumá, jakým způsobem se na tomto vývoji podílí Evropská komise a v neposlední řadě má ověřit, zda má energetická politika EU reálný dopad na vývoj plynárenských trhů v Bulharsku, České republice a v Litvě. Na první dvě otázky tento text odpovídá s pomocí aplikace teorie tří proudů (Multiple streams theory) Johna W. Kingdona. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli v rámci tvorby energetické politiky EU sehrávala Evroská komise, která působila jako politický hybatel v Kingdonově pojetí, jenž prosazoval vybudování jednotného plynárenského trhu EU, který by se zakládal na dostatečně rozvinuté přeshraniční infrastruktuře a adekvátně diverzifikovaném importu zemního plynu. Tento závěr je podpořen aktivitou Komise, která vedla ke schválení klíčové energetické legislativy, jako byl třetí energetický balíček, a důležitých dotačních programů, jako jsou Evropský program oživení energetiky či Nástroj pro propojení Evropy. Následně se práce věnuje rozboru třetí výzkumné otázky. Na případových studiích Bulharska, České republiky a Litvy je prokázáno, že výstupy hybatelské snahy Komise měly pozitivní dopad na vývoj plynárenských trhů ve všech třech sledovaných členských státech....
|
|
|
Energetická politika EU vůči Rusku: 2000-2013
Koutník, Jan ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Vzájemná závislost EU a Ruska v energetickém sektoru vyústila v roce 2000 ve vytvoření tzv. Energetického dialogu EU-Rusko. Od svého založení musel Dialog čelit řadě vnějších vlivů, především dvěma rusko-ukrajinským plynovým krizím v letech 2006 a 2009, kdy došlo k přerušení dodávek zemního plynu do EU. Bakalářská práce zkoumá, jakým způsobem dokázal Dialog odpovědět na důsledky obou krizí. Práce nejprve analyzuje fungování Dialogu mezi lety 2000-2013, včetně krizí a jejich dopadů. Následným srovnáním vývoje Dialogu před a po krizích dochází k rozboru jeho reakcí na proběhlé události. Autor dochází k závěru, že přes znatelné odezvy a změny v Dialogu, nedokázaly EU a Rusko dostatečně odpovědět na důsledky krizí, zejména protože zůstal nevyřešen problém tranzitních států a bezpečnosti energetické infrastruktury.
|
|
|
The Impact of Renewable Energy on the EU Electricity Prices and CO2 Emissions
Čech, Marek ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Luňáčková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu cen elektřiny v rámci zemí Evropské unie ve spojitosti s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na produkci a spotřebě elektřiny v těchto zemích. Práce nabízí čtenáři základní shrnutí informací týkajících se různých zdrojů energie a jejich výhod a nevýhod vzhledem ke znečištění životního prostředí a finančním nákladům spojeným se zpracováním těchto zdrojů. Navíc tento dokument obsahuje evropské i světové statistiky využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny a přístup Evropské unie k podpoře energetických politik zaměřených na ochranu životního prostředí a snížení emisí oxidu uhličitého. Samotnou podstatou práce je ekonometrický model využívající panelová data (ze 13 členských zemí Evropské unie v období od 2010 do 2013) k analýze dvou vztahů. Zaprvé je zkoumán vliv využívání obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny na ceny elektřiny v evropských zemích a zadruhé se model věnuje tomu, zda nahrazení fosilních zdrojů obnovitelnými zdroji prokazatelně snižuje emise oxidu uhličitého ve zkoumaných zemích. Na závěr práce jsou poskytnuty náměty na možnou hlubší analýzu na základě zkoumaných skutečností. Klasifikace H20, Q20, Q40, Q47, Q48, Q54 Klíčová slova emise oxidu uhličitého, cena elektřiny, zdroje energie, obnovitelné zdroje...
|
|
|
Zahraničně-politická rovina vztahů v oblasti energetiky mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo v letech 2004 - 2014
Mjartanová, Zuzana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce je disciplinovanou interpretativní případovou studií, která zkoumá bilaterální vztahy České republiky a Spolkové republiky Německo v energetice v letech 2004 - 2014. Za použití teorie liberálního mezivládního přístupu Andrew Moravcsika analyzuje vztah mezi těmito dvěma aktéry na mezivládní úrovni. Hlavním cílem práce je určit charakter této spolupráce a postihnout vývojové trendy ve sledovaném období. K tomuto byly vymezeny tři základní hypotézy, které se zaměřují na asymetrii vzájemných vztahů, vliv ekonomických zájmů na jejich formování a na případné přenášení nedořešených otázek na úroveň EU. Národní zájem je v průběhu celé práce vymezen na základě analýzy strategických dokumentů. První kapitola určuje aktéry vzájemných vztahů, kteří národní zájmy komunikují navenek. Druhá kapitola pak zkoumá četnost bilaterálních kontaktů, výskyt energetických témat a změny ve vzájemných vztazích ve vymezeném období. Třetí kapitola se věnuje otázce neplánovaných toků elektrické energie z Německa do ČR jako nejviditelnějšímu problému vzájemných vztahů v energetice. Na konci druhé a třetí kapitoly je zhodnocena spolupráce v daném období. Diplomová práce v závěru potvrzuje všechny stanovené hypotézy.
|
host ::
RSS.