|
|
Téma odsunu/vyhnání Němců v české próze
Škubalová, Marta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na literární díla, v nichž je centrálním tématem historická událost odsunu českých Němců z Československa po roce 1945. Texty byly vybrány tak, aby vytvořily korpus děl reprezentující poválečný vývoj české literatury. Cílem bylo na daném materiálu sledovat rysy stereotypního líčení postav. Hranice mezi Němci a Čechy je rozrušována postavami ze smíšeného manželství. Problematizace odsunu Němců, kteří by byli "pouze" Němci, však zůstává i nadále nepovšimnuta. Dále je pak konfrontována stereotypní představa Němce-nepřítele s faktem, že ve většině textů nevystupují Němci, ale především Němky. Jednotlivé popisy těchto žen sice do jisté míry odpovídají stereotypu Němce-nepřítele, četné jsou ale také zmínky o perzekuci, které se na Němkách v této době Češi dopustili. Zároveň byla sledována proměna vypravěčské perspektivy. Ta ukázala odklon od využití objektivního nepersonifikovaného vypravěče. Postupem času začala být více využíván subjektivní ich-vypravěč, v poslední době se pak objevuje kombinace obého.
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
|
Klášter a město. Působení broumovských benediktinů po jejich vysídlení z Československa v bavorském Rohru
Šumníková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Přesídlení broumovských benediktinů německé národnosti v rámci poválečného odsunu do Rohr in Niederbayern lze považovat za spouštěč obnovy nejen samotného města, ale i celého regionu Dolního Bavorska. Díky neúnavnému úsilí broumovských benediktinů se podařilo ve velmi krátkém časovém úseku tamější klášter zrekonstruovat, vystavět klášterní gymnázium, internát a velkým dílem přispět ke kulturnímu a společenskému rozvoji přilehlé oblasti. Práce ozřejmí, jaké události benediktinskému příchodu do Rohru předcházely a jak byli benediktini rohrským obyvatelstvem přijati. Hlavní stať předkládané práce si klade za cíl zmapovat konkrétní přínosy broumovských benediktinů v Rohru ve vztahu ke školství, kultuře, duchovní správě a česko-německému dialogu. Zvláštní pozornost je věnována břevnovskému opatovi Anastázi Opaskovi, který sehrál důležitou roli při zintenzivnění vztahu rohrského opatství s českým prostředím. Závěrem práce poukáže na možné osudy rohrského opatství v budoucnu.
|
|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
| |
|
|
"Ústecký masakr" v sudetoněmecké kultuře vzpomínání
Mareš, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
(česky) Bakalářská práce ", Ústecký masakr' v sudetoněmecké kultuře vzpomínání" popisuje vývoj úlohy tzv. "Ústeckého Masakru" v kultuře paměti ústeckých sudetských Němců soustředěných kolem původně pomocného spolku Aussiger Hilfsverein. Tento vývoj je vymezen lety 1945 - 1973, během nichž se ustavily formy vzpomínání známé z dnešní doby. Na základě teoretických prací Aleidy Assmannové, Jörna Rüsena a dalších je popsán vývoj této kultury paměti, především postupný přechod od komunikativní, přes kolektivní ke kulturní paměti a formy instrumentalizace a aktualizace těchto událostí u sudetských Němců.
|
|
|
Odsun Němců z území broumovského okresu
Bartošková, Jitka ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
NÁZEV: Odsun Němců z území broumovského okresu AUTOR: Jitka Bartošková KATEDRA: Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce sleduje průběh vysídlování obyvatel německé národnosti z bývalého okresu Broumov ve východních Čechách. Až do roku 1946 zde převažovalo německé obyvatelstvo a Češi tu představovali nejpočetnější národnostní menšinu. Hlavní pozornost je věnována odsunu v letech 1945 a 1946. V roce 1945 probíhal z iniciativy reprezentantů československého státu a byl provázen četnými akty násilí. V roce následujícím byl již organizován v souladu s mezinárodními úmluvami, byl prováděn spořádaněji a byl rozsáhlejší. Tehdy byla z broumovského okresu vystěhována naprostá většina Němců. Odsun provedli členové orgánů místní státní správy a bezpečnostních složek spolu s vojáky československé armády. Proto je pozornost věnována také poměrům v těchto institucích. Písemnosti a úřední záznamy vzešlé z jejich činnosti jsou základním pramenným zdrojem této práce. KLÍČOVÁ SLOVA: Odsun, Vysídlení, Vyhnání, Státně nespolehlivé obyvatelstvo,
|
host ::
RSS.