|
|
Srovnání vybraných katechetických pomůcek v souvislosti se svátostí biřmování
Šimůnek, Pavel ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce "Srovnání vybraných katechetických pomůcek v souvislosti se svátostí biřmování" se zabývá srovnáním vybraných katechetických publikací ve vztahu ke kritériím odvozených od teologických, antropologických a katechetických východisek. Teologická východiska v sobě zahrnují způsob a kvalitu informování o Duchu svatém a jeho projevech zaznamenaných ve Starém a Novém zákoně. Dále zahrnují liturgické projevy církve ve vztahu k Duchu svatému a rozměr symbolů. V neposlední řadě pak vztah Trojice ke svátostem, úzký vztah iniciačních svátostí a jejich účinek ve vztahu k příjemci. Zabývají se pozicí katecheze ve vztahu k evangelizaci a tomu, jak její struktura reflektuje víru katechumena (1. kapitola). Antropologická východiska se zaměřují na přirozenost člověka, jeho vztah k rituálům, proces vyzrávání a důležitost společenství v životě člověka z pohledu víry a náboženské zkušenosti (2. kapitola). Posledním východiskem ke srovnání jednotlivých katechetických pomůcek s vybranými kritérii je obsah a úkoly katecheze (3. kapitola). V závěru se práce pokouší na základě rozboru a popisu jednotlivých pomůcek zhodnotit vývoj přístupu vzhledem k obsahu a příjemci iniciační katecheze, a to v období jejich vydání.
|
|
|
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
|
|
|
Pavlova etická témata
Šuda, Vladimír ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá popisem etických témat v autentických listech apoštola Pavla. Ještě před začátkem samotného popisu, či rozboru etických témat se v první kapitole rozebírají historické souvislosti a události v životě svatého Pavla. Jeho misijní cesty a etické problémy jeho doby. Dále následuje popis základů Pavlovy etiky. V následující třetí kapitole se už podrobněji rozebírají základní etická témata, jako je láska, svoboda a svědomí. Dále je v této kapitole rozebíráno téma manželství a sexuální etika a morální život v církevní obci. Ve čtvrté kapitole je popisována aktuálnost Pavlových etických principů v souvislosti s láskou k bližnímu nebo ve vztahu k ženám. V závěru jsou shrnuty Pavlovy etické principy a vztah víry a rozumu v etických otázkách. Klíčová slova Etika, láska, svoboda, svědomí, manželství, sexuální etika, Duch, tělo, rozum a víra.
|
|
|
Téma života u raného Bergsona
Novotný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce sleduje téma života u raného Bergsona. Je rozdělena na tři části. První kapitola se soustředí na Esej o bezprostředních datech vědomí. V této kapitole se můžeme seznámit s distinkcí mezi trváním a prostorem. Tato distinkce je základem Bergsonovy filosofie. Můžeme také pozorovat distinkci mezi hlubším já a povrchovým já, která je založena na první distinkci. Druhá kapitola Hmota a paměť ukazuje, jak jsou předcházející distinkce spojeny prostřednictvím Bergsonovy teorie paměti. V poslední kapitole, nazvané Vývoj tvořivý, se snažíme vyrovnat s metafyzickým konceptem života u Bergsona, který byl vždy spojen s trváním a se svobodou.
|
|
| |
|
|
The Ground of the World: A Marginal Problem in Hegel's Phenomenology of Spirit
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Gutschmidt, Holger (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Existuje v Hegelově Fenomenologii ducha nějaký svět, a pokud ano, jak vypadá? Disertace si klade za úkol zodpovědět tuto otázku, na niž badatelé i filosofové tradičně odpovídají negativně: filosofie absolutního ducha neskýtá prostor pro svět. Faktem sice je, že Hegel skutečně nepředstavil filosofický pojem světa, zároveň je ale rovněž nápadné, že svět se objevuje na téměř každé úrovni Fenomenologie ducha. Stejně jako vědomí se i svět na každé úrovni Fenomenologie ducha proměňuje. Určitá funkce zůstává však světu vlastní napříč jednotlivými úrovněmi: svět je takový předmět vědomí, který samo vědomí vždy přesahuje, a který tedy vyjevuje hranice vědomí. Svět tak vystupuje ve Fenomenologii ducha v podobě určité koncepce celku, který vědomí nemá ve své moci. Tento zcizující moment je nejlépe patrný tehdy, odhodlá-li se vědomí k činu. Jedním z nejčastějších motivů Hegelovy filosofie je nespokojenost vědomí se svým činem, jeho přesvědčení, že v činu byl zrazen záměr. Již tato bytostná neschopnost vědomí uskutečnit to, co si předsevzalo, poukazuje k tomu, že skrze čin vtrhává do Já svět. Dále se ukazuje, že svět je dynamikou, která se vědomí vždy vymyká. Cesta Fenomenologie ducha je cestou, na níž vědomí přijímá toto zcizení a na níž se učí nalézt sebe sama v tomto zcizení. Nevzdává se tím sebeurčení,...
|
|
|
Dialog teologie a přírodních věd v teologii Wolfharta Pannenberga
Špačková, Silvie ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vztahem teologie a přírodních věd v díle Wolfharta Pannenberga. Zabývá se důvody, které vedly ke sporu teologie a přírodních věd. Dále následuje Pannenbergův životopis, ve kterém jsou zmíněna jeho nejdůležitější díla. V kapitole Antropologie je centrálním tématem přírodních věd i teologie - člověk. V kapitole Dialog s přírodními vědami se práce zabývá především vztahem teologie a fyziky, při čemž je zmíněn téma prostoru, času a pojetí Božího ducha jako pole.
|
|
|
Typologie postav v románovém díle Dům duchů Isabely Allendové
Novotná, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje nejen samotné analýze, ale i vývoji a proměnám postav v románovém díle Dům duchů chilské spisovatelky Isabely Allendeové. Práce se v úvodu zabývá obdobím hispanoamerické prózy dvacátého století s důrazem na magický realismus a s tím související spiritualitou a historickými událostmi Chile 20. století. Text se také zaměřuje na obecnou teorii postav a nastiňuje děj a strukturu románu. Dále jsou tyto poznatky aplikovány na románové postavy tohoto díla. Závěrem jsou shrnuty výsledky provedeného zkoumání a je vyvrácen negativní náhled na literaturu Isabely Allendeové. Je dokázáno, že Dům duchů je právem zařazován do období latinsko amerického post boomu a také to, že se nejedná o román lehčího typu literatury.
|
|
|
Výchova ke spiritualitě
Novotný, Miroslav ; Syřiště, Ivo (oponent) ; Prokop, Jiří (oponent)
Cílem této práce je vytvořit pedagogickou koncepci výchovy ke spiritualitě. Snažím se o zmapování různých pohledů na lidskou spiritualitu. Spiritualita je jedním z důležitých témat filozofie, proto se tomuto pohledu věnuji nejvíce. Následuje psychologie, v jejímž rámci se projevuje snaha uchopit tento pojem vědeckým způsobem. Všímám si také změn ve vnímání pojmu spiritualita, a to jak ve vztahu k náboženství, tak i k užívání tohoto pojmu, který je ekvivalentní s dříve častěji používaným pojmem duchovnost. Okrajově zmiňuji též některé teorie týkající se spirituality z oblasti biologie, kvantové fyziky a výzkumů mozku. Po uvedení některých východisek, z kterých lze vytvořit pojmový aparát, docházím k vlastní definici spirituality, konkretizuji výchovu ke spiritualitě, včetně uvedení cílů, metod a forem této výchovy. Součástí práce je i menší výzkum, v kterém se snažím zjistit, jaká je míra spirituality respondentů, co vše tuto míru ovlivňuje, jakými formami a metodami respondenti rozvíjí svoji spiritualitu. Výzkum dotazníkovou metodou je pojat dosti široce, tak, aby odpovídal charakteru této práce. Má spíše dokreslující význam. V závěrečné části této práce uvádím praktický návrh pro výukový program rozvoje spirituality, který jsem sestavil pro Waldorfské lyceum v Semilech, kde jsem působil jako...
|
|
|
Kierkegaard's philosophy of existence
Šimeček, Andrej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Ústredná téma tejto prace je existenciálny pohyb ako ho nachádzame vo filozofii Sorena Kierkegaarda. V tejto oblasti nachadzame relativne malo sekundárnej literatúry, a preto je to téma hodná výskumu. Medzi skúmané texty patria Kierkegaardove ‚psychologické' knihy, konkrétne Concept of Anxiety a Sickness unto Death. Tieto knihy nam poskitujú doležite koncepty ako nevinnost, vina, zúfalstvo, úzkosť, existencia a duch. Z tradičnejších filozofických textov boli použité: Philosophical Fragments, Concluding Unscientific Postscript to Philosophical Fragments a Johannes Climacus. Tieto texty informujú prácu predovšetkým o význame pojmov ako pohyb, pochybovanie, rozpor a absolútny paradox. Ďalej táto práca čerpá z takzvaných lyrických textov, konkrétne Fear and Trembling a Repetition. Kombinované čítanie týchto textov nám poskitne obraz existenciálneho pohybu ako nám ho prezentuje Kierkegaard. Práca sa snaží zachitiť a vykresliť takzvané stávanie sa subjektívnym, ktoré je centrálne v Kierkegaardovom myslení, cez rekonštrukciu existenciálnych štádíí. Ďalej si práca dáva za ciel (v procese) objasniť oblasti Kierkegaardovho myslenia ktoré ostávajú zväčša nepovšimnuté. Medzi tieto oblasti patria napríklad: problematika ‚skoku hriechu', nejasné postavenie estetického existenciálneho štádia a často nepovšimnutej...
|
host ::
RSS.