|
|
Křížem krážem Nymburkem - edukační program pro základní školy
Ševcová, Markéta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sestavit a následně v praxi zrealizovat edukační program zaměřený na historii královského města Nymburka. Edukační program je nazván Křížem krážem Nymburkem aneb Nymburk v proměnách dějin. Cílem této práce je vymyšlené edukační programy vyzkoušet v autentickém prostředí a získat zpětnou vazbu na vytvořené programy od žáků. Diplomová práce se zaměřuje ve své teoretické části na porovnání edukačních programů v okrese Nymburk, jež nabízejí paměťové instituce: Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, Polabské muzeum Poděbrady, Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, Městské muzeum Nymburk a zámek Loučeň. Teoretická část se dále věnuje historii královského města Nymburka a vybraným osobnostem, které mají k Nymburku vazbu. Historická data, která popisují historický vývoj města Nymburka jsou poté využita v praktické části, kde jsou prezentovány konkrétní navržené edukační programy, které byly také s žáky realizovány. Praktická část se dělí na další podkapitoly, kde jsou představeny tři části edukačního programu. Jednotlivé části edukačního programu mohou být využity jak samostatně, tak jako ucelený edukační program zaměřený na historii města Nymburka. Ke každému edukačnímu programu jsou vytvořeny tři části - první, která popisuje edukační program,...
|
|
|
Vztah kurátora a edukátora v galeriích umění
Juríková, Kristýna ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vztahů a spolupráce mezi kurátory a edukátory v galeriích umění. Teoretická část představuje obě profese, uvádí okruhy jejich pracovních činností i kvalifikační a kompetenční nároky. Dále se teoretická část zaměřuje na stručný přehled probíhajících proměn ve výstavních institucích, konkrétně je popsán s nimi související nový institucionalismus a edukativní obrat. Praktická část představuje empirický výzkum, jehož hlavním cílem je zjistit, jak v současnosti vypadá spolupráce kurátorů a edukátorů ve vybraných galeriích umění. Data k výzkumu jsou sbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s kurátory a edukátory z galerií, otázky jsou mířeny jak na vzájemnou spolupráci, tak také na předchozí zkušenosti, vzdělání a na pracovní zázemí. Informace získané v rozhovorech při osobních setkáních jsou společně s informacemi z webových stránek vybraných galerií analyzovány a interpretovány. Z výzkumu vyplývá, že všechny oslovené galerie nabízí různorodé aktivní programy pro různé cílové skupiny, což ukazuje reflexi probíhajících proměn a určitý posun k edukativnímu obratu. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat aktuální stav spolupráce mezi oběma profesemi. Největší důraz je kladen na spolupráci, ke které dochází nebo nedochází při vytváření nových výstavních projektů v...
|
|
|
Vladislav II. Jagelonský jako fundátor a mecenáš
Lysáková, Barbora ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na Vladislava II. Jagellonského a jeho fundátorské a mecenášské aktivity na území dnešní Prahy. Vedle přestavby Pražského hradu se věnuje popisu a historickému vývoji čtyř vybraných staveb, konkrétně Prašné brány, Místodržitelského letohrádku v Bubenči, Kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově a Kostela sv. Jindřicha a Kunhuty na Novém Městě pražském, za jagellonské éry. Cílem této práce je popsat okolnosti vzniku těchto staveb a vazby krále k fundacím. Práce též zkoumá význam královské iniciály W na již zmíněných stavbách.
|
|
|
Vybrané problémy interpretace českých statků zapsaných na Seznam světového dědictví
Kučera, Karel ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se bude zabývat vybranými problémy památek na území České republiky, které byly ke konci kalendářního roku 2022 zapsány na prestižní Seznam světového dědictví. V první části práce bude provedena komplexní rešerše dosavadních českých zápisů a hodnot, pro které jim byla přiznána mimořádná světová hodnota (tzv. OUV - Outstanding Universal Value). Současně bude provedena rešerše Management plánů (tzv. plánů řízení) jednotlivých statků (případně jiných strategických a koncepčních dokumentů) a vyhodnoceny kapitoly zabývající se problematikou vzdělávání a další prezentace daného statku. V druhé části se práce bude zabývat problematikou interpretace a edukace hodnot, pro které je statkům přiznána OUV. Provádí se šetření, do jaké míry správci statků pracují se spojením "mimořádná světová hodnota" ve svých interpretačních, edukačních a prezentačních materiálech a zda je kritériím, pro která je památka na Seznam světového dědictví zařazena, věnována adekvátní pozornost. A pokud ano, zda v rámci interpretace hodnot využívají metodické materiály, nebo alespoň zásady definované v chartě Mezinárodní rady pro památky a sídla v oblasti interpretace a prezentace míst kulturního dědictví - chartě ICOMOS. Zároveň plánuji prověřit, zda se problematice světového dědictví věnují místní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mělník jako sídlo českých královen
Mrázová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje královskému věnnému městu Mělník, jež se ve středověku stalo významným sídlem českých královen. Práce sleduje postavení Mělníka od počátků jeho osídlení v 9. století, kdy je poprvé spojován s přemyslovskými kněžnami Ludmilou a Emmou, až do 15. století, kdy Mělník držela poslední královna Johana z Rožmitálu. Hlavní a stěžejní část práce tvoří kapitoly věnované královnám Elišce Přemyslovně, Barboře Celjské a Johaně z Rožmitálu. Cílem práce je na základě analýzy pramenů a sekundární literatury vysvětlit význam spojení Mělníka s českými královnami, charakterizovat Mělník jako sídlo a popsat pobyty jednotlivých královen z ekonomického a politického hlediska. KLÍČOVÁ SLOVA Mělník; sídlo; Eliška Přemyslovna; Barbora Celjská; Johana z Rožmitálu; královské věnné město, středověký dvůr
|
|
|
Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci: Metodika průvodcovské činnosti v historických interiérech a exteriérech
Jareš, Jakub ; Hudec, Petr ; Indrová, Martina ; Ranochová, Radka ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Dryáková, Kateřina ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Bláhová, Lucie ; Wizovský, Tomáš
Metodika poskytuje metodickou oporu a inspiraci pro prezentaci a interpretaci kulturního dědictví prostřednictvím komentovaných prohlídek s průvodcem. Zohledňuje při tom jednak tradici, jednak současné nároky návštěvníků, přístupy k ochraně kulturního dědictví a nové trendy interpretace včetně těch zahraničních. Při aplikaci do praxe má metodika dopad i na širokou veřejnost, která je každoročně zastupována několika miliony návštěvníků památek ve správě NPÚ.
Plný text:  PDF
|
|
|
Mnoho podob interpretace: Metodika inovativních přístupů k prezentaci a interpretaci historických interiérů a exteriérů
Hudec, Petr ; Jareš, Jakub ; Indrová, Martina ; Dryáková, Kateřina ; Kassl, Nikola ; Havlůjová, Hana ; Hnojská, Vendula ; Sládková, Kateřina ; Jordánová, Květa ; Rezková Přibylová, Naděžda ; Kazlauskas, Vendula ; Bláhová, Lucie ; Staufčíková, Helena ; Kosová, Šárka ; Neprašová, Eva ; Seidler, Tomáš
Metodika je snahou o revitalizaci a inovaci průvodcovské služby v prostředí historických památek ve správě NPÚ. Tato publikace navazuje na I. díl metodiky Rozvíjíme tradici aneb Od výkladu k interpretaci a jejím účelem je poskytnout nápady, inspirace a metodické postupy, jak doplňovat a proměňovat zaběhnuté způsoby prezentace a interpretace památek a to včetně forem, které vytvářejí paralelu či alternativu prohlídkám s průvodcem. Zohledňuje zahraniční zkušenosti a mezioborové vhledy.
Plný text: PDF
|
|
|
Jindřich Korutanský. Proměny pohledu historiků na jeho vládu
Horáková, Jana ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem na postavu Jindřicha Korutanského, jehož obraz byl v rámci děl českých historiků tradičně nelichotivý. Po dlouhou dobu se totiž mělo za to, že tak významný pramen jako je Zbraslavská kronika, která pojednává nejenom o období, kdy Jindřich Korutanský působí v Českém království, tedy let 1306-1310, je možné brát za soubor pravdivých svědectví. Jelikož rovněž mnohé další kroniky ji považují za důvěryhodný pramen, a právě z ní čerpají informace o Jindřichovi Korutanském, stejným způsobem přebírají také čeští historikové perspektivu autora Zbraslavské kroniky, cisterciáka Petra Žitavského. Ten byl natolik vlivným, že měl možnost přímé účasti při vyjednáváních s Lucemburky ohledně nástupce na český trůn. Mimo jiné díky některým téměř deníkovým záznamům v určitých částech kroniky nikdo nepochyboval o relevanci zápisů zaznamenaných Žitavským, který v těch chvílích figuroval jako přímý svědek popisovaných událostí. Do povědomí většiny se tak Jindřich Korutanský vryl na základě popisu Žitavského jako slabý panovník bez vize a potřebných schopností úspěšného vládce. V počátcích 21.století Jakub Razim přichází s novým pohledem na Zbraslavskou kroniku a tímto ovlivňuje následné práce dalších historiků. Cílem této práce není pouze analýza pasáží věnovaných postavě...
|
host ::
RSS.