|
|
Rewritings in the postmodern novel. A transatlantic comparison between Roberto Bolaño and Jáchym Topol
Martínez Abarca, Laura ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Riebová, Markéta (oponent) ; Areta Marigo, Maria Gema (oponent)
Tato práce je komparativní analýzou románů Amuleto (Amulet, 1999) Roberta Bolaña a Misiones nocturnas (Noční práce, 2001) Jáchyma Topola. Romány z různých regionů, které vznikly na prahu 21. století a jsou oba inspirovány traumatickými událostmi roku 1968 v Mexiku a v Praze. Ještě důležitější pro tento výzkum je, že se v obou dílech objevují některé estetické tendence připisované postmodernismu: míšení různých žánrů, spojení starého a nového, fragmentární estetika. Disertace se zaměřuje především na revizi literárních žánrů, k němuž dochází v různých dimenzích: buď jako k inovaci populárních žánrů, jako je pohádka či detektivní román, nebo jako znovuobjevování dávných příběhů, jako je řecký mýtus a zakladatelský mýtus český. První kapitola je věnována estetickým charakteristikám postmodernismu, které lze nalézt v románech. Druhá kapitola analyzuje revizi dominantních žánrů v těchto dílech: detektivního románu v Amuletu a pohádky v Noční práci. A konečně třetí kapitola se zabývá přepisem archetypu blázna v obou románech. Klíčová slova: postmoderní román, literární žánry, transatlantická studia, revize žánrů, 1968, Jáchym Topol, Roberto Bolaño
|
|
|
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století
Núňez Tayupanta, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století PhDr. Lucie Núñez Tayupanta Abstrakt Práce se zaměřuje na studium esejistických děl, která reflektují přítomnost indiánského světa a jeho kulturních tradic v hispanoamerickém prostředí. Záměrem této práce je zodpovědět na otázku, jakým způsobem v úvahách hispanoamerických esejistů přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti, a ve vzájemné konfrontaci názorů jednotlivých spisovatelů poukázat na různorodost pojetí a zdůrazňování specifických prvků tohoto procesu. V úvodu se práce věnuje teoretickému vymezení žánru eseje, které vychází především ze studií španělských a hispanoamerických teoretiků. Hlavní část je věnována rozboru děl šesti esejistů, v nichž je patrný trojí přístup k otázce vzájemného vztahu kultur. V díle mexického spisovatele Alfonse Reyese je přítomná koncepce harmonická. Reyes nalézá společné rysy původní (předkolumbovské) a moderní kultury a konstatuje míšení obou rovin. Snaha o nalezení harmonie má v případě Reyesova textu podobu míšení kultur, tradic evropské a indiánské. V rámci druhé koncepce, dramatické, jsou v této práci rozlišeny dva pohledy. Představiteli konfrontačního, čistě dramatického pohledu na setkávání kultur jsou peruánští spisovatelé Manuel González Prada, José Carlos Mariátegui a...
|
|
|
Ďábel strážný: téma identity v mexickém románu na přelomu tisíciletí.
Alon, Andrea ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Předmětem předložené disertační práce je román Ďábel strážný, jehož autorem je mexický spisovatel Xavier Velasco. Jde vůbec o první práci v českém prostředí věnovanou tomuto dílu, které vyšlo v roce 2004. Ďábel strážný je v určitém smyslu reprezentativním mexickým románem počátku jednadvacátého století, který překvapivě a s originalitou kombinuje tradici s novostí. Jedním z výrazných jevů současné mexické literatury je odklon od tématu mexičanství a obecněji od programového pěstování tzv. národní literatury. Velaskův román je však příkladným a zdaleka ne jediným dílem, které ukazuje, že literární rozchod s Mexikem není výlučným ani dominantním rysem současné mexické prózy. Velasco se v Ďáblovi strážném soustřeďuje na téma identity osobní i národní, jež pojímá velmi netradičně, když dává ironické slovo mexické postmoderní-hypermoderní dívce pohybující se v globalizovaném světě. Práce je rozdělena do šesti oddílů. První část "Originalita zakořeněná v tradici" ukazuje, jak Ďábel strážný navazuje na tradici mexického románu a jak ji inovuje. Ve druhé části "Xavier Velasco" je stručně představen autorův život a dílo. Otázce výstavby a kompozičních technik celého románu je věnována třetí část "Román Ďábel strážný", kde též poukazujeme na žánrovou a typologickou pluralitu románu. Těžištěm celé práce je...
|
|
|
Básník a kronikář. Reflexe hispanoamerické skutečnosti v prozaických textech Octavia Paze a Carlose Monsiváise
Riebová, Markéta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
1 BÁSNÍK A KRONIKÁŘ. Reflexe hispanoamerické skutečnosti v prozaických textech Octavia Paze a Carlose Monsiváise ABSTRAKT Na základě analýzy vybraných textů z esejistické tvorby Octavia Paze a literárně-žurnalistických kronik Carlose Monsiváise se v této studii snažíme dokázat, že vztah mezi literárním a novinářským dílem obou autorů není vztahem opozice či absence souvislosti, jak byl kritikou často označován, nýbrž vztahem komplementárním, který usnadňuje vzájemné pochopení textů obou autorů a odkazuje na tradici kritického myšlení mexického liberalismu 19. století, k níž se Paz i Monsiváis hlásí. V první kapitole se zabýváme literárním ztvárněním přelomových událostí studentského hnutí roku 1968 v Mexiku v Pazově eseji Kritika pyramidy (Crítica de la pirámide, 1970) a v Monsiváisově sbírce kronik Nezapomenutelné dny (Días de guardar, 1970). Soustředíme se na metaforu a ironii jako modality historické imaginace obou tvůrců, na zdroje inspirující jejich obrazné vyjadřování (jednotící archetypální vidění světa či naopak fragmentarizující využití polyfonie) a v neposlední řadě na tón, jakým se obracejí k pomyslnému čtenáři svých textů. Teoretickou oporu k tomuto srovnání nacházíme především v pracích Haydena Whitea, Paula Ricoeura a M. M. Bachtina. Druhá kapitola na základě komentovaného čtení fragmentů...
|
host ::
RSS.