|
|
Změny v metabolismu lipidů u akutních stavů
Hrabovský, Vladimír ; Blaha, Vladimír (vedoucí práce) ; Dítě, Petr (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Změny metabolismu lipidů u akutních stavů Úvod: Porucha metabolismu lipidů byla u kriticky nemocných pacientů popsána opakovaně. Zatímco hladiny triacylglycerolů se chovají nestandardně, pokles hladiny cholesterolu patří mezi typické nálezy. Hypocholesterolemie je navíc spojena s jejich horší prognózou a vyšší mortalitou. Cholesterol lidský organizmus získává absorpcí a syntézou. Stanovením ukazatelů cholesterolové syntézy (latosterol, skvalen) a absorpce (sitosterol, kampesterol) lze kvantifikovat změny v obou těchto procesech. Materiál a metoda: V prvním projektu byly hodnoceny změny lipidového spektra u 60 pacientů s akutním interním onemocněním. Ve druhém a třetím pak u 24 pacientů s aktivní Crohnovou chorobou a aktivním krvácením do horního GITu. Plasmatické koncentrace celkového, HDL a LDL cholesterolu a triacylglycerolů byly stanoveny enzymaticky. Hladiny skvalenu, latosterolu i fytosterolů (kampesterol, sitosterol) metodou plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Data byla zpracována pomocí statistického softwaru Sigma-Stat 3,1. Výsledky: Plasmatické koncentrace celkového, LDL a HDL cholesterolu byly v jednotlivých souborech opakovaně snížené. Triacylglyceroly kopírovaly změny hladin cholesterolu. Hladiny latosterolu byly snížené a u skvalenu byly ovlivněny několika faktory. Fytosteroly...
|
|
|
Vliv diety na parametry lipidogramu u pacientů s dyslipidémií
Dostálová, Lenka ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vztah mezi stravovacími návyky a dyslipidémií. Jejím cílem je zjistit, zda má dieta vliv na hladinu plazmatických lipidů. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část pojednává o tuku v lidském organismu obecně, o jeho metabolismu a rizicích aterosklerózy. Výzkumná část popisuje práci s pacienty, kteří trpí poruchou metabolismu lipidů. Pacienti, kteří podstoupili dietní edukaci, se po dvou měsících diety dostavili na kontrolní odběr. Ten měl ukázat, zda a nakolik dieta ovlivnila jejich hladinu cholesterolu a triglyceridů. Pacienti rovněž pro potřeby získání údajů vyplňovali dotazník o svých stravovacích návycích. Ukázalo se, že nutriční intervence měla za následek průměrný pokles hladiny triglyceridů i celkového a LDL-cholesterolu. Snížila se ale i hladina HDL-cholesterolu. Dotazníkové šetření prokázalo, že se pacienti s poruchami tukového metabolismu nedopouštějí zásadnějších prohřešků proti dietě doporučované při dyslipidémií. Výsledky práce naznačily, že pacienti s dyslipidémií sice dodržují hlavní zásady správného stravování, při vyšším stupni compliance by ale výsledky nepochybně mohly být lepší. Pravidelná dietní reedukace je proto důležitá a může přispět ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Klíčová slova: Dieta, dyslipidémie, cholesterol,...
|
|
|
Úloha cholesterol 7alfa-hydroxylasy v regulaci cholesterolémie
Procházková, Martina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Zelenka, Jaroslav (oponent)
Cholesterol-7α-hydroxyláza (CYP7A1) je enzym katalyzující první krok přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny. Aktivita enzymu je zpětnovazebně regulována tak, aby byla zajištěna produkce žlučových kyselin potřebných pro vstřebávání tuků. U některých živočišných druhů přispívá k eliminaci cholesterolu při jeho nadměrném přívodu dietou a brání tak rozvoji hypercholesterolémie. Aktivitu CYP7A1 lze terapeuticky ovlivnit podáváním sekvestrantů žlučových kyselin, které aktivitu enzymu zvyšují a přispívají k poklesu cholesterolémie, a také podáváním žlučových kyselin. Deficit enzymu je u člověka spojen s rozvojem hypercholesterolémie. V genu kódujícím CYP7A1 u člověka byla identifikována řada jednonukleotidových polymorfismů, tvořících tři velké haplotypové bloky. Největší pozornost byla věnována polymorfismu v pozici -203A>C, který ovlivňuje koncentraci cholesterolu, respektive lipoproteinů v séru, odpověď cholesterolémie na změnu diety a také odpověď na terapii hypercholesterolémie. Klíčová slova: Dieta, genetika, cholesterol, cholesterol-7α-hydroxyláza, léčba hypercholesterolémie, žlučové kyseliny
|
|
|
IInformovanost lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob.
Hladíková, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob. Cílem je zjistit míru znalostí obou skupin v oblasti onemocnění srdce a cév a jejich zájem o tuto problematiku. Dalším cílem je zjistit, zda případně jak velký je rozdíl v informovanosti mezi pohlavími. Teoretická část poskytuje informace o obezitě, o jejích příčinách, příznacích, komplikacích a léčbě. Dále se zabývá častými kardiovaskulárními chorobami, mezi které patří hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková příhoda a dyslipidémie. Jedna kapitola je pak věnována projektům, které se zabývají prevencí obezity a onemocněním srdce a cév. V praktické části je popsána zkoumaná skupina, u které bylo provedeno dotazníkové šetření. Prostřednictvím analýzy výsledků se ukázalo, že lidé, kteří netrpí nadváhou nebo obezitou, jsou více informováni o rizicích kardiovaskulárních chorob než lidé, kteří obezitou nebo nadváhou trpí, protože ti se o danou problematiku méně zajímají. Lepší informovanost v oblasti onemocnění srdce a cév mají ženy než muži. Z 89 respondentů se zajímá o problematiku onemocnění srdce a cév 14 jedinců, z nichž je 12 dostatečně informováno o problematice kardiovaskulárních onemocnění. Součástí práce je stravovací plán vhodný...
|
|
|
Patogeneze hypercholesterolémie u Pražského hereditárně hypercholesterolemického (PHHC) potkana
Rybáková, Kateřina ; Vlachová, Miluše (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent)
Hypercholesterolémie představuje významný rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob. Pro studium patogeneze i terapie hypercholesterolémie se využívá celé řady experimentálních modelů. V této diplomové práci se zaměřuji na charakterizaci jednoho z nich. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je vhodným modelem pro studium hypercholesterolémie. Přestože na standardní dietě většinu plazmatického cholesterolu transportuje v lipoproteinech o vysoké hustotě, na cholesterolové dietě se u něj rozvíjí hypercholesterolémie srovnatelná s hypercholesterolémií u člověka. Výhodou tohoto modelu je, že pro zvýšení cholesterolové hladiny není nutné do diety přidávat žlučové kyseliny či jiné látky, které jsou pro játra svými účinky často toxické. Hypercholesterolémie je u PHHC potkanů způsobena akumulací lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL), které jsou značně obohacovány cholesterolem již při svém vzniku v játrech. Tyto částice jsou pomaleji katabolizovány a zůstávají proto déle v cirkulaci. Zjistili jsme, že po podání 1% cholesterolové diety dochází u PHHC potkana k akumulaci cholesterylesterů (CE) v játrech a že výrazně stoupá i jejich koncentrace ve VLDL. Na zvýšené inkorporaci CE do VLDL se v játrech mohou podílet acylkoenzymA:cholesterolacyltransfera (ACAT) a mikrosomální...
|
|
|
Ekotoxicita léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi
Königsmarková, Kristýna ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ekotoxikologické testování léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje vliv residuí léčiv na životní prostředí, rozdělení hypolipidemik, rizika zvýšené hladiny cholesterolu, následně se zabývá ekotoxikologií a uvádí principy ekotoxikologického testování. V experimentální části byla testována tato léčiva: Corsim, Atoris, Lipanthyl Supra, Lipanthyl 267M. Dále byla testována i kyselina klofibrová – metabolit fibrátů. Rezidua těchto léčiv se vyskytují zejména v akvatickém ekosystému, z toho důvodu byly k hodnocení ekotoxicity použity testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri. Na základě výsledků testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50. Pomocí těchto hodnot pak byla hodnocena ekotoxicita výše uvedených hypolipidemik.
|
|
|
Směsné lipidy a jejich interakce s biopolymery
Cigánková, Hana ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium interakcí hyaluronanu s lipidem DOTAP (1,2-dioleoyl-3-trimethylammonium-propan) a jeho směsí s lipidem DPPC (1,2-dipalmitoyl-sn-glycero-3-fosfatidylcholin) ve vodě. Nejprve bylo proměřeno agregační chování samotného lipidu a jeho směsí a poté ovlivnění hyaluronanem o různých koncentracích. Dále byla změřena anizotropie fluorescence sondy DPH v těchto směsích a její ovlivnění přídavkem cholesterolu. Tyto vlastnosti byly sledovány pomocí fluorescenční spektroskopie, za využití fluorescenčních sond pyrenu a DPH. Bylo zjištěno, že hyaluronan má vliv na agregační chování lipidu DOTAP i jeho směsí s DPPC a že cholesterol ovlivňuje fluiditu liposomů.
|
|
|
Informovanost středoškoláků o nutriční hodnotě tuků
Hlaváčková, Zuzana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tuky z pohledu výživy, kde jsou tuky chápány jako jedna ze základních živin ve výživě člověka. Konkrétně se zabývá charakteristikou tuků, jejich technologickým zpracováním a významem ve stravování člověka. Podrobněji se zaměřuje na zjištění konkrétních znalostí o tucích mezi vybranými dospělými osobami. Cílem této práce je objasnit, do jaké míry mají vybrané dospělé osoby přehled o tucích a jaké mají znalosti, které následně mohou využít ve svém běžném životě při výběru pokrmů a přípravě stravy. Současně je také cílem získat podklady o znalostech o tucích, které budou následně využity v další práci, kde se zaměřím na jinou cílovou skupinu a to na studenty ze středních škol a gymnázií. Klíčová slova Tuky, výživa, margariny, mastné kyseliny, cholesterol
|
|
|
Informovanost středoškoláků o nutriční hodnotě tuků
Hlaváčková, Zuzana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tuky z pohledu výživy, kde jsou tuky chápány jako jedna ze základních živin ve výživě člověka. Konkrétně se zabývá charakteristikou tuků, chemickým složením, jejich technologickým zpracováním a významem ve stravování člověka. Prvním cílem této práce bylo vytvořit literární přehled o tucích ve výživě. Druhým cílem této práce bylo objasnit, do jaké míry mají vybraní středoškoláci přehled o tucích a jaké mají znalosti, které následně mohou využít ve svém běžném životě při výběru pokrmů a přípravě stravy. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi vybranými studenty středoškolského vzdělávání a jeho výsledky jsou diskutovány v závěru této práce. Klíčová slova Tuky, výživa, margariny, mastné kyseliny, znalosti, středoškolské vzdělávání
|
|
| |
host ::
RSS.