|
|
Stavové zpracování paketů v jazyce P4
Kohout, Pavel ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Kořenek, Jan (vedoucí práce)
S rostoucími rychlostmi a komplexností počítačových sítí vznikají požadavky na vytváření výkonných zařízení, která jsou schopna provádět sběr statistik a měnit svoji funkcionalitu podle požadavků síťových administrátorů. Tyto požadavky mohou být popsány pomocí specializovaných programovacích jazyků, například jazykem P4. V rámci této bakalářské práce byl proveden návrh, implementace, testování a integrace modulů stavových pamětí registrů a čítačů do systému překladače jazyka P4 do technologie FPGA. Vytvořený systém podporuje sběr statistik popsaných v jazyce P4 na rychlosti až 100 Gb/s.
|
|
|
Využití variačních autoenkodérů pro ancestrální rekonstrukci sekvencí
Kohout, Pavel ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Musil, Miloš (vedoucí práce)
Proteinové inženýrství je interdisciplinární vědní obor zabývající se návrhem vylepšených proteinů. Úspěšnou metodou využívanou pro návrh stabilnějších a aktivnějších proteinů je ancestrální rekonstrukce sekvencí. Tato metoda zkoumá evoluční vztahy mezi existujícími proteiny a za pomoci fylogenetických stromů vytváří jejich evoluční předchůdce, které kýžené vylepšené vlastnosti často vykazují. Proto nové a robustnější metody využívající matematické modely společně s obrovským množstvím sekvenčních dat by se mohly stát mocným nástrojem proteinového inženýrství. Tato diplomové práce se zabývá použitím variačních autoenkodérů jako alternativního přístupu k návrhu ancestrálních sekvencí oproti konvenčním metodám využívajícím fylogenetické stromy. V práci byly provedeny experimenty pro optimalizaci architektury a navrženy statistické metody pro evaluaci kvality modelů a generovaných sekvencí. Současně byly provedeny zkoušky robustnosti celé metody a navrhnuty a implementovány strategie pro generaci sekvence předků.
|
|
|
Changes of gut microbiome in patients with inflammatory bowel diseases
Schierová, Dagmar ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
(CZ) Mikrobi se vyvíjeli společně s jejich lidskými hostiteli a vytvořili s nimi symbiotický celek, což ale představuje náročný úkol pro imunitní systém. Pacienti s ISZ trpí mikrobiální dysbiózou a chronickým zánětem, který může být způsoben reakcí imunitního systému na komenzální mikrobiotu. Ve zde prezentovaném výzkumu jsem se nejprve zaměřila na popis střevního a kožního mikrobiomu pacientů s ISZ, a na proces antimikrobiální obrany. Pacienti s IZS na dvou různých biologických terapiích cílící na cytokiny TNFα, IL-12 a IL-23 byli sledováni na výskyt změn v jejich střevním a kožním mikrobiomu. Ačkoli s průběhem sledovaných biologických terapií nebyly spojeny změny v diverzitě ani složení střevního mikrobiomu, v týdnu 38 anti-TNFα léčby byla zjištěna zvýšená podobnost se zdravou kontrolní skupinou. Tento posun ve složení mikrobiomu by mohl být považován za prospěšný a mohl by být připsán účinku terapie, tedy snížení zánětu. Při analýze mikrobiomu byly zohledněny různé charakteristiky pacientů a byly odhaleny zdroje variability mikrobiomu, z nichž nejvíce vynikla interindividuální variabilita. Pokud jde o kožní mikrobiom na místech bohatých na mazové žlázy, byly zjištěny rozdíly ve složení a diverzitě mezi zdravými jedinci a pacienty s ISZ. Toto pozorování je první svého druhu mimo střevo a...
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Stravovací návyky pacientů s idiopatickými střevními záněty
Metličková, Aneta ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
V diplomové práci na téma "Stravovací návyky pacientů s IBD" jsem se podrobněji zabývala problematikou těchto onemocnění a výživou u těchto pacientů. V teoretické části práce jsem se věnovala Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě, jejich charakteristice, možných komplikacích a léčbě. Podrobně jsem se věnovala léčebné výživě a jejímu využití a nejrůznějším dietám doporučovaným při IBD. V práci jsem rovněž zmínila nepostradatelnost nutriční péče jako součást léčebného procesu. K vypracování práce jsem si stanovila čtyři základní cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky respondentů s IBD a následně porovnat stravovací návyky pacientů s IBD a zdravými respondenty, porovnat stravovací návyky pacientů s UC a CD. Posledním cílem bylo zjistit, kde respondenti s IBD získávají informace o onemocnění a výživě. Celkem se výzkumu zúčastnilo 12 respondentů, kdy polovina byli respondenti s IBD a druhá polovina byli zdraví jedinci. Respondenti s IBD byli tvořeny třemi respondenty s CD a rovněž třemi respondenty s UC. Data byly získána pomocí semistrukturovaného rozhovoru a záznamu jídelníčku. Zvolila jsem si skupinu dospělých respondentů, jelikož se musejí naučit žít s onemocněním a upravit své stávající stravovací návyky. Z výsledků vyplívá, že zdraví respondenti mají pestřejší jídelníček než respondenti s...
|
|
|
Využití variačních autoenkodérů pro ancestrální rekonstrukci sekvencí
Kohout, Pavel ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Musil, Miloš (vedoucí práce)
Proteinové inženýrství je interdisciplinární vědní obor zabývající se návrhem vylepšených proteinů. Úspěšnou metodou využívanou pro návrh stabilnějších a aktivnějších proteinů je ancestrální rekonstrukce sekvencí. Tato metoda zkoumá evoluční vztahy mezi existujícími proteiny a za pomoci fylogenetických stromů vytváří jejich evoluční předchůdce, které kýžené vylepšené vlastnosti často vykazují. Proto nové a robustnější metody využívající matematické modely společně s obrovským množstvím sekvenčních dat by se mohly stát mocným nástrojem proteinového inženýrství. Tato diplomové práce se zabývá použitím variačních autoenkodérů jako alternativního přístupu k návrhu ancestrálních sekvencí oproti konvenčním metodám využívajícím fylogenetické stromy. V práci byly provedeny experimenty pro optimalizaci architektury a navrženy statistické metody pro evaluaci kvality modelů a generovaných sekvencí. Současně byly provedeny zkoušky robustnosti celé metody a navrhnuty a implementovány strategie pro generaci sekvence předků.
|
|
|
Význam imunonutrice u pacientů s cystickou fibrózou
Hloch, Ondřej ; Charvát, Jiří (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent)
Význam imunonutrice u pacientů s cystickou fibrózou Abstrakt Cílem práce bylo zhodnocení aplikace imunonutrice u dospělých s cystickou fibrózou (CF) a malnutricí, užívajících nejméně rok enterální výživu formou standardního sippingu. U 30 dospělých nemocných byla imunonutrice (přípravek Impact) podávána po dobu 8 týdnů. Po 8 týdnech se pacienti vrátili ke standardní nutriční podpoře. Aplikace imunonutrice vedla k významnému snížení systolického tlaku a tepové frekvence, ke zvýšení glomerulární filtrace a k významným změnám v plazmatickém aminoacidogramu. Významně poklesla hodnota sérového amyloidu-A (SAA), která se po ukončení intervence opětovně zvýšila. Podání imunonutrrice bylo ale asociováno se vzestupem sérového malonyldialdehydu, poklesem glutathionperoxidázy a selenu v séru. Podání imunonutrice vedlo tedy ke zvýšení markerů oxidačního stresu, avšak téměř všechny hodnoty zůstaly ve fyziologických mezích. Při 6-letém sledování byla dlouhodobá prognóza v multivariantní analýze závislá pouze na vstupním FEV1, respektive na stupni plicního postižení. Četnost a trvání následných hospitalizací a dlouhodobá prognóza byly významně asociovány s hladinou plazmatického fibrinogenu. Hlavním zjištěním práce je skutečnost, že aplikace imunonutrice u nemocných s CF vede k snížení aktivity zánětlivých parametrů...
|
|
|
Nové regulační hormony mateřského mléka
Mitrová, Katarína ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit dynamiku koncentrací vybraných regulačních hormonů (RH) a adipofilinu v mateřském mléce (MM) v průběhu 12 měsíců laktace a analyzovat spojitost těchto hladin s antropometrickými parametry dětí a jejich matek. Metodika: Hladiny sledovaných regulačních hormonů a adipofilinu byly měřeny ve vzorcích MM za pomoci vysoce senzitivní ELISA metody 48 hodin po zahájení laktace (D0) a pak s odstupem 1, 3, 6 a 12 měsíců. Výsledky: Hladiny adiponektinu v mateřském mléce v D0 byly 22,8 ± 0,8 (průměr ± SEM), v 1 měsíci (M1) 22,0 ± 0,6, ve 3 měsících (M3) 20,5 ± 0,6, v 6 měsících (M6) 21,4 ± 0,8 a ve 12 měsících (M12) 25,7 ± 1,4 ng/ml. Hladiny AFABP pak činily v D0 12,3 ± 2,0, v M1 6,2 ± 1,3, v M3 1,3 ± 0,2, v M6 2,5 ± 1,0 a v M12 4,6 ± 1,9 ng/ml. Koncentrace leptinu byly v D0 0,3 ± 0,04, v M1 0,2 ± 0,03, v M3 0,1 ± 0,01 v M6 0,1 ± 0,02 a v M12 0,2 ± 0,04 ng/ml. Hladiny adiponektinu v M12 byly ve srovnání s M3 a M6 významně vyšší (p = 0,0026). Hladiny AFABP v D0 a M1 pak byly signifikantně vyšší než v M3, M6 a M12 (p < 0,0001) a hladiny leptinu v D0 byly vyšší než v M1, M3, M6 a M12 (p < 0,0001). Hladiny adipofilinu v D0 byly 1,98 ± 0,12, v M1 2,83 ± 0,21, v M3 2,39 ± 0,17, v M6 2,57 ± 0,16 a v M12 3,25 ± 0,21 μg/ml. Hladiny AFABP korelovaly negativně s tělesnou hmotností kojenců v M1,...
|
|
|
Dietní systém v nemocnicích ČR: realita a objektivní potřeby
Pokorná, Daniela ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Humlová, Renata (oponent)
Příjmení a jméno autora: Pokorná Daniela Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Dietní systém v nemocnicích ČR: realitaaobjektivnípotřeby Vedoucípráce: Doc.MUDr.PavelKohout,PhD. Početstran: 88 Početpříloh: 6 Rok obhajoby: 2011 Klíčováslova: dieta, dietní systém, dietologie, dietoterapie, nutriční terapeut, realita, objektivní potřeby Tato práce pojednává o dietním systému v zařízeních České republiky, speciálně v nemocnicích, se zaměřením na realitu a objektivní potřeby. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy, jako je dietologie, dieta, nutriční terapeut a také následně historii, současnost a případnou budoucnost dietního systému na území České republiky. Ve výzkumné části je zkoumána realita a objektivní potřeby zařízení v této oblasti. Pozornost je věnována objektivním závěrům pramenícím z výzkumného šetření a taktéž podnětům a připomínkám k dané problematice obdrženým od odborníků z jednotlivých zařízení. Byly stanoveny tři hypotézy, které byly zkoumány. Uvedená data byla získána ze zařízení typu nemocnice, lázně, domovy důchodců. Jednalo se o základní výzkum kvantitativní, technika výzkumu byla formou dotazníku. Na základě námětů a připomínek jednotlivých zařízení, zkušeností a poznatků byl vytvořen návrh pro...
|
|
|
Edukace pacientů s domácí parenterální výživou
Kafková, Pavla ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou edukační činnosti sestry u pacienta s plánovanou domácí parenterální výživou (DPV). Teoretická část obsahuje přehled základních pojmů a zásad, které jsou pro správnou edukační činnost důležité. Podstatná část práce se pak věnuje parenterální výživě a tunelizovanému katétru (Broviacova typu) jako žilního přístupu první volby u většiny nemocných odkázaných na DPV. Empirická část je zaměřena na tvorbu informační příručky pro nemocné s plánovanou DPV a dokumentace edukačního procesu. Cílem publikace je podat pacientovi ucelený soubor informací o dané problematice a pokusit se snížit množství komplikací (zejména infekčních), vznikajících na podkladě nedostatečné edukace. Přínos publikace by měl být nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale i pro zdravotnický personál, který doposud neměl možnost využívat žádné publikace, což značně komplikovalo celý edukační proces. Vytvořená dokumentace by měla zajistit systematičnost a kontinuitu celého procesu.
|
host ::
RSS.