|
|
Independent Heroines and Their Feministic Attitudes in New York City as Depicted in the Fiction by Edith Wharton and Candace Bushnell.
JANDRIČ, Marko
Na základě klasických románů Edith Whartonové, bestselleru současné autorky Candace Bushnellové a teoretické literatury o feminismu bylo provedeno bádání v oblasti vývoje feminismu ve Spojených státech amerických a jeho projevů v beletrii. Základem pro tuto práci byl vývoj feminismu a jeho dopad na moderní společnost. V práci dále následuje pohled na postoje různých žen v dnešním New Yorku a různé prostředky, které v závislosti na jejich životních postojích používají v boji proti stále silné šovinistické patriarchální tradici. Práce se dále zabývá společenským postavením žen v letech 1890 až 1920, stejně tak, jako v moderní době. Za úvodní kapitolou, která se zabývá dějinami feminismu následuje srovnávací studie beletrizovaných ženských postav v New Yorku v době minulé {--} skrze dílo Edith Whartonové a současné {--} v díle Candace Bushnellové. Závěr této práce je věnován otázce nakolik tyto autorky skutečně zobrazují měnící se role žen a jejich postoje, obzvláště vůči mužům a manželství.
|
|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjištění úspěšnosti Českého centra v New Yorku ve veřejné diplomacii a nation brandingu. Práce se dělí na 5 částí a závěr. Hlavním cílem práce bylo zjistit poslání Českého centra a na to poté navázat výzkumem, zda je ve své činnosti úspěšný. Práce podotýká na vývoj českých center i konkrétního centra v New Yorku, poté se baví o hospodářské situaci. Hlavně práce podotýká jaká jsou nejdůležitejší činnosti centra. Pracuji jak se zdroji od českých center (rozhovory s generálním ředitelem Českých center a s ředitelem Českého centra v New Yorku), tak s odbornou literaturou či se zpravodajstvím. Velká část práce také spočívá ve výzkumu. Tam jsem zjišťoval od českých i amerických respondentů co by si představovali v českém centru. Poté s porovnáním těchto výsledků s jinými zjištěnými informacemi mohu říct, zda je České centrum v New Yorku efektivní a přidat kratší doporučení.
|
|
|
Peggy Guggenheimová v kulturně-politickém obraze doby
Táborská, Eva ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Peggy Guggenheimová se řadí k zásadním sběratelům moderního umění ve 20. století. Během svého života vytvořila jedinečnou uměleckou sbírku, dokázala otevřít dveře novým uměleckým směrům, zvláště abstraktnímu umění, a to pořádáním výstav, diskuzí a také vydáváním katalogů, na kterých se také sama podílela. Byla aktivní v řadě uměleckých projektů, přátelila se s mnohými moderními poválečnými umělci. Její sbírka zahrnovala přední práce kubismu, futurismu, metafyzického malířství, abstraktního malířství, surrealismu a avantgardního sochařství. Roku 1949 se Peggy Guggenheimová přestěhovala do benátského paláce Venier dei Leoni, kde strávila následujících třicet let. Její rozsáhlá sbírka je dnes přístupná veřejnosti pod vedením nadace Solomona R. Guggenheima. Diplomová práce se soustředí na kulturně-politický kontext poválečné doby. Zaměří se především na život Peggy Guggenheimové v souvislosti s rodícím se novým uměním (především americkým) a na její různorodé aktivity s tím spojené. V závěru zhodnotí význam její osobnosti pro rozvoj abstraktního umění a jeho přiblížení široké veřejnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované cestami po USA v 60. letech 20. století
Kubová, Linda ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na literární reportáže Miroslava Holuba a Jiřího Muchy inspirované jejich výjezdy a cestami po Spojených státech amerických během 60. let 20. století. Hlavními zkoumanými zdroji této práce je Černý a bílý New York od Jiřího Muchy a Anděl na kolečkách od Miroslava Holuba. První kapitola uvádí do kontextu historické a kulturní souvislosti první poloviny šedesátých let kdy byly obě literární reportáže vydány. Další kapitola vymezuje žánr literární reportáže a vývoj tohoto žánru. Následuje biografická část o autorech a stručné shrnutí jejich literárních stylů. Závěrečná kapitola analyzuje literární reportáže Černý a bílý New York a Anděl na kolečkách a porovnává kulturní a společenské smýšlení USA oproti situaci v Československu zachycené v těchto reportážích. Také srovnává styl psaní a vyjadřování autorů. Práce dochází k závěru, že Mucha se spíše zaměřuje na komunity, umění a kulturní scénu, zatímco Holub píše spíše o moderní civilizaci, technice a vědě a varuje před budoucností. Jejich literární styly jsou ovlivněné jejich životními zkušenostmi a kariérami.
|
|
|
Koncept místa v kontextu transatlantických transformací: socio-kulturní aspekty proměn vybraných metropolí v průběhu 20. století
Mozr, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Gibas, Petr (oponent)
Práce se zabývá konceptem místa a jeho proměn v kontextu transatlantických transformací, které doposud ve stanoveném měřítku stály stranou zájmu odborné veřejnosti. Reprezentantem místa je v dané disertační práci příklad tzv. amerického baru (american bar), kdy tato instituce v první polovině 20. století, obzvláště poté v době mezi dvěma světovými válkami, symbolizovala nově etablovaný kulturní prvek. Fenomén postupně pronikal do celé společnosti a lze na něj nahlížet jako na cestující koncept místa setkání. Hlavním pilířem projektu je zohlednění sociokulturních, ekonomických, demografických či politických hledisek barového prostředí jako osobitého projevu transatlantické komunikace. Stěžejní otázkou konceptu místa tudíž je, zda se na evropském kontinentu jednalo v meziválečném období o vlnu amerikanizace, která se v jednotlivých lokalitách projevovala naprosto unikátním způsobem, a zda tato vlna odrážela rostoucí životní úroveň obyvatel, zatímco se ve Spojených státech (místě původu) formovala tato kultura opět poněkud odlišně (komplikovaná situace v podobě "suché" Ameriky a "žíznivé" Evropy). Zároveň se nabízí otázka, zda šlo pouze o mimořádný projev transatlantických vztahů a vzájemné ovlivňování. Tím by byl prokázán předpoklad o modifikaci původního konceptu v evropském prostředí. Práce je...
|
|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
|
|
Moderní trendy městského rozvoje jako důležitý komponent lidsko-bezpečnostní politiky urbánních prostor 21. století
Masare, Vít ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato studie má za cíl zodpovědět otázku do jaké míry představují progresivní trendy inkluzivně-participativního městského rozvoje, postavené na principu organického vnímání města-společnosti, z pohledu konceptu lidské bezpečnosti variantu levnější, účinné a dlouhodobé prevence proti násilí ve srovnání se spíše tradiční kontrolní a represivní reakcí pomocí bezpečnostních složek a jsou-li univerzálně aplikovatelné. Jakým směrem se bude ubírat politika městského rozvoje, případně budování městské infrastruktury, má schopnost ovlivňovat bezpečnost a kvalitu života nadpoloviční většiny světové populace prakticky každý den. Nehledě na to jestli a jak jsou připraveny národní armády, jestli a kde dokáže získávat stát základní energetické suroviny či jak je stát připraven čelit případnému teroristickému útoku. Použité příklady průlomové transformace společnosti, fyzického prostoru a bezpečnosti Bogoty za starostů Mockuse a Penalosy spolu s přenastavením rozvojových strategií New York City na základě reflexe globálně se šířícího diskurzu urbanismu lidského měřítka a lidské bezpečnosti ve městech za starosty Bloomberga ukazují, že při snaze o zvyšování celkové kvality života a minimalizace bezpečnostních hrozeb, které ohrožují obyvatele měst a města jako celek, je fyzická transformace prostoru za použití...
|
|
|
Ďábel strážný: téma identity v mexickém románu na přelomu tisíciletí.
Alon, Andrea ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Předmětem předložené disertační práce je román Ďábel strážný, jehož autorem je mexický spisovatel Xavier Velasco. Jde vůbec o první práci v českém prostředí věnovanou tomuto dílu, které vyšlo v roce 2004. Ďábel strážný je v určitém smyslu reprezentativním mexickým románem počátku jednadvacátého století, který překvapivě a s originalitou kombinuje tradici s novostí. Jedním z výrazných jevů současné mexické literatury je odklon od tématu mexičanství a obecněji od programového pěstování tzv. národní literatury. Velaskův román je však příkladným a zdaleka ne jediným dílem, které ukazuje, že literární rozchod s Mexikem není výlučným ani dominantním rysem současné mexické prózy. Velasco se v Ďáblovi strážném soustřeďuje na téma identity osobní i národní, jež pojímá velmi netradičně, když dává ironické slovo mexické postmoderní-hypermoderní dívce pohybující se v globalizovaném světě. Práce je rozdělena do šesti oddílů. První část "Originalita zakořeněná v tradici" ukazuje, jak Ďábel strážný navazuje na tradici mexického románu a jak ji inovuje. Ve druhé části "Xavier Velasco" je stručně představen autorův život a dílo. Otázce výstavby a kompozičních technik celého románu je věnována třetí část "Román Ďábel strážný", kde též poukazujeme na žánrovou a typologickou pluralitu románu. Těžištěm celé práce je...
|
host ::
RSS.