Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Paper Agora: The Samizdat Periodical Vokno and the Provincial Czech Underground in Historical and Social Perspective
Tharp, Martin ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rulíková, Markéta (oponent) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Disertační abstrakt Martin Tharp, Katedra historické sociologie Papírová agora: samizdatový časopis Vokno a provinční český underground v historické a sociální perspektivě Současná práce se zaměřuje na českou samizdatovou publikaci, časopis Vokno, převážně v době ilegálního provozu, tj. mezi r. 1979 a 1990, v rámcích širšího kontextu občanského a kulturního odporu vůči represivnímu sociálnímu řádu evropského státního socialismu. Analyzuje Vokno jako příklad sociální akce v prostředí nepřátelských státních sil, přičemž bere ohled na spolupůsobení a interakci opoziční praxe a systému, kterému odporuje, včetně státní policejní moci a jemnějších manifestací státní kulturní hegemonie. Představí argument, že Vokno tvořilo pokus o "kontrakulturu" ve smyslu běžném v druhé polovině 20. století, jinak řečeno, neformální a impulzivní kritiky tvrdě uspořádané modernity, nicméně v vlastním historickém kontextu muselo vzít na době tři specifické podoby: esteticky založené sub- nebo kontrakultury, sociální síť, kterou zahrnula různorodé stupně účasti a propojení (tak k etablovanému disentu, jak k ostatním sociálním vrstvám), a konečně uvědoměle opoziční sociální hnutí.
Vliv šlechty a její kultury na formování polského národa
Szopová, Natalie ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jakou roli hrála v procesu formování polského národa šlechtická kultura. Polská šlechta a její kultura jsou považovány za celkem ojedinělý případ ve vztahu k ostatním evropským zemím. Podle odhadů řady badatelů se procentuální podíl šlechty v tehdejší polské společnosti pohyboval v rozmezích 9- 10%. Tato skutečnost musela mít ohromný význam při vzniku celonárodní polské kultury. Naše tázání se nejdříve zaměří na samotný vznik šlechtické demokracie, spolu s mýty a tradicemi polské šlechty. Silný vliv na polský patriotismus měla podle Walického nejen šlechtická demokracie, ale také romantismus, kterému je věnována nemalá část v tomto textu.Zmíníme zde také základní koncepce vzniku národa a nacionalismu. Těžištěm práce je totiž sledování průběhu rané fáze procesu formování polského národa. Z hlediska posouzení a ocenění významu kultury šlechty má 19. století zásadní význam. V této době mimo jiné dochází k modernizaci některých prvků kultury, které jsou dědictvím šlechty. Ty jsou pak následně vstřebány a stávají se součástí nové kultury, kultury celonárodní. V závěrečné fázi pak představíme ty nejtrvalejší elementy šlechtické kultury a jejich přítomnost v životě Polska 19. a 20. století. Na základě výzkumu role národní kultury, respektive kultury šlechtické, se pokusíme...
Bělorusko na křižovatkách 20. století: Historicko-sociologická srovnávací analýza sociálních změn v sovětském a západním Bělorusku v letech 1921-1939
Badzevich, Dzmitry ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
V ČEŠTINĚ Titul a jméno autora: Bc. Badzevich Dzmitry. Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií U Kříže 8, 158 00 Praha 5. Obor: "Historická sociologie". Název práce: BĚLORUSKO NA KŘIŽOVATKÁCH 20. STOLETÍ: HISTORICKO- SOCIOLOGICKÁ SROVNÁVACÍ ANALÝZA SOCIÁLNÍCH ZMĚN V SOVĚTSKÉM A ZÁPADNÍM BĚLORUSKU V LETECH 1921-1939. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc. Počet stran: 106 + přílohy. Počet příloh: 3. Rok obhajoby: 2012. Klíčová slova: Kapitalismus, komunismus, sociální změna, struktura, společnost, právo, městské a venkovní hospodářství, průmysl, státní instituce, vzdělaní, náboženství, ideologie, každodennost. V diplomové práci jsem zabýval tématikou procesů sociální změny ve dvou částech dobového Běloruska v letech 1921-1939. Pomocí kombinací různých teoretických konceptů (Parsonsův AGIL a Sztompková typologie procesů sociálních změn) a jejich následného použití jako návodu pro analýzu byl vymezen pojmový aparát. První část práci zabývá historickým pozadím dobového Běloruska. Druhou část tvoří kapitoly o dějinách struktury každé ze dvou částí dobového Běloruska, a kapitola, v níž analyzuji procesy sociálních změn. Výzkumná část analyzuje jednotlivé procesy a srovnává jejich průběh s předchozím obdobím a také s procesy v druhé částí dobového Běloruska.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.