|
| |
|
| |
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Role evolučních mechanismů v designování akustických signálů
Rulfová, Alena ; Policht, Richard (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Akustická komunikace je v celé živočišné říši poměrně silně rozšířený jev. Téma evolučních mechanismů a jejich působení v akustické komunikaci je v posledních letech vcelku hojně studované, a to zejména u ptáků, netopýrů či žab. I přes tento fakt byly některé evoluční mechanismy dosud studovány detailně, zatímco jiné byly neprávem opomíjeny. Velice dobře prostudovaný je proces působení selekce (přírodního a pohlavního výběru) na akustické projevy, zatímco náhodné procesy, jako genetický drift či bottleneck, byly na poli této problematiky studovány spíše sporadicky. Genetický drift vede v akustické komunikaci k náhodným změnám v akustických projevech. Obdobou genetického driftu je pak drift kulturní, a to u druhů, které jsou schopny vokálního učení se. Změny v důsledku kulturního driftu mohou ale nemusí být spojeny se změnami na genetické úrovni. Velmi málo prostudovaným fenoménem na poli evolučních mechanismů v bioakustice je bottleneck. Zdá, že tento jev je příčinou redukce nejen genetické, ale také akustické variability živočichů. Některé parametry akustických projevů jsou utvářeny prostředím, a to zejména parametry spojené s frekvencí hlasu. Jiné oproti tomu velice dobře odrážejí fylogenetické vztahy mezi příbuznými druhy, a na základě těchto parametrů tak lze, kromě fylogeneze, mapovat kupříkladu...
|
|
| |
|
|
The function and variability of song in two interacting nightingale species
Souriau, Abel ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Kipper, Silke (oponent) ; Linhart, Pavel (oponent)
- ABSTRAKT (in Czech) - Melodický a složitý zpěv slavíků je dobře zavedeným modelem pro studium vývoje a funkcí ptačího zpěvu. U dvou sesterských druhů tohoto rodu, slavíka tmavého (Luscinia lusicinia) a obecného (L. megarhynchos) dochází v recentní zóně sekundárního kontaktu ve střední Evropě k jevu nazývanému "smíšený zpěv", kdy slavíci tmaví vkládají do svého repertoáru časti nebo i celé zpěvy slavíka obecného. Opačným směrem k přebírání zpěvů nedochází. Oba druhy slavíků mají podobné ekologické nároky a v oblasti jejich kontaktu lze pozorovat jak mezidruhové střety, tak případy mezidruhového křížení. Hlavním cílem této disertační práce bylo přispět k objasnění důvodů, které vedou k existenci a přetrvávání smíšeného zpěvu u slavíků tmavých a zároveň prozkoumat i další aspekty zpěvu tohoto druhu, který je oproti zpěvu slavíka obecného probádán mnohem méně. V první kapitole jsme testovali roli smíšeného zpěvu za pomoci playbackových pokusů na samcích slavíka obecného a odhalili jeho možnou funkci při mezidruhových teritoriálních střetech. Zdá se, že smíšený zpěv by mohl zmírňovat přímé agresivní konflikty, což by mohlo být natolik výhodné, že to vyváží i potenciální negativní dopady kopírování heterospecifických zpěvů. Takovýto proces by mohl umožňovat zachování asymetrické konvergence zpěvů mezi oběma...
|
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vokalizace mláďat kukačky obecné: ontogeneze, vliv druhu hostitele a akustického prostředí
Žabková, Klára ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Hnízdní parazitizmus je strategie rozmnožování, která vyvíjí značný selekční tlak jak na hostitele, tak na parazita. V jeho důsledku se tak na obou stranách vytvořily specifické adaptace. Jednou z nich by mohly být akustické projevy mláděte hnízdního parazita. Z několika doposud provedených studií vyplývalo, že mláďata kukačky obecné (Cuculus canorus) mění formu svého žadonění podle hostitelského druhu, který je vychovává. Výsledky těchto prací však byly nejednoznačné a jedním z mých úkolů bylo je ověřit. Jako hostitelé byly zvoleny dva sympatricky se vyskytující druhy rákosníků: rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Struktura žadonicích hlasů mláďat kukačky obecné vychovávaných těmito dvěma hostitelskými druhy se nelišila ani v jednom z měřených parametrů (délka slabiky, minimální, maximální frekvence, frekvence v maximální amplitudě, frekvenční rozsah a rychlost žadonění). Naopak žadonění vlastních mláďat hostitelů se mezi druhy významně lišilo. Navíc byla zjištěna značná individuální variabilita u obou skupin mláďat kukaček. Recentní studie zjistily, že již v průběhu embryonálního vývoje mláďata vnímají zvuky a učí se hlasům svých rodičů. Toto jsem se pokusila otestovat porovnáním žadonění mláďat, která byla ve vejci inkubována v přirozeném...
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
|
|
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
|
host ::
RSS.