|
| |
|
|
Invazní druhy v mapování mimo aktivity AOPK ČR
Joščáková, Aneta ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
Invazní druhy jsou v ochraně životního prostředí přetrvávajícím problémem. Ke správnému uchopení invazí a zejména pro jejich efektivní management je potřeba mít dobré informace o výskytu invazních druhů. Dosavadní mapovací aktivity jsou však většinou úzce zaměřené, a to především na lokality v zájmu ochrany přírody a vybrané vlajkové druhy. Nálezy z těchto aktivit jsou dnes soustředěny v Nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Tato databáze je v současnosti nejlepším zdrojem dat o výskytu invazních druhů na území České republiky. Přesto stále neobsahuje uspokojivé množství nálezů. Největší mezery ve zmapování výskytu invazních druhů jsou právě v oblastech mimo zájem ochrany přírody. K mapování těchto oblastí může docházet pomocí občanské vědy, která je konkrétně pro mapování invazních druhů velice vhodná. Dalším a dosud nepodchyceným zdrojem dat o výskytu invazních druhů je šedá literatura, jejíž potenciál byl zkoumán v této bakalářské práci. Prozkoumány byly vysokoškolské kvalifikační práce a odborné průzkumy na zakázku kraje. Přestože tyto dokumenty obsahovaly kvalitní data o výskytu invazních druhů, nebyla bohužel tato data sdílena s Nálezovou databází ochrany přírody. Klíčová slova: invaze, mapování, monitoring, nepůvodní druhy, občanská věda
|
|
|
Občanská věda jako nástroj pro sledování fenologických změn u našich plazů
ONDŘEJKOVÁ, Pavlína
Diplomová práce se zabývá délkou sezónní aktivity plazů na našem území a sleduje jejich fenologický posun v reakci na změny teplot. První část práce se věnuje fakto-rům ovlivňující výskyt plazů a fenologii, dále je zde vysvětlen význam občanské vědy a její možné propojení se sběrem dat týkající se monitoringu plazů. Druhá část obsahuje výsledky sledování délky aktivity jednotlivých druhů napříč roky a jejich posun v začátku a konci. Všechny druhy vykazují prodloužení sezóny k dřívějšímu opouštění zimních úkrytů i pozdějšímu nástupu do hibernace. Největší rozdíl v posunu začátku i konce aktivity vykazoval slepýš východní (Anguis colchica). Nejméně výrazné prodloužení aktivity projevovala směrem k začátku roku užovka obojková (Natrix natrix) a směrem ke konci roku pak želva bahenní (Emys orbicu-laris). Záznamy o pozorování plazů byla získána z Nálezové databáze ochrany přírody.
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Urban interfaces & extensions: sensors, chips, and ad-hoc networks as tools for urban culture
Peterová, Radka ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce navrhuje DIY přístup k měření znečištění ovzduší, který oživí vztah a zájem lidí o městské prostředí, v němž žijí. Jsou popsány dosavadní měřící metody a komunikace dat ze strany oficiálních institucí a na jejich základě je představen koncept participativního snímání ovzduší osobními mobilními zařízeními. Technologický pokrok sensorů, výpočetní síly, skladování dat a možnosti komunikace dat disponují nyní potenciálem proměnit všudypřítomná mobilní zařízení jako jsou telefony, PDA nebo iPady v globální mobilní snímací zařízení a umožnit participativní paradigma zapojování "amatérů" do sběru dat. Teorie je ověřena na prototypu s výměnným senzorem, v našem případě měřícím koncentrace oxidu uhelnatého, který nabízí jednoduché řešení jak získávat informace o své aktuální expozici, jak ji zaznamenávat a na základě získaných dat případně reagovat. Tvrdíme, že takováto data lidem umožní nové typy interakce s prostředím, zvýší povědomí o zdrojích znečištění a potenciálně umožní i změny v chování nebo podnítí komunitní kampaně. Na základě dotazníku a rozhovorů identifikujeme výhody a nevýhody takovéhoto amatérského sběru dat a zároveň definujeme požadavky na design a funkčnost budoucích mobilních zařízení ke snímání prostředí.
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Ptáčkaři aneb amatérští ornitologové
Křížková, Barbora ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Šaj, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje amatérským ornitologům a jejich roli v občanské vědě. V teoretické práci se věnuje zejména občanskou vědou, jejími rysy, historií a současností ornitologie a charakterizací amatérského ornitologa. Empirická část využívá metod kvalitativního výzkumu, který je založen na polostrukturovaných rozhovorech s respondenty z řad profesionálních a amatérských ornitologů, kteří se účastní nebo zabývají projekty občanské vědy. Výzkumný problém je formulován takto: Amatérští ornitologové, jejich role a zapojení se v občanské vědě a spolupráce s profesionálními ornitology z pohledu amatérských i profesionálních ornitologů. Pro zpracování rozhovorů využívá rámcovou analýzu, ze které vychází několik témat, například: amatérský ornitolog a jeho pojetí, vztahy mezi amatérskými a profesionálními ornitology a jejich spolupráce, vztah amatérských ornitologů k přírodě, jejich sebevzdělávání, občanská věda z pohledu amatérských a profesionálních ornitologů, poskytování dat a jejich kvalita. Výzkum naznačuje, že rozdíl mezi amatéry a profesionály tkví zejména v jejich vztahu k vědě, který ovlivňuje další aspekty jejich vztahu k sobě navzájem a k občanské vědě.
|
|
|
Urban interfaces & extensions: sensors, chips, and ad-hoc networks as tools for urban culture
Peterová, Radka ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce navrhuje DIY přístup k měření znečištění ovzduší, který oživí vztah a zájem lidí o městské prostředí, v němž žijí. Jsou popsány dosavadní měřící metody a komunikace dat ze strany oficiálních institucí a na jejich základě je představen koncept participativního snímání ovzduší osobními mobilními zařízeními. Technologický pokrok sensorů, výpočetní síly, skladování dat a možnosti komunikace dat disponují nyní potenciálem proměnit všudypřítomná mobilní zařízení jako jsou telefony, PDA nebo iPady v globální mobilní snímací zařízení a umožnit participativní paradigma zapojování "amatérů" do sběru dat. Teorie je ověřena na prototypu s výměnným senzorem, v našem případě měřícím koncentrace oxidu uhelnatého, který nabízí jednoduché řešení jak získávat informace o své aktuální expozici, jak ji zaznamenávat a na základě získaných dat případně reagovat. Tvrdíme, že takováto data lidem umožní nové typy interakce s prostředím, zvýší povědomí o zdrojích znečištění a potenciálně umožní i změny v chování nebo podnítí komunitní kampaně. Na základě dotazníku a rozhovorů identifikujeme výhody a nevýhody takovéhoto amatérského sběru dat a zároveň definujeme požadavky na design a funkčnost budoucích mobilních zařízení ke snímání prostředí.
|
|
|
Občanská věda v ornitologii
Voříšek, Petr ; Vermouzek, Zdeněk
Občanská věda je relativně nový termín pro taková vědecká bádání, na nichž se kromě profesionálních vědců významnou nebo rozhodující měrou podílejí i amatéři zabývající se danou problematikou ve svém volném čase. Přestože termín je nový, výzkumy podobného charakteru se prováděly a provádějí již dlouho. Právě ornitologie je jedním z oborů, kde má občanská věda dlouhou tradici a můžeme tak na řadě příkladů demonstrovat přínosy, úskalí i hlavní specifika tohoto způsobu vědeckého poznávání světa.
Prezentace: idr-678_1 -  PDF
Videozáznam: Vermouzek -  MP4
|
host ::
RSS.