|
|
Trendy početnosti, ohrožení a ochrana endemických ptačích druhů na ostrovech
Rohová, Kateřina ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Jako endemity označujeme druhy rostlin a živočichů, které žijí pouze v omezené oblasti a nikde jinde na světě je nenajdeme. Právě ostrovy jsou domovem mnoha těchto organismů včetně ptáků, na něž se zaměřuje tato diplomová práce, a jsou často považovány za významná centra světové biodiverzity. Většina endemických druhů je však vlivem řady faktorů (zejména genetických a demografických), většinou úzce souvisejících se způsobem života na ostrovech, velmi zranitelná. Jejich ochraně se však zároveň věnuje mnoho úsilí, takže je důležité se ptát, do jaké míry toto úsilí zamezuje jejich ztrátě. Cílem této práce je proto celkové zhodnocení míry úspěšnosti ochrany ostrovních ptačích endemitů ve srovnání s kontinentálními podmínkami. Toto globální shrnutí totiž doposud chybělo. Zároveň je v této práci zkoumáno, jak tři významné ohrožující faktory podpořené antropogenní činností (destrukce stanovišť, invazní druhy a intenzivní lov) ovlivňují populační trendy kontinentálních a ostrovních ptačích druhů. Posledním cílem pak bylo zmapovat a na příkladech vysvětlit, které ochranářské nástroje jsou pro endemické druhy v praxi efektivní a které nikoliv. Výsledky statistických analýz založených na průzkumu globální databáze o téměř 8000 ptačích druzích ukázaly, že ostrovní endemické druhy zůstávají i přes vysoké úsilí...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
|
|
Lipidové složení biologických membrán a životní strategie pěvců
Šimonová, Kateřina ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Rozdíly ve složení buněčných membrán bývají považovány za fyziologický mechanismus zodpovědný za různou intenzitu metabolismu, délku života a následně i odlišné životní strategie. Pacemakerová hypotéza předpokládá, že vyšší membránová nenasycenost může být důležitým faktorem zodpovědným za vyšší intenzitu metabolismu a kratší délku života organismů. Alternativní hypotéza naopak předpokládá, že membrány mohou fungovat jako strukturní antioxidanty, a tedy že vyšší membránová nenasycenost může být spojená s delším životem. Cílem této práce bylo otestovat, jak se mění složení mastných kyselin v membránách v závislosti na velikosti těla, zeměpisné šířce a nadmořské výšce, v rámci kterých byly pozorovány rozdílné životní strategie a intenzita metabolismu. Pro modely testující vliv zeměpisné šířky byly zvoleny temperátní a tropické nížinné druhy pěvců a pro modely testující vliv nadmořské výšky pouze tropické druhy pěvců. Součástí práce bylo molekulární určování pohlaví. Pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie bylo z krevních vzorků získáno množství jednotlivých mastných kyselin obsažených ve fosfolipidech červených krvinek. Z výsledků bylo patrné, že složení membrán ve většině případů koreluje s velikostí těla, která též koreluje téměř se všemi znaky určujícími životní strategie. V rámci...
|
|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
|
|
Struktura ptačích společenstev na výškovém gradientu Kamerunské hory
Mudrová, Karolína ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Oblíbeným nástrojem pro studium patrností diverzity jsou gradienty nadmořské výšky, které zachycují procesy ovlivňující distribuci druhů podél rychle se měnících podmínek, přitom však na poměrně malé škále. Cílem této práce bylo zejména sestavení uceleného checklistu ptáků na elevačním gradientu kontinuálního deštného lesa na Kamerunské hoře (300 - 2300 m n. m.) a analýzy průběhu druhové diverzity, druhového obratu a souvislosti výškového výskytu druhů s velikostí areálu, hmotností a typem potravní strategie. Průběh druhové diverzity na výškovém gradientu Kamerunské hory ukazuje na lineárně klesající trend s drobnými odchylkami naznačujícími plató hodnot v nadmořských výškách 600 - 1000 m n. m. Ve spodních nadmořských výškách pak dochází k rychlému druhovému obratu (species turnover), ve vyšších nadmořských výškách nad 1200 m n. m. je odlišnost společenstev dána spíše postupným úbytkem druhů (nestedness). Zjistila jsem, že výškové rozpětí výskytu druhů roste s nadmořskou výškou, což odpovídá predikci dle elevačního Rapoportova pravidla. Druhy hnízdíci ve vyšších nadmořských výškách mají spíše menší areály, vázané na izolované ostrovy horských deštných lesů. Počet insektivorních druhů rychle klesá s nadmořskou výškou, zastoupení nektarivorních druhů ve společenstvu je spíše konstantní a počet...
|
host ::
RSS.