|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
|
|
|
Laboratorní cykly schistosom, chov mezihostitelských plžů a jejich ekologické nároky
Nečasová, Monika ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horák, Petr (oponent)
Čeleď Schistosomatidae je významnou skupinou krevních motolic zahrnující vážné patogeny člověka a hospodářských zvířat. Z hlediska rozmnožování se jedná o gonochoristické parazity. Jejich životní cyklus probíhá ve dvou fázích - nepohlavní rozmnožování v mezihostiteli (sladkovodní a mořští plži) a pohlavní rozmnožování v definitivním hostiteli (savci a ptáci). Vzhledem ke své patogenitě u definitivních hostitelů, je životní cyklus schistosom hojně udržován v laboratořích. Pro zachování celého cyklu jsou velice důležití mezihostitelští plži, kterými jsou například zástupci čeledi Lymnaeidae. Jejich vnímavost k parasitismu schistosomami se však mezidruhově výrazně liší. Plovatky byly v minulosti klasifikovány do několika rodů podle různých parametrů. Nejčastější byla systematika založená na anatomických a morfologických rozdílech. Nejpřesnější taxonomie se však odvíjí od molekulárních dat a vzájemné fylogenetické vztahy lymnaeidních plžů zůstávají předmětem výzkumu. Jedná se o sladkovodní čeleď plžů se specifickými ekologickými a nutričními nároky. Shrnuté informace o jejich ekologii odhalují, že plovatkovití plži jsou velice sensitivní na přítomnost těžkých kovů ve vodě, jako je olovo, měď a kadmium. Naopak se řadí mezi méně citlivé plže na deriváty amoniaku. Dalším abiotickým faktorem, který na tyto...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.