|
|
The Transformation of the Russian Industrial Structure
Xun, Chuanli ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
This analysis provides insight into the industrial structural transformation that Russia might experience between 2006 and 2020. The article determines that the trend of Russia's industrial structure change is from secondary to tertiary sectors by evaluating statistics on GDP and labour mobility. The study also reveals that significant occurrences including the 2008 financial crisis, the 2014 Ukrainian conflict, and Putin's reelection in 2020 all had a detrimental effect on Russia's industrial structure. By introducing a number of metrics, including GDP, labour force population, unemployment rate, and significant events, the article further concludes that these elements are the primary ones impacting the industrial structure. The Thiel index is introduced at the end of the paper to assess the rationality of Russia's industrial structure. This study analyses how Russia's industrial structure is changing through in-depth case studies and empirical research. It focuses in particular on the effects of economic events, policy, employment, and GDP on industrial structure, filling a vacuum in earlier research. Thirdly, this study also resolves the debate over the effects of policy, employment, and GDP on industrial structure, and it constructs a regression model for further empirical investigation.
|
|
|
The Impacts of Economic Globalization on Poverty and Income Inequality: Evidence from CEECs
Hu, Yi ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Cílem tohoto článku je prozkoumat vztah mezi ekonomickou globalizací a chudobou a příjmovou nerovností v zemích střední a východní Evropy (SVE). Navzdory rozsáhlému výzkumu vlivu globalizace na chudobu a příjmovou nerovnost chybí konzistentní závěry a specifický důraz na země střední a východní Evropy. Abychom tyto mezery ve výzkumu odstranili, používáme dvoucestný regresní model s pevnými efekty, regresní model s pevnými efekty pro jednotlivé země a regresní model s náhodnými efekty ke zkoumání dopadů indexu ekonomickéglobalizace KOF i jeho dílčích indexů na odhady absolutní chudoby Světové banky a odhady Giniho indexu Světové banky s využitím panelových dat devíti zemí střední a východní Evropy s vysokými příjmy v letech 2004 až 2020. Celkově studie naznačuje, že ekonomická globalizace snižuje chudobu i příjmovou nerovnost v zemích střední a východní Evropy, což je v rozporu s očekáváním, že globalizace může prohlubovat příjmovou nerovnost. Při rozdělení dopadů ekonomické globalizace výsledky ukazují, že obchod a finanční globalizace mohou významně snížit chudobu, avšak pouze finanční globalizace může podstatně snížit příjmovou nerovnost. Pozitivní účinky omezení jsou navíc robustnější než účinky skutečných toků. Tato zjištění podporují politiky, které podporují ekonomickou otevřenost v zemích...
|
|
|
Foreign Direct Investment and Economic Growth: Evidence from Transition Economies
Su, Qihao ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
Abstraktní Abstrakt: Institucionální kvalita a úroveň příjmů zemí mohou hrát v mezinárodním obchodu různou roli, což může negativně i pozitivně ovlivnit přímé zahraniční investice a ekonomický růst. Ačkoli empirické důkazy ukazují smíšený výsledek, několik literatur konkrétně studuje vliv PZI na ekonomický růst a roli institucí v PZI a ekonomický růst v rozvojových zemích. Tato práce je vyvinuta na základě výzkumu Roodmana (2006, 2009) a Farole a Winklera (2012), ale konkrétně se zaměřuje na dopady institucionální kvality na souvislost mezi FDI a růstem. Tato práce je založena na teorii absorpční kapacity a modelu exogenního růstu s využitím technik dynamického panelu GMM robustních pro proliferaci přístrojů. Nakonec práce empiricky otestovala propozice prostřednictvím ekonometrických modelů regresí modelu statického panelu a dvoustupňové rovnice GMM. Stručně řečeno, na základě teorie absorpční kapacity, tato disertační práce nejen přispívá k literatuře aplikací teoretického modelu v PZI a ekonomického růstu při zkoumání interakce s rolí institucí a lidského kapitálu v souvislosti s růstem PZI, ale také získala některé nové empirické výsledky v různých skupinách na úrovni příjmů prozkoumat dopady makroekonomické situace, které mohou ovlivnit naše výsledky. Výsledky ukazují, že přímé zahraniční investice...
|
|
|
Analyze the Bologna Process and European Higher Education Integration from the perspective of Government Network Structure Theory
Fan, Jingyi ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Weiss, Tomáš (oponent)
ABSTRAKTNÍ V roce 1999, Francie, Německo, Spojené království a Itálie společně podepsaly Boloňskou deklaraci a navrhly vytvoření otevřeného evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Boloňský proces podporoval integraci vysokoškolského vzdělávání v Evropě a působil proti integraci evropské politiky a ekonomiky. V současné době se k boloňskému procesu připojilo 48 zemí. Vliv Boloňského procesu se vyvinul také z Evropy do dalších zemí v Asii, Africe a Severní Americe. Boloňský proces stanovil na začátku šest cílů: kreditní systém, studijní systém, mobilita studentů, celoživotní učení, zajišťování kvality a evropský výzkumný prostor. Od roku 1999 do roku 2000 dosáhl boloňský proces těchto cílů a navrhl plán pro nové desetiletí. Disertační práce bere rok 2010 jako uzel a rozděluje boloňský proces na politické cíle a politické subjekty prostřednictvím rámce pro analýzu politické sítě a analyzuje korelaci mezi politickými subjekty prostřednictvím neo-funkcionalismu. Výsledek ukazuje, že boloňský proces v příštím desetiletí dále prohloubí své cíle a přiláká další země, aby se připojily v kontextu globalizace. Kvůli rozdílům v ekonomickém a politickém pozadí však bude existovat diferencovaná integrace na základě jejich vlastního pozadí a cílů. Klíčová slova: Boloňský proces; Globalizace; Vysokoškolské vzdělání
|
|
|
An alternative system of trade barriers in international trade. Case study on Slovakia
Gajdošová, Natalia ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent) ; Amini, Chiara (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda clo stráci svou sílu ve schopnosti vytvářet vyvážené podmínky konkurenčnímu zboží na jednom trhu, které je ze dvou vzájemně nehomogenních výrobních prostředích, a navrhnout koncepční rámec pro dlouhodobou akci. Aplikace zakotvené teorie založené na komparativní analýze kvantitativních dat v rámci případové studie umožnila vytvoření teorie vznikající v oblasti mezinárodního obchodu. Byla vyvinuta základní kategorie spojení mezi mzdou kupujíciho a úrovní cla uvaleného na dovážené zboží (zložkov predejní ceny), aby poskytla vysvětlení základního jevu ztrácajíci se síly cla. Prostřednictvím teoretických konceptualizací, navrhnutá proměnná umožnila vytvoření hlavní kategorie za pomoci poměru srovnávající výši cla uvaleného na dovezené zboží s průměrnou měsíční mzdou jednotlivce. Koncepční model vysvětluje 3 teoretické návrhy zkoumající analogii, která vede k vysvětlení základní premisy této práce. Aplikace vzniknutá teorie umožňila návrh dlouhodobé působení alternativy k celnímu systému ve formě zvýšené daně z přidané hodnoty na dovážené zboží.
|
host ::
RSS.