|
|
Waldorfská pedagogika v době distančního vzdělávání
Košnerová, Štěpána ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem distančního vzdělávání na waldorfských základních školách České republiky, ke kterému došlo vlivem uzavření škol v důsledku pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část práce popisuje alternativní koncepci waldorfské pedagogiky, její teoretická východiska a principy. Dále se věnuje vymezení pojmu distanční vzdělávání a jeho vztahu k době uzavření škol. V oblasti distančního vzdělávání je definován pojem e-learning, který se stal nástrojem vzdělávání současné moderní doby. Cílem empirické části diplomové práce je prozkoumat, jaký vliv měl přechod na distanční vzdělávání v době pandemie na waldorfskou pedagogiku. Ke zjištění výsledků kvalitativního výzkumu je využito metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením sběru dat byl proveden předvýzkum ve formě setkání s jedním waldorfským učitelem. Cílem bylo proniknout do nastalé situace z pohledu waldorfského pedagoga a formulace otázek rozhovoru. Následně byl realizován jeden zkušební rozhovor. Získávání výzkumných dat trvalo čtyři měsíce, celkem proběhlo dvanáct hloubkových rozhovorů. Průměrná délka jednoho rozhovoru je necelých 57 minut. Výběr respondentů podléhá třem kritériím. Všichni respondenti jsou učiteli waldorfských základních škol České republiky, kteří byli v době distančního vzdělávání třídními...
|
|
| |
|
|
František Bakule - český reformní pedagog
Zieglerová, Andrea ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce "František Bakule- český reformní pedagog" pojednává o osobě a činnosti českého reformního pedagoga Františka Bakuleho. Ukazuje výchozí stav rakouského a českého školství, přínos českých reformních pedagogů, pokusné školy a ideová východiska Františka Bakuleho. Pojednává o životě Františka Bakuleho a jeho působení ve výchovně- vzdělávacích institucích. Práce popisuje výchovné metody a jejich užití v praxi ve školách, v Jedličkově ústavu a v pěveckém sboru. Cílem práce je představit reformní snahy Františka Bakuleho a jejich přesah do dnešní doby.
|
|
|
Pokusné a reformní školy 20. a 30. let 20. století v Československu
Sůvová, Barbora ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pokusné a reformní školy, které vznikly a působily ve 20. a 30. letech 20. století v Československu. Ukazuje politickou situaci v nově vzniklém Československu, stejně tak sleduje vývoj školství po roce 1918. Jádrem práce je reformní úsilí vybraných pokusných škol. Představuje pokusnou pracovní školu v Holešovicích, Dům dětství v Horním Krnsku a Dětskou farmu Eduarda Štorcha. Práce zde popisuje výchovné prostředky a cíle těchto pokusných škol, organizaci výuky a průběh vyučování. Zaměřuje se také na vybrané osobnosti, které stály za jejich vznikem. Práce dále analyzuje reformní úsilí, ve kterém pokračovali reformní pedagogové ve 30. letech, především reformní snahy Václava Příhody a jeho návrh jednotné školy.
|
|
| |
|
|
Helen Parkhurstová a její vliv na vývoj pedagogického myšlení
ZIMMERMANNOVÁ, Anežka
Práce se zabývá životem a myšlenkami Helen Parkhurstové. Soustředí se především na její pedagogickou kariéru a práci na daltonském plánu. Dále vysvětluje, co to vůbec daltonský plán je, na jakých stojí principech a jak se uplatňuje v praxi. Vedle toho popisuje dobu, ve které Parkhurstová žila, a také to, jak bylo tehdy přistupováno k výuce. V souvislosti s tím srovnává myšlenky daltonského plánu s myšlenkami reformní pedagogiky a alternativních škol. Parkhurstová kladla v tomto ohledu velký důraz na individualizaci výuky a jejím cílem bylo především naučit žáky rozvrhovat si správně svůj čas a samostatně si rozhodovat o svém učení. Práce také sleduje vývoj daltonského plánu v průběhu 20. století až po dnešní dobu. Zaměřuje se na možnosti jeho využití v současném vzdělávacím systému, kde by mohl být užitečný především při práci s informacemi.
|
|
|
Jenská škola lidskosti
Brejtrová, Jitka ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím výchovy německého pedagoga a univerzitního profesora Petera Petersena, na jehož základě vypracoval a ověřoval pedagogickou koncepci nazvanou jenský plán, který je syntézou odlišných linií mezinárodního reformně pedagogického hnutí začátku minulého století. Už jen deset let zbývá, a uplyne jedno století od prvního ověřování této koncepce na cvičné škole při unverzitě v Jeně a prvního knižního zveřejnění pod titulem Malý jenský plán (Der keine Jena-Plan, 1927). Přesto je stále výzvou, která podněcuje promýšlení změn v práci běžné školy. Stále znovu zpochybňuje ustrnulé stereotypy a slouží jako současný vzor školy, jako dílny lidskosti. V první kapitole se věnuji dějinnému pozadí reformně pedagogického hnutí a základním znakům reformní pedagogiky. Druhá kapitola popisuje život Petera Petersena. Třetí kapitola je věnována základním prvkům Petersenovy pedagogiky a principům jenské školy. Čtvrtá kapiola tvoří jádro teoretické části práce a na základě analýzy citací z Petersenových spisů popisuje a vykládá jeho pojetí pedagogické antropologie, která je východiskem výchovy k lidskosti. Pátá kapitola je přechodem k praktické části a zamýšlí se nad současnou situací společnosti a školy a navrhuje pět základních okruhů, kterými by se běžná škola mohla inspirovat od jenského plánu a...
|
|
| |
|
|
Pokusné a reformní školy 20. a 30. let 20. století v Československu
Sůvová, Barbora ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pokusné a reformní školy, které vznikly a působily ve 20. a 30. letech 20. století v Československu. Ukazuje politickou situaci v nově vzniklém Československu, stejně tak sleduje vývoj školství po roce 1918. Jádrem práce je reformní úsilí vybraných pokusných škol. Představuje pokusnou pracovní školu v Holešovicích, Dům dětství v Horním Krnsku a Dětskou farmu Eduarda Štorcha. Práce zde popisuje výchovné prostředky a cíle těchto pokusných škol, organizaci výuky a průběh vyučování. Zaměřuje se také na vybrané osobnosti, které stály za jejich vznikem. Práce dále analyzuje reformní úsilí, ve kterém pokračovali reformní pedagogové ve 30. letech, především reformní snahy Václava Příhody a jeho návrh jednotné školy.
|
|
| |
host ::
RSS.