|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě z roku 1999 (Montrealská úmluva) se zaměřením na rozsah aplikace
Michl, Jan ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Záměrem této diplomové práce je analyzovat rozsah aplikace Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě podepsané v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva). Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty působnosti Montrealské úmluvy. Zvolena byla analytická metoda přístupu, která užívá čtyři základní interpretační metody. Práce vychází ze zahraničních pramenů, zejména anglických, amerických, kanadských a německých. V diplomové práci je rovněž zohledněna aktuální judikatura k tématu (primárně americká a judikatura SDEU). České prameny jsou užívány výhradně při pojednání o teoretických a obecných otázkách. Žádné relevantní soudní rozhodnutí českého soudu vyšší instance není v práci obsaženo, neboť k datu odevzdání této práce dle dostupných informací autora neexistuje. Kapitola první se primárně zabývá výkladem článku 1 Montrealské úmluvy, který obsahuje některé významné termíny mající vliv na rozsah aplikace Úmluvy jako je např. pojem mezinárodní přeprava. Dále je v této kapitole diskutován věcný rozsah aplikace Úmluvy, jakož i další instrumenty rozšiřující rozsah její aplikace (postupná přeprava, kombinovaná přeprava, letecká přeprava prováděná jinou osobou než je smluvní dopravce). Druhá a třetí kapitola upozorňují na problémy...
|
host ::
RSS.