|
|
Vnímání seriálového product placementu adolescenty
Mrázová, Markéta ; Strielkowski, Wadim (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Cílem této práce je popsat vnímání product placementu (PP), formy marketingové komunikace, českými adolescenty v seriálech. V teoretické části se práce zabývá termínem "product placement", jeho definicí, historií, vývojem a rozdělením. Dále se zaměřuje na efektivitu product placementu, jeho legislativní úpravu, postavení v marketingové komunikaci, také popisuje jeho vztah k vytyčené skupině. Práce rovněž v menší míře mapuje vztah adolescentů a reklamy a charakterizuje adolescenty jako cílovou skupinu z hlediska marketingu. Praktická část se soustředí na vyhodnocení vlastního výzkumného šetření, které analyzuje postoj 507 českých adolescentů k product placementu. Ze získaných odpovědí respondentů vyplývá, jak čeští adolescenti vnímají seriálový product placement, zda si jeho vyobrazení ve vybraném mediálním formátu všímají a jestli na ně toto komerční sdělení má nějaký vliv. Na základě analýzy všech odpovědí je sestaveno komunikační doporučení product placementu pro český trh. Toto doporučení také zahrnuje empirický model product placementu a SWOT analýzu, která sumarizuje silné a slabé stránky, příležitosti a rizika této komunikace. Právě výzkumná šetření, analýzy a komunikační doporučení jsou největším přínosem této práce.
|
|
|
Ženská témata v normalizačních seriálech Jaroslava Dietla
Nouzová, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem zobrazují normalizační seriály scenáristy Jaroslava Dietla ženy a ženská témata. Zaměřila jsem se na televizní seriály 70. a 80. let, jejichž příběh se odehrává v době, kdy byly natočeny. Nejprve jsem si stanovila deset tzv. modelových situací na základě odborné literatury. Na vybrané ženské postavy v seriálech jsem je následně aplikovala a zaznamenávala, zda byly situace popřeny (hrdinka byla zobrazena stereotypně), nebo naplněny (hrdinka byla zobrazena odlišně). Podobný systém jsem aplikovala i na deset dobových filmů, abych mohla v závěru srovnat nejen jednotlivé postavy a Dietlovy seriály, ale i jeho dílo s tehdejší tvorbou. Provedenou analýzou jsem zjistila, že Jaroslav Dietl naplňoval stereotypy panující o tehdejších ženách, ovšem nepříliš výrazně. Poměr postav, které se vymykaly zažitým představám, vůči stereotypním byl zjištěn 26:34 (zaokrouhleně 0,76). V jeho tvorbě se opakovaně objevuje archetyp dobromyslné hrdinky pohybující se výhradně v domácím prostředí. Bývá zobrazovaná jako submisivní žena s manželem a dítětem či dětmi, pro niž je rodina jednou z nejdůležitějších hodnot. Dalším zjištěním je, že Dietlova tvorba nabízí několik výrazných hrdinek, které se odlišují od ostatních, a to: Alžběta Čeňková, Dana Králová (obě seriál Nemocnice na...
|
|
|
Reflexe vnitřní situace v USA před 11. zářím 2001 na příkladu seriálu Simpsonovi
Chmelíček, Jan ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Hanzal, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, že příběhy animované rodiny ze Springfieldu, které od roku 1989 vyplňují televizní programy stanic po celém světě, nejsou jen čistě zábavnou podívanou pro děti a dospělé, ale že v nich lze vystopovat velké množství sociálních, politických a náboženských témat, která vzhledem k popularitě této televizní série mohla ovlivnit vývoj smýšlení již několika generací diváků. Tuto tezi práce potvrzuje na výskytu mnoha souvislostí mezi obsahem jednotlivých dílu a jejich společenským podtextem.
|
|
| |
|
|
Výuková hodnota seriálových trendů 21. století
Kořenář, Patrik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Výuková hodnota seriálových trendů 21. století" rozebírá tři v současnosti populární seriály a analyzuje jejich přidanou výukovou hodnotu. První část se zaměřuje na záměrně i nezáměrně vzdělávací pořady v televizním vysílání, jejich minulost a současnost a rozebírá vzájemný vztah fikčních a dokumentárních pořadů. Druhá část analyzuje informace prezentované v konkrétních seriálech, jejich pravdivost a případnou přidanou vzdělávací hodnotu jak z pohledu diváka, tak z pohledu tvůrců pořadů. Třetí část navrhuje využití jednotlivých seriálů ve formálním i neformálním vzdělávacím procesu na základě nových i existujících modelů.
|
|
|
Obraz změn společenských hodnot v egyptských televizních seriálech
Černá, Barbora ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Egyptské televizní seriály jsou pro Egypt i další arabské země specifickým fenoménem. Ačkoli je na ně obecně pohlíženo jako na nezajímavou součást popkultury spíše než na druh umění, televizní dramata by neměla být opomíjena sociology, historiky ani badateli na poli kultury. Na jedné straně jsou seriály díky své obrovské popularitě u většinou egyptského obyvatelstva využívány pro šíření ideologického, politického poselství, což v této studii dokazují témata národní jednoty a vzestupu islámského extremismu. Na druhé straně obsah seriálů odráží společenské změny a šíří modernizační vlivy, což je ukázáno na příkladu problematiky sňatků a postavení ženy. Egyptská seriálová produkce je velmi rozsáhlá a rozšířená. Pro tyto vlastnosti představuje účinnou možnost, jak ovlivnit dění v egyptské společnosti. Klíčová slova: televizní seriál, televize, Egypt, popkultura, film, televizní drama, egyptská společnost, sociální změny, satelitní vysílání, média.
|
|
|
Obraz změn společenských hodnot v egyptských televizních seriálech
Černá, Barbora ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce)
Egyptské televizní seriály jsou pro Egypt i další arabské země specifickým fenoménem. Ačkoli je na ně obecně pohlíženo jako na nezajímavou součást popkultury spíše než na druh umění, televizní dramata by neměla být opomíjena sociology, historiky ani badateli na poli kultury. Na jedné straně jsou seriály díky své obrovské popularitě u většinou egyptského obyvatelstva využívány pro šíření ideologického, politického poselství, což v této studii dokazují témata národní jednoty a vzestupu islámského extremismu. Na druhé straně obsah seriálů odráží společenské změny a šíří modernizační vlivy, což je ukázáno na příkladu problematiky sňatků a postavení ženy. Egyptská seriálová produkce je velmi rozsáhlá a rozšířená. Pro tyto vlastnosti představuje účinnou možnost, jak ovlivnit dění v egyptské společnosti. Klíčová slova: televizní seriál, televize, Egypt, popkultura, film, televizní drama, egyptská společnost, sociální změny, satelitní vysílání, média.
|
|
|
Publicistické prvky v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata.
Štefánková, Aneta ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je vymezení a charakteristika publicistických prvků uplatňovaných v dokumentárním cyklu České televize 13. komnata. Na analýze dílů z prvních pěti let vysílání tohoto týdeníku (2006-2011) dokazuji, že pořad vykazuje více znaků televizní publicistiky, než televizního dokumentu, za který je svými tvůrci pokládán. Projekt je typickým příkladem terminologické a žánrové nejasnosti veřejnoprávní televize. V teoretické části vymezuji pojmy televizní publicistiky, televizního dokumentu, televizního formátu a uvádím rozdíly mezi televizním cyklem a seriálem. Pro uvedení tématu do souvislostí se věnuji také koncepci a struktuře pořadu, principu výroby, výběru námětů jednotlivých dílů, okruhu respondentů a autorům, kteří se na přípravách a natáčení podílejí. Součástí je i praktická část, tedy analýza konkrétních dílů, kde podrobně rozebírám předem vymezené publicistické prvky. Těmito prvky jsou zejména závazně daná struktura, přítomnost novináře, promluvy odborníků, užívání komentáře a interview jako základní postup. Na pořad pohlížím i z hlediska sledovanosti, míry zábavnosti a bulvárnosti. Jako zdroje používám vedle odborné literatury také on-line archiv České televize iVysílání a čerpám z rozhovorů, které jsem osobně nebo elektronickou formou vedla s tvůrci pořadu.
|
|
|
Posouvání hranic v chápání pojmu/významu "populární kultura" jejími konzumenty (na příkladu ženského publika sledujícího televizní seriály pro celou rodinu)
Fišerová, Marie ; Dominik, Šimon (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem populární kultury na příkladu televizních seriálů jako typického produktu této kultury a výzkumem jejich konzumentů. Zabývá se posunem v chápání významu pojmu populární kultura na příkladu ženského publika sledujícího seriály označované jako seriály "pro celou rodinu". Prostřednictvím tohoto vybraného publika sledující dané seriály v době normalizace a sledujícího současné seriály se snažím vysledovat vývoj, změny apod. v oblasti chápání popkultury. Cílem diplomové práce je zjistit, k jakému posunu, změnám v oblasti chápaní pojmu/významu populární kultury došlo během časového období od normalizace po současnost. V práci se věnuji společenskému a politickému kontextu, definování populární kultury, každodennosti a sledování televizních seriálů. Jedná se o kvalitativní výzkum ženského publika prostřednictvím hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Události roku 1968 v normalizačních seriálech Československé televize
Bednařík, Petr ; Reifová, I.
Autoři se ve svém příspěvku věnují teoretickému vymezení pojmu ideologie a formám ideologického působení médií v totalitních systémech. V druhé části svého textu zaměřují pozornost na otázku, jak se události let 1968-1969 objevují v normalizačních seriálech Československé televize. Analyzují seriály Nejmladší z rodu Hamrů, Třicet případů majora Zemana a Okres na severu.
|
host ::
RSS.