|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Just, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Michal POHUNEK, Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské. Praha 2022. Disertační práce. Abstrakt Disertační práce Dějiny kláštera Na Slovanech v době husitské a poděbradské zpracovává systematicky a kriticky dějiny klášterní komunity kláštera Na Slovanech na Novém Městě pražském v letech 1419-1471, přičemž je přihlíženo také k událostem předchozím a pozdějším, pokud to umožňuje lépe vykreslit dění ve zkoumané době. Základní problematikou je zde vztah mnišských ideálů v tradici řehole svatého Benedikta a reformního ducha husitského hnutí v Čechách patnáctého století. Mimo to jsou zde zpracovány otázky charakteru v tehdejším klášteře sloužené mešní liturgie, věrnosti zdejší komunity mnišským ideálům a vztahu komunity kláštera k radikálním hnutím patnáctého století. Část disertace se také věnuje vztahům komunity k bližšímu okolí kláštera a vytvoření obecně historického přehledu o sledovaném objektu. Najdeme zde i kapitolu o osudech slavného Remešského evangeliáře.
|
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
|
|
|
Kult Ježíše jako dítěte a jeho chvála dítěte v reflexi vybraných pramenů
Pohunek, Michal ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Kult Ježíše jako dítěte a jeho chvála dítěte v reflexi vybraných pramenů Michal Pohunek Resumé Protože Ježíš stavěl dítě jako vzor přijetí Božího království, lidé se v každé době dějin křesťanského myšlení snažili postavit si před sebe samotného Ježíše jako vzor duchovního dětství. Dělo se tak prostřednictvím literatury, liturgické oslavy svátků dítěte Ježíše, výtvarných zobrazení i lidových tradic. V tomto snažení má původ kult dítěte Ježíše. Tato práce odvozuje svou formu především z projevů kultu dítěte Ježíše v české poezii. Formativními jsou pro ni především básníci Fridrich Bridel, Adam Michna z Otradovic, Jiří Karásek ze Lvovic a Jan Zahradníček. Tito básníci ve svých pracích ztvárnili téma Ježíšova dětství a jeho kultu nejvýraznějším způsobem v dějinách české literatury. Osnova této práce je proto uspořádána se zvláštním zřetelem k jejich dílu a klade si jako jeden z úkolů vyzdvihnout toto dílo a upozornit na něj. Zdařilost různých pokusů o ztvárnění Ježíšova dětství má v jednotlivých případech různou hodnotu. Z raných dob církve se kromě evangelií dětství, tak, jak je zaznamenali evangelisté Matouš a Lukáš dochovaly také dvě apokryfní evangelia dětství, a to Protoevangelium Jakubovo a Pseudo-Tomášovo evangelium dětství. Protoevangelium Jakubovo pojednává o skutečnostech, které předcházely narození...
|
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
|
|
|
Kult Ježíše jako dítěte a jeho chvála dítěte v reflexi vybraných pramenů
Pohunek, Michal ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Kult Ježíše jako dítěte a jeho chvála dítěte v reflexi vybraných pramenů Michal Pohunek Resumé Protože Ježíš stavěl dítě jako vzor přijetí Božího království, lidé se v každé době dějin křesťanského myšlení snažili postavit si před sebe samotného Ježíše jako vzor duchovního dětství. Dělo se tak prostřednictvím literatury, liturgické oslavy svátků dítěte Ježíše, výtvarných zobrazení i lidových tradic. V tomto snažení má původ kult dítěte Ježíše. Tato práce odvozuje svou formu především z projevů kultu dítěte Ježíše v české poezii. Formativními jsou pro ni především básníci Fridrich Bridel, Adam Michna z Otradovic, Jiří Karásek ze Lvovic a Jan Zahradníček. Tito básníci ve svých pracích ztvárnili téma Ježíšova dětství a jeho kultu nejvýraznějším způsobem v dějinách české literatury. Osnova této práce je proto uspořádána se zvláštním zřetelem k jejich dílu a klade si jako jeden z úkolů vyzdvihnout toto dílo a upozornit na něj. Zdařilost různých pokusů o ztvárnění Ježíšova dětství má v jednotlivých případech různou hodnotu. Z raných dob církve se kromě evangelií dětství, tak, jak je zaznamenali evangelisté Matouš a Lukáš dochovaly také dvě apokryfní evangelia dětství, a to Protoevangelium Jakubovo a Pseudo-Tomášovo evangelium dětství. Protoevangelium Jakubovo pojednává o skutečnostech, které předcházely narození...
|
host ::
RSS.