|
|
Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci)
Pfeiffer, Jan ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Vartecká, Anna (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci) MgA. Jan Pfeiffer 2023 Abstrakt Předmětem této práce je černá neboli označení pro barvu. Je to ale také výtvarný koncept a výrazový prostředek. Předmětem mého zájmu jsou tedy vybrané případy fenoménu černá ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci. Černou chápu jako fenomén, který zkoumám prostřednictvím vlastní výtvarné tvorby. V jejím průběhu si kladu otázky, jako např.: jaké podněty nám černá dává a jak je provázána s naším sociokulturním pozadím a jeho vnímáním. Ptám se také současných umělců, pracujících vědomě či nevědomě s černou, co jim v práci černá umožňuje a jak je pro ně nosná, zda je pro ně klíčová. Mým záměrem je otevření nových pohledů na téma černé a jejího propojení s denním životem, schopnost zacházet s tímto fenoménem jako s vědomým gestem, názorem - odlišení rozdílného užití černé v různých kontextech. Zkoumám rovněž možnosti uvažování ověřené v rozdílných kontextech, které by byly inspirativní pro pedagogickou práci. Výzkumný model využívá kombinaci několika metod, a to metodologií kvalitativního výzkumu vztaženého k praxi umělecké tvorby, respektive kombinace jejich přístupů. Výraznou inspirací pro mě jsou zejména...
|
|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Bez konkrétního názvu
Borovková, Magdalena ; Othová, Markéta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem mé práce je prostor a jeho vlivu na naše vnímání. Zajímá mě proměna vnímání místa v čase. Vytvářím drobné intervence na viditelných místech, které však mohou zůstávat bez povšimnutí. Volba konkrétních intervencí se odvíjí od vlastní zkušenosti s místem, v případě této práce se jedná o prostory školy. Usiluji o prohloubení vědomí místa a času – tady a teď a celkově vnímání toho, co je kolem nás. S prostorem a časem pracuji za využití fotografického záznamu, odrazu a proměnou úhlu pohledu. Za hlavní otázku své práce pokládám možnost a způsob zachycení určitého momentu a jeho zpětného projektování na místo.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Balabánová, Jitka ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Pochopit principy minulosti a v jejich osnově návázat novým způsobem. Nesměřovat k opakování a napodobování, ale naopak podtrhnout rozdíl starého s novým. Nezastiňovt, ale pouze doplnit. Podpořit a spolupůsobit. Tyto principy mě dovedly k organickému pojetí předpolí zahrad. Pravoúhlý systém je ponechán řádu formální zahrady. Pouze zachovalé stávající stavby kontrastují s rozvolněnou hrou, čímž tento dojem jen umocňují. Tento vzlet umožňuje fakt, že předpolí je odděleným prostorem (a to i ideově) takže rozdílné pojetí, uspořádání a náplň neruší susední formální zahradu.
|
|
|
Res Publica: ANNEXION / Brno – Římské náměstí
Musálek, Filip ; Chládek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi navrhování současných budov do historického kontextu centra města. Důraz je kladen na urbanistické začlenění nových objemů do současné struktury města a místa s jeho geniem loci. Výsledkem návrhu by měly být domy s charakterem a jasnými dispozicemi za využití kvalitních materiálů, zejména s ruznými formami a úpravami omítky, která je pro stavebnictví ve střední Evropě typická. Návrh je odpovědí autora na otázku ,,normálního domu,, v centru města.
|
|
| |
|
|
Polyfunkční dům Brno - Líšeň
Rudolecká, Anna ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace ke studii novostavby z předmětu AG035. Předmětem projektu je novostavba polyfunkčního domu v městské části Líšeň na pozemku p. č. 4418/1 v katastrálním území Brno. Parcela se nachází ve svažitém terénu. Součástí projektu je také řešení okolních ploch, zejména před prostoru a napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu. Hmotu objektu tvoří čtyři dlouhé kvádry (dva dvoupodlažní a dva jednopodlažní), které jsou navzájem propojeny skleněným tunelem a jsou posazeny na symbolickém podstavci, který je vytvořen z dvou částečně do terénu zapuštěných podlaží podzemního parkovaní. Objekt je čtyřpodlažní, se dvěma nadzemními podlažími, které slouží z velké části ke komerci formou pronajímatelných prostor (např. pro obchod, služby, administrativu aj.). Další část podlaží slouží pro technické a hygienické zázemí. Dvě podzemní podlaží slouží pro hromadné parkování osobních automobilů zaměstnanců a návštěvníků objektu. Přístup do těchto podlaží je autovýtahem, osobními výtahy a také dvěma schodišti, která propojují všechna podlaží. Princip návrhu spočívá v záměru hmotu stavby co nejcitlivěji zasadit do okolí tak, aby objekt nepůsobil mohutně, jako např. okolní sídliště, ale přirozeně navazoval na okolní dvoupodlažní domy. Toho bylo docíleno materiálovým řešením nadzemních podlaží. V exteriéru převládá 5 materiálů. Vegetační plochá střecha, pohledový beton, dva typy předsazených fasád (fasádní panely DuPontTM Corian® + skleněné panely s potiskem symbolizující koruny stromů a keřů; dalším typem fasády jsou svislé kovové lamely). Dalším převládajícím materiálem je sklo, které je využito na propojovací tunel a na severní a jižní fasádu.
|
|
| |
host ::
RSS.