|
|
Elementární architektura / Škola pro země třetího světa
Vepřková, Adéla ; Vacek, Petr (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Ve východní oblasti Konžské demokratické republiky už několik let probíhají nepokoje. Lidé žijí v uprchlických táborech nebo dočasných přístřešcích a děti nenavštěvují i několik let školu. Nyní to vypadá, že se situace snad uklidňuje, takže by mohla být příležitost ke změně. Cílem práce je navrhnout školu do vesnice Buleosa ve spolupráci s tamním rangerem Alainem Hamisi Mitondem, se kterým jsem v průběhu komunikovala. Projekt školy je podporován vedením Buleosy i místními obyvateli. Do stavby by se měli zapojit všichni z komunity, protože především jim by škola měla přinést užitek. Vím, že zde není možné postavit budovu evropského typu spíše zkombinovat znalosti těchto dvou světů s využitím lokálních materiálů. U takového projektu je zásadní jeho jednoduchost, protože se na něm bude podílet více různých lidí třeba i bez sebemenších zkušeností.
|
|
|
GDP growth and welfare in developing countries: the case study of Nigeria from 2022-2022
Elias Oluwasegun, Emmanuel
Tato disertační práce se snažila zhodnotit dopad hospodářského růstu, zejména měřeného růstem HDP, na různé ukazatele blahobytu v rámci nigerijské ekonomiky za poslední dvě desetiletí (2002-2022). Základem byla kritická revize literatury, která prozkoumala stávající výzkumy s cílem dosáhnout úplného pochopení teoretických základů a empirických důkazů souvisejících s hospodářským růstem a blahobytem. Zvolená metodika zahrnovala analýzu trendů růstu HDP a ukazatelů blahobytu pomocí sekundárních dat získaných z renomovaných zdrojů. Vícerozměrná regresní analýza provedená pomocí softwaru STATA umožnila simultánně zkoumat dopady růstu HDP na klíčové ukazatele, jako je nerovnost, chudoba, nezaměstnanost a průměrná délka života. Cílem studie bylo poskytnout cenné poznatky o ekonomické dynamice Nigérie a jejích dopadech na společenský blahobyt. Zkoumáním nuancí vztahů mezi růstem HDP a různými metrikami blahobytu přispívá výzkum nejen k akademickému stipendiu, ale také informuje o formulaci politiky. Očekává se, že výsledky této analýzy budou vodítkem pro tvůrce politik a zúčastněné strany při vytváření strategií, které podporují udržitelný hospodářský růst, a tím pozitivně ovlivní nerovnost, míru chudoby, nezaměstnanost a celkovou délku života. Tato práce v podstatě představuje systematické úsilí o odhalení složitosti ekonomicko-sociálního propojení v Nigérii a nabízí holistický pohled na důsledky ekonomického růstu v širším prostředí blahobytu.
|
|
|
The demand for sustainability in Ghana (a case study of eradicating poverty by means of achieving gender equality and empowering women and girls)
Sossoe, Anita
Požadavek udržitelnosti se stal v moderní společnosti klíčovým tématem, protože jednotlivci, podniky i vlády si uvědomují důležitost zachování země pro budoucí generace. Jeden z hlavních problémů při dosahování udržitelnosti v Ghaně souvisí s chudobou. Tato studie si klade za cíl prozkoumat, jaký vliv má rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a dívek na snižování a odstraňování chudoby v zemi. Údaje z let 2001-2021 shromážděné ghanským statistickým úřadem a dalšími akademickými časopisy o různých ukazatelích týkajících se žen jako nezávislých proměnných byly použity se závislými proměnnými, které určují faktory chudoby, pomocí metody testování autoregresního rozloženého zpoždění (ARDL), kterou vyvinul Pesaran et al. (2001) a která pomáhá zjistit existenci dlouhodobého vztahu v rámci řady. Výsledky ukazují, že vzdělané ženy pozitivně ovlivňují všechny závislé proměnné použité jako faktory určující chudobu, a ženy v politických sektorech ovlivňují většinu z nich. Ženy zastupující pracovní sílu však na závislé proměnné vliv neměly. Studie dospěla k závěru, že je třeba vzdělávat více žen a dívek a posilovat jejich postavení, zejména ve venkovských oblastech a v severním regionu. Studie rovněž doporučuje, aby vláda a další agentury přezkoumaly údaje týkající se žen, které jsou vedeny jako pracovní síla; je možné, že většina z nich není zaměstnaná nebo má nízkou životní úroveň.
|
|
|
Vnímání chudoby žáky II. stupně vybrané ZŠ
Tobišková, Dana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce je zam ena na to, jak žáci II. stupn vybrané základní školy - ZŠ a MŠ Dolní Poustevna vnímají chudobu. Konkrétn se práce zabývá tím, do jaké míry žáci rozlišují subjektivní vnímání chudoby, jsou-li schopni rozlišit skupiny obyvatel ohrožené chudobou, zda se orientují v možné pomoci lidem ohroženým chudobou. Dále se zabývá rozlišením a popsáním jednotlivých aspekt d tské chudoby a interpretací této problematiky. Teoretická ást je rozd lena na dv ásti. V první ásti jsou vysv tleny a popsány aspekty chudoby od samotné definice pojmu chudoba p es její koncepty, p í iny, m ení, cyklus chudoby až po problematiku sociálního vylou ení. Druhá ást je zam ena na problematiku dít te a jeho pot eby. Zabývá se psychickým a biologickým vývojem dít te a významem rodiny pro život dít te. Pozornost je v práci v nována i sociáln -právní ochran dít te, prevenci chudoby a úloze státu v této problematice. Praktická ást tvo í výzkumné šet ení, které bylo provedeno formou dotazník na základní škole. Jedná se o kvantitativní zkoumání, p i emž byla využita metoda dotazování. Cílem práce je zjistit, jak žáci druhého stupn Základní a Mate ské školy v Dolní Poustevn vnímají pojem chudoba a s ní spojená rizika p ípadného sociálního vylou ení, na základ zjišt ných výsledk je sestaven soubor doporu ení pro vyu...
|
|
|
Impact of Universal Basic Income on Income and Poverty in Italy: A Multi-Scenario Analysis Using HFCS Data in EUROMOD
Petrus, Tomáš ; Kolář, Daniel (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Mikrosimulace základního nepodmíněného příjmu v EUROMOD přisprívají probíhající diskusi o sociálních důsledcích a rozpočtové proveditelnosti této politiky. Evropská HFCS data použitá v této práci umožňují zdanění majetku jako způsob financování, aby byl základní nepodmíněný příjem rozpočtově neutrální. Tato práce zkoumá vliv tří unikátních scénářů na redistribuci příjmů a míru ohrožení chudobou na různé části italské populace. Rozmanitost italských regionů a boj s veřejným dluhem mohou vážně ohrozit proveditelnost scénářů v reálném světě. Výsledky práce následují trend radikálního snižování celkové chudoby a nerovnosti pozorovaný v této oblasti výzkumu. Tyto scénáře, spolu s pevnou daní z majetku, mají nepříznivé dopady na starší věkové skupiny, které se spoléhají na starobní důchody. Systém sociálních dávek má ve scénářích různé úrovně náhraditelnosti, které významně ovlivňují dopad na ohrožené skupiny. Práce nastoluje potenciální zmírnění nežádoucích účinků, které lze analyzovat v dalším výzkumu. Mikrosimulace postrádá behaviorální dopad základního nepodmíněného příjmu na jednotlivce, který je zachycen v provedených studiích v Evropě a Severní Americe.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
|
|
Poverty, Inequality and Economic Growth: the Case of Post-Soviet Countries
Ren, Jiayi ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Li, Yating (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tento článek empiricky zkoumá trojúhelníkový vztah mezi chudobou, růstem a příjmovou nerovností ve 13 postsovětských zemích v letech 1998-2020. Výsledky regrese ukazují, že hospodářský růst má významný negativní dopad na chudobu, zatímco příjmová nerovnost mávýznamnýpozitivnídopad na chudobu. Výchozí podmínky (jak počáteční hospodářský růst, tak počáteční příjmová nerovnost) jsou důležité pro vysvětlení změny chudoby. Chudoba má tendenci více reagovat na změnu příjmové nerovnosti. Vliv růstu a nerovnosti se liší v různých podskupinách. Navíc byla zjištěna vzájemná kauzalita mezi chudobou a příjmovou nerovností, zatímco jednosměrný dopad příjmové nerovnosti na růst má tvar obráceného U. Nakonec byl zjištěn významný mírný účinek hospodářského růstu na vazbu mezi chudobou a příjmovou nerovností.
|
|
|
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.