|
|
Památková ochrana pozůstatků činnosti člověka v lese
Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Kadavý, Jan ; Mikita, Tomáš ; Rybníček, Michal ; Bajer, Aleš ; Kučera, Aleš ; Kolář, Tomáš ; Friedl, Michal
Mezi hlavní cíle metodiky patří: 1. zasazení problematiky do legislativního prostředí; 2. představení procesů narušení objektů v lesním prostředí; 3. charakteristika moderních způsobů identifikace objektů v lesích; 4. představení praktického postupu identifikace objektů hospodářské činnosti člověka v lesích; 5. navržení postupů zajištění zachování a prezentace antropogenních pozůstatků lidské činnosti v lese pro složky státní správy a samosprávy. Metodika vznikla ve spolupráci odborníků humanitního a přírodovědného zaměření. Snaží se tak aplikovat a kombinovat postupy různých oborů. Metodiku doporučujeme používat se souběžně psaným lesnickým textem Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích (Kadavý a kol. 2022). Obě metodiky se vzájemně doplňují.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metody a postupy ochrany antropogenních objektů historické hospodářské činnosti člověka v lesích
Kadavý, Jan ; Sklenář, Karel ; Novák, Jakub ; Knott, Robert ; Kneifl, Michal
Metodika je zaměřena na využití informací identifikace, dokumentace a prezentace antropogenních objektů v terénu, reliktů historické hospodářské činnosti člověka v lesích. Tento druh informací je výsledkem propojení lesnictví spolu s památkovou péčí a archeologií. Za antropogenní objekty považujeme především staré cesty, lokality historické těžby surovin, objekty zpracování surovin, zaniklé vesnice, výskyt pařezin a další. Důvodem vzniku metodiky je obava ze ztráty (poškození) těchto objektů lesnickou hospodářskou činností umocněnou v současné době zpracováváním kůrovcové kalamity nebývalých rozměrů na podstatné části území ČR. Připustíme-li, že k poškozování objektů dochází, pak dochází i ke ztrátám na kulturním a historickém dědictví ČR. Ambicí metodiky je na problematiku upozornit. Cílem metodiky je popsat, jak antropogenní objekty, relikty historické hospodářské činnosti člověka v lesích, moderními postupy identifikovat a následně adekvátně chránit. Ústředním bodem řešení je návrh přenosu informací o výskytu těchto objektů v terénu k vlastníkům lesů formou lesních hospodářských plánů, příp. lesních hospodářských osnov a návrh postupů pro jejich adekvátní ochranu.
Plný text: PDF
|
|
|
Obydlí v předzemědělských společnostech
Rejnová Rubková, Eliška ; Fridrich, Jan (vedoucí práce) ; Sklenář, Karel (oponent)
Cílem mojí diplomové práce je pokus o zdokumentování fenoménu obydlí jako jednoho ze základních kulturních projevů aktivit člověka v jeho nejstarších dějinách, tj. v období lovecko-sběračské fáze našich dějin (paleolit - mezolit). V chronologických úsecích, které již dokládají kumulaci jednotlivých sídelních objektů ve vyšší celky (od mladší fáze starého paleolitu) bude sledováno i uspořádání obydlí na sídlištích. Cílem této práce není vytvoření co nejkompletnějšího seznamu lokalit, které přinesly doklady o těchto lidských aktivitách (stavba obydlí), ale zaznamenání a analýza vývoje obydlí, obytného prostoru a sídlení v předzemědělských společnostech. Ve své práci vycházím ze základního předpokladu, že vývoj, jež obydlí prodělalo v minulosti, je archeologicky zachytitelný, a proto obydlí a stavební konstrukce jsou jedním z archeologických pramenů, které můžeme zkoumat.
|
|
|
Obydlí v předzemědělských společnostech
Rejnová Rubková, Eliška ; Sklenář, Karel (oponent) ; Fridrich, Jan (vedoucí práce)
Cílem mojí diplomové práce je pokus o zdokumentování fenoménu obydlí jako jednoho ze základních kulturních projevů aktivit člověka v jeho nejstarších dějinách, tj. v období lovecko-sběračské fáze našich dějin (paleolit - mezolit). V chronologických úsecích, které již dokládají kumulaci jednotlivých sídelních objektů ve vyšší celky (od mladší fáze starého paleolitu) bude sledováno i uspořádání obydlí na sídlištích. Cílem této práce není vytvoření co nejkompletnějšího seznamu lokalit, které přinesly doklady o těchto lidských aktivitách (stavba obydlí), ale zaznamenání a analýza vývoje obydlí, obytného prostoru a sídlení v předzemědělských společnostech. Ve své práci vycházím ze základního předpokladu, že vývoj, jež obydlí prodělalo v minulosti, je archeologicky zachytitelný, a proto obydlí a stavební konstrukce jsou jedním z archeologických pramenů, které můžeme zkoumat.
|
host ::
RSS.