|
|
Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců
Burman, Markéta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.
|
|
|
Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce "Mediální obraz rockové hudby v československém tisku v období normalizace" definuje základní atributy a specifika mediálního zobrazení rockové hudby v letech 1969-1989 s vysvětlením faktorů, které determinovaly interpretační východiska oficiální a neoficiální (samizdatové) hudební publicistiky. Operacionalizace výzkumu dále reflektuje význam a postavení rockové hudby v socio-kulturním vývoji Československa, systém kontroly a řízení médií a jeho vliv na kvalitativní vývoj hudební publicistiky na příkladu periodického tisku za použití orálně historického výzkumu a deskriptivních i komparativních metod. Přijaté závěry jsou v konečné fázi podpořeny analýzou a interpretací vybraných kulturních a hudebních událostí dle způsobu jejich medializace ze strany oficiálních a samizdatových periodik.
|
|
|
Socialistický realismus a normalizace v archivu Československé televize v Ostravě a jejich reflexe po roce 1989
Bednář, Marek ; Hrdina, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fotografie ve tvorbě Televizního studia Ostrava, součásti Československé televize, v období normalizace, na reflexi tohoto období po revoluci v roce 1989 a na archiv fotografií této instituce. Lze předpokládat, že komunistická propaganda a další normalizační snahy budou na dokumentární a publicistické tvorbě, kam se zkoumané pořady s tématem fotografie řadí, viditelné. Ostravsko je také specifické svou převážně industriální povahou, charakterizuje ho těžba uhlí a hutnictví. Dá se tedy také předpokládat, že v tomto regionu bude komunismus zakořeněn silněji než v některých jiných oblastech. Práce obsahuje také teoretický rámec, popisující socialistický realismus ve fotografii a normalizaci jak ve fotografii, tak i v prostřední ostravského televizního studia. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz nastíněných výše byla provedena obsahová analýza tvorby Televizního studia Ostrava zaměřené na fotografii z doby normalizace a z doby po revoluci v roce 1989 a rovněž, a to zejména, archivu fyzických fotografií ostravského studia ČT. Archiv TS Ostrava, jak filmový, tak i fotografický, utrpěl vážné škody při povodních v roce 1997 a řada záznamů v něm byla zničena, přesto se však podařilo získat materiál ke zkoumání. Nálezy u každého dokumentu jsou popsány v odpovídajících...
|
|
|
Komparativní analýza televizních pořadů Zpívá celá rodina vs Česko hledá Superstar
Kopecká, Elizabeth ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou dvou pěveckých soutěží Zpívá celá rodina a Česko hledá Superstar. Komparace vychází z analýzy pořadů Zpívá celá rodina a Česko hledá Superstar. Vzhledem k tomu, že se zkoumané televizní pěvecké soutěže vysílaly v různých epochách, lze sledovat výrazné odlišnosti mezi oběma televizními pořady. Teoretická část se věnuje televizní zábavě, definici televizních formátů pěveckých soutěžích, ale také popisu mediálního publika a televizních fanoušků. Diplomová práce obsahuje stručný popis televizních hudebních pořadů a pěveckých soutěží, které byly na tuzemském trhu dostupné. Následná komparativní analýza vznikla porovnáním dvou zmiňovaných pěveckých soutěží. Diplomová práce předkládá zjištění, že rozdílné doby se významně podílely na podobě televizních pěveckých soutěží a také měly do značné míry vliv na preference televizního publika. Práce rovněž obsahuje zdůvodnění, proč byly zmíněné pořady natolik oblíbené u televizních diváků a zda by mohl být koncept Zpívá celá rodina úspěšný i dnes. Toto zdůvodnění je podloženo komentáři hudebních odborníků a osobní zkušeností z účinkování v televizním formátu Superstar.
|
|
|
Paper Agora: The Samizdat Periodical Vokno and the Provincial Czech Underground in Historical and Social Perspective
Tharp, Martin ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rulíková, Markéta (oponent) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Disertační abstrakt Martin Tharp, Katedra historické sociologie Papírová agora: samizdatový časopis Vokno a provinční český underground v historické a sociální perspektivě Současná práce se zaměřuje na českou samizdatovou publikaci, časopis Vokno, převážně v době ilegálního provozu, tj. mezi r. 1979 a 1990, v rámcích širšího kontextu občanského a kulturního odporu vůči represivnímu sociálnímu řádu evropského státního socialismu. Analyzuje Vokno jako příklad sociální akce v prostředí nepřátelských státních sil, přičemž bere ohled na spolupůsobení a interakci opoziční praxe a systému, kterému odporuje, včetně státní policejní moci a jemnějších manifestací státní kulturní hegemonie. Představí argument, že Vokno tvořilo pokus o "kontrakulturu" ve smyslu běžném v druhé polovině 20. století, jinak řečeno, neformální a impulzivní kritiky tvrdě uspořádané modernity, nicméně v vlastním historickém kontextu muselo vzít na době tři specifické podoby: esteticky založené sub- nebo kontrakultury, sociální síť, kterou zahrnula různorodé stupně účasti a propojení (tak k etablovanému disentu, jak k ostatním sociálním vrstvám), a konečně uvědoměle opoziční sociální hnutí.
|
|
|
Long Journey to Freedom: The Life of Evangelical Church of Czech Brethren in 1968-1989 in the Testimony of the Older Generation of its Ministers.
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Kunter, Katharina (oponent) ; Fitschen, Klaus (oponent)
česky Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda Českobratrská církev evangelická byla v letech 1968-1989 nějakým způsobem svobodná. Práce představuje, jakým způsobem byla v církvi zažívána svoboda i nesvoboda, v čem svoboda církve spočívala a jakým způsobem byla svoboda církve omezena. Tato otázka je pojednávána na základě orálně-historických rozhovorů, které autor vedl s tehdejšími faráři ČCE a na základě dalších výzkumu v církevních i státní archivech. V prvních čtyřech kapitolách autor líčí situaci ČCE, jak se vyvíjela v reakci na společensko-polický vývoj během Pražského jara, na vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a během následného období normalizace a jak se ČCE k tomuto vývoji stavěla. V páté kapitole jsou představeny strategie, které si církev a její faráři vyvinuli v reakci na omezování svobody. Šestá kapitola je případovou studií, jež se zabývá reflexí jednoho faráře a jedné farářky jejich kontaktů s reprezentanty státních úřadů. Sedmá kapitola má za téma vnitřní život ČCE. V jejím první části jsou popsány formy církevního života a církevní práce. V druhé interpretativní části kapitoly je pojednána otázka po zdrojích svobody a o charakteru tehdejšího církevního společenství. Osmá kapitola se vrací k chronologickému líčení a popisuje vývoj v posledních letech...
|
|
|
Czechoslovak Housing Estates in the Late Socialism: Ideology, Practice, and Criticism
Sirisornpattapon, Ponpassorn ; Emler, David (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Na československá sídliště postavená v posledních dvou desetiletích socialismu lze nahlížet jako na socialistickou prostorovou entitu s vlastní jedinečností a místními charakteristikami, které jsou specifické pro okolnosti období "normalizace". Myšlenky vzniku těchto sídlišť se netýkaly pouze jejich fyzického vzhledu, který ukazuje přímé spojení s modernistickou architekturou, ale také snahy o pozitivní změnu ve jménu socialistické modernizace. Ačkoli poválečná socialistická centralizace československého státu a architektonická praxe podporuje koncepci kolektivního úsilí, výstavba sídlišť pro všechny v rámci programu "budování socialismu" byla současnými kritikami napadena, protože poskytla prostor pro občany ustupující do soukromé sféry. Mohlo by se argumentovat, že tyto majetky způsobily psychologický dopad a utvářely nový druh životního stylu a mentality obyvatel, jejichž životy ztělesňovaly hlavní téma éry normalizace: tichý život od politiky. Jako součást disidentského hnutí lze považovat různé póly kritiky, jimž byly vystaveny rozsáhlé sídliště během sedmdesátých a osmdesátých let, se "sametovou" taktikou, která vyvrcholila "sametovým" koncem socialismu v Československu v roce 1989, a proto může být umístěno do kontextu širšího politického a intelektuálního klimatu své doby (postmodernismus a...
|
|
|
Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců
Burman, Markéta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
|
|
Multilingualism in "A Clockwork Orange" and its translations.
Janák, Petr ; Šaldová, Pavlína (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vnitrotextovou vícejazyčností (interjazykovou heterogenností) v románu A Clockwork Orange britského spisovatele Anthonyho Burgesse a v jeho dvou překladech, českém a německém. Analýza 180 slov ze smyšleného jazyka nadsat, který se v románu vyskytuje, ukazuje, jak se v překladech projevuje lexikální kreativita, tedy zda a jak se lexikální kreativita originálu liší od lexikální kreativity v jeho překladech. Změny lexikální kreativity jsou dány do souvislosti s normalizací (jednou z překladových univerzálií) a s funkcemi daného smyšleného jazyka. Formy a funkce smyšlených jazyků a především jazyka nadsat jsou stanoveny podle již existující klasifikace zavedené pro vícejazyčnost. Analýza jazyka nadsat a jeho překladových protějšků je kvantitativní a využívá konkordanční programy AntConc a ParaConc. Při analýze se zkoumá frekvence slov z nadsat, jejich rozmístění v textu a způsob, jakým je jejich význam čtenáři zprostředkován. Získané údaje jsou poté použity ke srovnání jazyka nadsat a smyšlených jazyků, které ho v českém a německém překladu nahrazují. Analýza ukázala, že v obou překladech je smyšlených lemmat méně než v originále, přičemž v německém překladu (UO) je jich mnohem méně než v českém (MP). Český přišel celkově o 10 % lemmat z nadsat a německý o 41 %. Také rozmístění...
|
host ::
RSS.