|
|
Antrakologické analýzy souborů raného a vrcholného středověku z jižních Čech a proměna krajiny
HRABÁKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analyzovat antrakologický materiál z vybraných archeologických lokalit raného a vrcholného středověku z jižních Čech. Výsledky této analýzy budou poté porovnány s výsledky pylových analýz, které byly provedeny na sledovaném území ve sledovaném časovém období. Posledním krokem pak bude dát výsledky antrakologické analýzy do souvislosti s archeologickým kontextem vybraných lokalit. Na základě těchto výsledků a porovnání by mělo být možné vytvořit model toho, jak se mohla krajina jižních Čech během středověké kolonizace proměnit v závislosti na potřebách středověkého člověka.
|
|
|
Divadlo jako vizuální evangelizace
HLAVSOVÁ, Veronika
Práce je zaměřena na vznik a vývoj divadelního umění a jeho následnou funkci v souvislosti s náboženstvím v průběhu jednotlivých staletí. Závěrečná čas se pak věnuje nejen otázce, v čem spočívá úloha dnešních divadelních her, ale rovněž i zamyšlení nad problematikou nábožensky situovaných her na pódiích soudobých divadelních scén.
|
|
|
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
|
|
|
Jindřich Korutanský. Proměny pohledu historiků na jeho vládu
Horáková, Jana ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem na postavu Jindřicha Korutanského, jehož obraz byl v rámci děl českých historiků tradičně nelichotivý. Po dlouhou dobu se totiž mělo za to, že tak významný pramen jako je Zbraslavská kronika, která pojednává nejenom o období, kdy Jindřich Korutanský působí v Českém království, tedy let 1306-1310, je možné brát za soubor pravdivých svědectví. Jelikož rovněž mnohé další kroniky ji považují za důvěryhodný pramen, a právě z ní čerpají informace o Jindřichovi Korutanském, stejným způsobem přebírají také čeští historikové perspektivu autora Zbraslavské kroniky, cisterciáka Petra Žitavského. Ten byl natolik vlivným, že měl možnost přímé účasti při vyjednáváních s Lucemburky ohledně nástupce na český trůn. Mimo jiné díky některým téměř deníkovým záznamům v určitých částech kroniky nikdo nepochyboval o relevanci zápisů zaznamenaných Žitavským, který v těch chvílích figuroval jako přímý svědek popisovaných událostí. Do povědomí většiny se tak Jindřich Korutanský vryl na základě popisu Žitavského jako slabý panovník bez vize a potřebných schopností úspěšného vládce. V počátcích 21.století Jakub Razim přichází s novým pohledem na Zbraslavskou kroniku a tímto ovlivňuje následné práce dalších historiků. Cílem této práce není pouze analýza pasáží věnovaných postavě...
|
|
| |
|
|
Mezní právo a jeho rituály v době přemyslovské
Razim, Jakub ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
MEZNÍ PRÁVO A JEHO RITUÁLY V DOBĚ PŘEMYSLOVSKÉ ABSTRAKT: Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou existencí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je jen přirozené, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály. Rituální akty jednak vyvíjely normativní tlak na společnost, jednak spoluutvářely představy lidí o tom, co bylo kdysi vnímáno jako správné a spravedlivé. V předkládané práci jsme za časový rámec zvolili stále ne zcela probádané období Přemyslovců a z bohatého rituálního koloritu jsme se zaměřili na tzv. ochoz a objezd. Jednalo se o zvykově dodržované pěší či koňské průvody, odehrávající se obřadně před zraky publika z blízka i z dáli. Cílem jejich pořádání bylo zjištění a zajištění nejzazší meze, po kterou bylo povoleno vykonávat panství, nebo vlastnické právo na formálně ohraničeném území. Po historiografickém přehledu o dílech a jménech, spjatých s dějinami hraničení, byla probrána i pramenná báze, bez níž se nelze při psaní o mezním právu obejít. Protože v přemyslovské epoše do roku 1306 nejsou po ruce ani zákoníky, ani učené traktáty o právu, nezbývá než obrátit zrak jinam. Někdy strohé, jindy výmluvnější údaje o právním režimu hranic jsme mohli načerpat z dokumentů úředních, nebo též diplomatických, jež se zrodily z...
|
|
| |
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
|
|
|
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století
Beránek, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století Síňový kostel, dvou-, tří- nebo výjimečně vícelodní, v němčině označovaný jako "Hallenkirche", je obvykle definován jako typ, jehož lodě jsou oproti bazilice shodné nebo skoro shodné výšky. Při takovém uspořádání je střední loď osvětlena nepřímo, neboť se zde neuplatňují bazilikální okna. Variantami nebo přechodnými prostorovými typy jsou pak pseudosíně, variantně označované také jako pseudobaziliky, případně jako pseudosíně (v německé terminologii Staffelhalle, resp. Stufenhalle), které se od ideálního typu odlišují převýšenou střední lodí, která však nemá zmíněné přímé osvětlení. V zásadě však jde o myšlenkový konstrukt dějin umění, jenž vychází z úsilí taxativně roztřídit uměleckohistorický materiál. Různorodost středověké architektury však zřetelně dokládá, že nelze vést ostrou a jednoznačnou hranici mezi bazilikálním a síňovým prostorovým typem, stejně jako je problematické na vyšší úrovni třídění jednoznačné odlišení mezi longitudinálními a centrálními útvary. S tím se pojí rovněž otázka významové podstaty toho kterého řešení a ještě složitější otázka intence volby. Síňový typ je rozšířen v podstatě po celém území středověké Evropy od románského období až do sklonku středověku. Nejoblíbenější a...
|
|
|
Cribra orbitalia - frekvence a koincidence s jinými stopami nemocí na skeletu. Středověké nálezy z území ČR.
Poláková, Veronika ; Likovský, Jakub (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Cribra orbitalia představují jednu z nejčastěji se vyskytujících kostních patologií u kosterních pozůstatků minulých populací. Tato léze je charakteristická pórovitým, žlábkovaným až trámčitým narušením vnější laminy kompaktní kosti stropu očnice. Ačkoliv je vznik cribra orbitalia často spojován s hyperplázií kostní dřeně v důsledku sideropenické anémie, vyloučeny nejsou ani jiné příčiny. Zaznamenán je jak samotný výskyt cribra orbitalia, tak koincidence s jinými známkami nemocí. Práce se zaměřuje na cribra orbitalia jako na projev dlouhodobé zátěže na kostře a průvodní příznak onemocnění či anemických syndromů. Analýze byly podrobeny jednak kostrové pozůstatky z českých středověkých lokalit s přítomnými cribra orbitalia, jednak celé středověké pohřebiště na Oškobrhu. Makroskopické zkoumání neprokázalo pravidelnou koincidenci cribra orbitalia a kostních známek konkrétních nemocí. Přesto byly sledovány jiné kostní změny: hyperostosis porotica, zvýšená vaskularizace, supranasální porozita, zánětlivá-hemoragická reakce endokrania, které mohou v rámci diferenciální diagnózy pomoci objasnit původ a/nebo příčinu vzniku cribra orbitalia. Srovnání populace z Oškobrhu s jinými středověkými pohřebišti ukázalo, že frekvence výskytu cribra orbitalia se řadí mezi vyšší, a to jak ve skupině nedospělých, tak...
|
host ::
RSS.