|
|
Kamenná socha madony s nápisem – výzva nejen pro epigrafiky
Benešovská, Klára
Torzo sochy, nalezené v okolí bývalého benediktinského kláštera a deponované dnes v tamějším depozitáři, náleželo podle nápisu „ó milostivá” trůnící mariánské soše s dítětem, spojené s architekturou, vzhledem k neopracované zadní straně. Způsob členění šatu madony a písmo vytesaného nápisu datují sochu kolem a po roce 1400. Madona byla snad umístěna v nice či kapli při bráně do kláštera nebo v klášterním areálu, přístupném pro poutníky, kteří se mohli k soše modlit, jak je k tomu vybízel nápis odkazující k známé staročeské mariánské antifoně „Zdrawa kralowno milosrdenstwie”. Je možné, že se sochou byly spojeny odpustky.
|
|
|
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století
Beránek, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století Síňový kostel, dvou-, tří- nebo výjimečně vícelodní, v němčině označovaný jako "Hallenkirche", je obvykle definován jako typ, jehož lodě jsou oproti bazilice shodné nebo skoro shodné výšky. Při takovém uspořádání je střední loď osvětlena nepřímo, neboť se zde neuplatňují bazilikální okna. Variantami nebo přechodnými prostorovými typy jsou pak pseudosíně, variantně označované také jako pseudobaziliky, případně jako pseudosíně (v německé terminologii Staffelhalle, resp. Stufenhalle), které se od ideálního typu odlišují převýšenou střední lodí, která však nemá zmíněné přímé osvětlení. V zásadě však jde o myšlenkový konstrukt dějin umění, jenž vychází z úsilí taxativně roztřídit uměleckohistorický materiál. Různorodost středověké architektury však zřetelně dokládá, že nelze vést ostrou a jednoznačnou hranici mezi bazilikálním a síňovým prostorovým typem, stejně jako je problematické na vyšší úrovni třídění jednoznačné odlišení mezi longitudinálními a centrálními útvary. S tím se pojí rovněž otázka významové podstaty toho kterého řešení a ještě složitější otázka intence volby. Síňový typ je rozšířen v podstatě po celém území středověké Evropy od románského období až do sklonku středověku. Nejoblíbenější a...
|
|
|
Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům benediktinských klášterů v Uhrách
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Kornélia KOLÁŘOVÁ TAKÁCSOVÁ: Severní portál kostela sv. Prokopa v Třebíči ve středoevropském kontextu se zvláštním zřetelem ke kostelům v Uhrách. Praha 2021 Anotace Předkládaná disertační práce zařazuje severní portál baziliky sv. Prokopa v Třebíči do širších středoevropských souvislostí se zvláštním zaměřením na uherské stavby. Po uvedení do historie třebíčského opatství a kostela, popisu portálu a jeho ikonografickém rozboru následuje analýza významných portálů z oblasti Německa, Rakouska a Maďarska, které bývají zmiňovány ve vztahu k třebíčskému portálu a jsou spojovány s normanských ornamentem, včetně pokusu o jejich chronologické zařazení. Součástí práce je kritické pojednání různých teorií putování normanského dekoru po střední Evropě. Zvláštní pozornost je věnována otázce zadavatele třebíčské baziliky, která odkazuje jednak na vládnoucí přemyslovský rod, jednak na pozoruhodnou postavu olomouckého biskupa Roberta. Ve všech zemích středovýchodní Evropy byli kromě zahraničních stavitelů, kteří se ve skupinkách oddělili od velkých západních hutí, zapojeni místní kameníci, kteří se svým dílem podepsali na konečných podobách konkrétních staveb. Evidentní podobnosti mezi stavbami a dynastické vazby naznačují kontakt mezi těmito zeměmi, který zůstal živý i navzdory nepříznivým politickým okolnostem či...
|
|
|
Dílo Matěje Rejska - Prašná brána
Císlerová, Michaela ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent)
Před několika lety jsem v rámci semináře ikonografie psala práci o fenoménu signatury a signování uměleckých děl. Je všeobecně známé, že v období středověku byla umělecká díla signována velice vzácně, a to nejen u nás, ale i v celé Evropě. Při hledání konkrétnějšího tématu mé práce jsem se setkala s osobností Matěje Rejska, který v tomto ohledu představuje jednu ze vzácných výjimek. Tento proslulý stavitel a kamenický mistr pozdního středověku, žijící a tvořící v Čechách ve druhé polovině 15. století a počátkem století následujícího, svá kamenická i architektonická díla často opatřoval nepřehlédnutelnými signaturami a nápisy. Už tato skutečnost naznačuje, že před námi stojí osobnost navýsost pozoruhodná a výjimečná, která dodnes nutně vzbuzuje zvědavost i zájem. O to více zaráží, že tomuto přednímu pozdně gotickému mistrovi, řadícímu se hned vedle takových jmen, jako jsou dvorní stavitel Vladislava Jagellonského Benedikt Ried nebo Hanuš Spiess, nebyla dosud věnována žádná uspokojivá monografická studie. Přestože o Rejskovi bylo napsáno mnoho a nejedna stavba či kamenická práce mu je připisovaná, jeho dílo není souhrnně zpracováno a vymezeno. Takovéto výzvy lze stěží neuposlechnout. S vědomím toho, o jak odvážný úkol se jedná, jsem si dílo Matěje Rejska zvolila jako téma mé diplomové práce. Se stále...
|
|
|
Petr Parléř a Anglie
Pavlíček, Štěpán ; Benešovská, Klára (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se věnuje otázce možného vztahu architektonického díla Petra Parléře k anglické gotické architektuře. Snaží se revidovat množství formálních podobností, které bádání přibližně od čtyřicátých let dvacátého století mezi Anglií a Prahou vysledovalo, a vymezit ty, které jsou pro debatu nejrelevantnější. S cílem naznačit šíři této debaty jsou do kontrastu s anglickými postaveny vybrané příklady kontinentální. V historiografické části jsou kriticky sledovány proměny především zahraničních badatelských názorů a při tom zmapováno, jak se k otázce stavěli odborníci domácí. Klíčová slova: Petr Parléř, katedrála sv. Víta, pozdní gotika, síťová klenba, dynamická kružba, visutý svorník, volná žebra, Wells, Ottery St. Mary, Bristol, Decorated Style
|
|
|
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
|
|
|
Karmelitáni a slovanští benediktini na Novém Městě pražském
Benešovská, Klára
Obě klášterní fundace Karla IV. byly zajištěny papežskými listinami již roku 1346, dva roky před oficiálním založením Nového Města. Výběr právě těchto dvou řádů a jejich lokace v urbanismu budoucího města odpovídá jejich úloze v Karlově vizi nového centra římské říše a českého království. Na rozdíl od starších názorů autorka nevidí obě fundace jakožto projev snah mladého Karla pronikat s pomocí obou řádů do zemí schismatiků a nevěřících.
|
|
| |
|
|
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století
Beránek, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Benešovská, Klára (oponent)
Vývoj a podoba trojlodního síňového prostoru sakrální architektury Čech do poloviny 15. století Síňový kostel, dvou-, tří- nebo výjimečně vícelodní, v němčině označovaný jako "Hallenkirche", je obvykle definován jako typ, jehož lodě jsou oproti bazilice shodné nebo skoro shodné výšky. Při takovém uspořádání je střední loď osvětlena nepřímo, neboť se zde neuplatňují bazilikální okna. Variantami nebo přechodnými prostorovými typy jsou pak pseudosíně, variantně označované také jako pseudobaziliky, případně jako pseudosíně (v německé terminologii Staffelhalle, resp. Stufenhalle), které se od ideálního typu odlišují převýšenou střední lodí, která však nemá zmíněné přímé osvětlení. V zásadě však jde o myšlenkový konstrukt dějin umění, jenž vychází z úsilí taxativně roztřídit uměleckohistorický materiál. Různorodost středověké architektury však zřetelně dokládá, že nelze vést ostrou a jednoznačnou hranici mezi bazilikálním a síňovým prostorovým typem, stejně jako je problematické na vyšší úrovni třídění jednoznačné odlišení mezi longitudinálními a centrálními útvary. S tím se pojí rovněž otázka významové podstaty toho kterého řešení a ještě složitější otázka intence volby. Síňový typ je rozšířen v podstatě po celém území středověké Evropy od románského období až do sklonku středověku. Nejoblíbenější a...
|
|
|
Hradní kaple v Čechách
Záruba, František ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Benešovská, Klára (oponent) ; Prix, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá hradními kaplemi v Čechách v období vrcholného a pozdního středověku. Řešena je výtvarná podoba, typologie kaplí a sakrálního prostoru, nadání kaplí a také kaplani atd. Dokumentováno je necelé jedno sto lokalit, kde se setkáváme s jednou nebo více hradními kaplemi v různém stavu dochování. Klíčová slova: středověk, hradní architektura, hradní kaple, hrady, kaplani, patronátní práva, patrocinia
|
host ::
RSS.