|
|
Zřícenina středověkého hradu a moderní technologie pro bezpečnou správu
Novotný, Jakub
Tématem příspěvku je vztah torzální architektury a moderních technologií. Nejprve je stručně představen dokument Report assessing innovative restoration techniques, technologies and materials used in conservation, který poskytuje přehled nejpoužívanějších technik, technologií a materiálů pro průzkumu a ochranu tohoto typu památek. Dále příspěvek přibližuje průběh a výsledky projektu regionální spolupráce Technologický výzkum zříceniny hradu Štamberk v širším kontextu regionu s důrazem na použití moderních technologií.
|
|
|
Historický interiér a řeč materiálu
Cichrová, Kateřina ; Lukášová, Eva ; Ourodová-Hronková, Ludmila ; Tejml, Ladislav ; Troupová, Ivana ; Raichlová, Michaela ; Caran, René ; Němec, Luděk ; Čekalová, Antony Sylva ; Bukovjanová, Radka ; Pešek, Vít ; Soukup, Libor
Metodika navazuje na práci kolektivu autorů Metodika tvorby interiérových instalací a reinstalací, kterou publikoval Národní památkový ústav v roce 2011 (ISBN 978-80-87104-86-6). Jednotlivé kapitoly se věnují podrobněji několika fenoménům, které měly v historickém interiéru vedle nesporné a někdy i zásadní estetické role především účel praktický. Historické podlahy, topná tělesa nebo čalounění mají v interiérech nezastupitelné místo a svým prostřednictvím objektivně vypovídají o důležitých detailech dobového životního stylu. Řečí svého materiálu vypovídají o vkusu i praktických potřebách majitelů a jsou hmatatelným svědectvím nejen o technických dovednostech, ale rovněž o úrovni estetického cítění tvůrců. V jednotlivých kapitolách se publikace věnuje podrobně těmto fenoménům a dopadu jejich kvality na integritu historického interiéru a jeho vypovídací hodnotu. Nechybí ani část, která zmiňuje využití 3 D technologií při rekonstrukci již zaniklých interiérů. Jako příklad publikace uvádí dva interiéry ze zámků Manětín a Veltrusy. Publikace přináší především praktické informace a návody, jak v rámci rehabilitace historických interiérů uplatnit a realizovat maximální respekt k autentičnosti sledovaných prvků (podlahová krytina, historická topidla, veškeré čalouněné prvky). Informace jsou uvedeny na základě praktických příkladů možných řešení a doplněny velkým množstvím názorných ilustrací.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Metodika dokumentace, archivace a zpřístupnění uměleckých děl s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy
Klodner, Michal
Metodika je určena paměťovým institucím muzejního i archivního zaměření, které již spravují nebo mají zájem sbírat umění pohyblivého obrazu za účelem dlouhodobého digitálního uchovávání a zpřístupnění v digitální podobě. Vzhledem k obsolentní povaze historických médií pohyblivého obrazu zahrnujících široké spektrum elektromagnetických nebo optoelektronických obrazových formátů se zvyšují rizika jejich degradace, zatímco dostupnost původních přehrávacích zařízení je stále více omezena. Metodika uvádí takovou kombinaci existujících archivních standardů a postupů, které je nutné nebo vhodné aplikovat na oblast umění pohyblivého obrazu tak, aby byla zaručena důvěryhodnost archivního záznamu a celého kurátorského procesu.
Prezentace: PDF
|
|
|
Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese
Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Kadavý, Jan ; Mikita, Tomáš ; Rybníček, Michal ; Bajer, Aleš ; Kučera, Aleš ; Kolář, Tomáš ; Friedl, Michal
Mezi hlavní cíle metodiky patří: 1. zasazení problematiky do legislativního prostředí; 2. představení procesů narušení objektů v lesním prostředí; 3. charakteristika moderních způsobů identifikace objektů v lesích; 4. představení praktického postupu identifikace objektů hospodářské činnosti člověka v lesích; 5. navržení postupů zajištění zachování a prezentace antropogenních pozůstatků lidské činnosti v lese pro složky státní správy a samosprávy. Metodika vznikla ve spolupráci odborníků humanitního a přírodovědného zaměření. Snaží se tak aplikovat a kombinovat postupy různých oborů. Metodiku doporučujeme používat se souběžně psaným lesnickým textem Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích (Kadavý a kol. 2022). Obě metodiky se vzájemně doplňují.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Trendy početnosti, ohrožení a ochrana endemických ptačích druhů na ostrovech
Rohová, Kateřina ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Jako endemity označujeme druhy rostlin a živočichů, které žijí pouze v omezené oblasti a nikde jinde na světě je nenajdeme. Právě ostrovy jsou domovem mnoha těchto organismů včetně ptáků, na něž se zaměřuje tato diplomová práce, a jsou často považovány za významná centra světové biodiverzity. Většina endemických druhů je však vlivem řady faktorů (zejména genetických a demografických), většinou úzce souvisejících se způsobem života na ostrovech, velmi zranitelná. Jejich ochraně se však zároveň věnuje mnoho úsilí, takže je důležité se ptát, do jaké míry toto úsilí zamezuje jejich ztrátě. Cílem této práce je proto celkové zhodnocení míry úspěšnosti ochrany ostrovních ptačích endemitů ve srovnání s kontinentálními podmínkami. Toto globální shrnutí totiž doposud chybělo. Zároveň je v této práci zkoumáno, jak tři významné ohrožující faktory podpořené antropogenní činností (destrukce stanovišť, invazní druhy a intenzivní lov) ovlivňují populační trendy kontinentálních a ostrovních ptačích druhů. Posledním cílem pak bylo zmapovat a na příkladech vysvětlit, které ochranářské nástroje jsou pro endemické druhy v praxi efektivní a které nikoliv. Výsledky statistických analýz založených na průzkumu globální databáze o téměř 8000 ptačích druzích ukázaly, že ostrovní endemické druhy zůstávají i přes vysoké úsilí...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dochované klášterní zahrady na Malé Straně
Pulcová, Veronika ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu této diplomové práce je popis současného stavu a retrospektivní pohled na historii dochovaných klášterních zahrad v kontextu urbanistického vývoje Malé Strany. Jsou to konkrétně zahrady, které se dochovaly u Velkopřevorství maltézských rytířů při kostele Panny Marie pod řetězem, zahrada obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše, zahrada dominikánů (dříve magdalenitek) u bývalého kostela sv. Máří Magdaleny, zahrada bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, theatinů (kajetánů) u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci, jezuitské zahrady, zahrada konventu Anglických panen u kostela sv. Josefa (Vojanovy sady) a zahrada boromejek pod Petřínem. Popisuji současný stav jednotlivých zahrad a retrospektivně sleduji jejich historické proměny v urbanistickém kontextu.
|
|
|
Sekvence tvořící G-kvadruplexy v lidském genu a jeho homolozích pro amyloid beta prekursor
Stránská, Anna ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
APP gen kóduje transmembránový protein amyloid beta prekursor, který je exprimován v mnoha typech buněk, včetně neuronů. Jeho funkce nebyly zatím zcela popsány, je ale zřejmé, že u něj probíhá štěpení před exportem do extracelulárního prostoru. Dochází k jeho degradaci po různých rozkladných drahách a homodimerizaci, při které mohou vzniknout částice s protektivní funkcí neuronů stejně tak jako fragmenty, které jsou toxické a způsobují smrt nervových buněk. Vznik škodlivých amyloidních beta plaků a jejich hromadění mezi neurony v mozku je úzce spjato se vznikem a postupem Alzheimerovy choroby, neurodegenerativního onemocnění mozku projevujícího se smrtí a ztrátou neuronů, která vede k nástupu demence, tedy ztráty kognitivních funkcí. V současné době existuje mnoho výzkumů, které se zabývají souvislostmi mezi neurodegenerativními onemocněními a výskytem G-kvadruplexů v genech, které jsou zapojeny do projevů nemocí. G-kvadruplexy jsou nekanonické sekundární struktury nukleových kyselin DNA a RNA, které vznikají v oblastech bohatých na guanin. Jsou významné především z hlediska jejich spojitosti s biologickými procesy jako je regulace genové exprese v genech a převážně v onkogenech, protože se vyskytují ve významných oblastech genu jako je promotor. Je možné je stabilizovat malými molekulami, a právě této schopnosti je využíváno ve výzkumu terapeutické léčby různých onemocnění. Ke zjištění důležitosti vyplývající z lokalizace a konzervovanosti G-kvadruplexů vyskytujících se v lidském APP genu, byla provedena bioinformatická analýza jak genu člověka, tak 346 dalších genových homologů. Pro tento účel byl použit program G4Hunter, který poskytl informace o nalezených sekvencích s potenciálem tvořit G-kvadruplex, jako je jejich umístění či G4Hunter skóre. Dále byla provedena in vitro analýza pomocí činidla thioflavin T, která otestovala schopnost nalezených sekvencí tvořit G-kvadruplexy za fyziologických podmínek. Výsledky potvrdily přítomnost a evoluční důležitost G-kvadruplexů nalezených v APP genu Homo sapiens a jejich schopnost skládat se v přítomnosti solí jako je sodík a draslík do kvadruplexních struktur.
|
host ::
RSS.