Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
Revitalizace Technického muzea v Brně
Kinnert, Filip ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Muzeum je především veřejná budova ve městě. Ačkoli se většina práce sběratelské, konzervátorské a restaurátorské odehrává za zavřenými dveřmi, svým významem a mnohdy i umístěním má muzeum významnou úlohu městotvornou. Revitalizace muzejního areálu má tedy obrovský potenciál pro oživení celé městské části. Technické muzeum Brno má relativně příhodnou pozici v kontextu technologického parku, avšak v současné době nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Předložená práce pracuje s těmito možnostmi za účelem obohacení muzea jako kulturně vzdělávací instituce a nabízí rozšíření jeho působnosti jako místo VE MĚSTĚ, místo setkání, procházení a zastavení.
Revitalizace Technického muzea v Brně
Kinnert, Filip ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Muzeum je především veřejná budova ve městě. Ačkoli se většina práce sběratelské, konzervátorské a restaurátorské odehrává za zavřenými dveřmi, svým významem a mnohdy i umístěním má muzeum významnou úlohu městotvornou. Revitalizace muzejního areálu má tedy obrovský potenciál pro oživení celé městské části. Technické muzeum Brno má relativně příhodnou pozici v kontextu technologického parku, avšak v současné době nevyužívá dostatečně svého potenciálu. Předložená práce pracuje s těmito možnostmi za účelem obohacení muzea jako kulturně vzdělávací instituce a nabízí rozšíření jeho působnosti jako místo VE MĚSTĚ, místo setkání, procházení a zastavení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.