|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
|
|
Nábytkářská firma Emil Gerstel Prague a její spolupráce s architekty
Škvárová, Eva ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce má za cíl shromáždit informace o nábytkářské firmě Emil Gerstel Prague s důrazem na spolupraci s architekty jako návrháři interiérů. V době před první světovou válkou, kdy stál v čele společnosti Emil Gerstel, vznikal nábytek ovlivněný geometrickou vídeňskou secesí, ale i historizující kusy. Objevují se zmínky o spolupráci s Josephem Mariou Olbrichem. Firma dodávala na vídeňský dvůr. Okolo roku 1930 za Bedřicha Gerstela zažívala firma největší rozvoj. Do tohoto období spadá zařizování nákladné vily Otto Petschka v neorokokovém stylu, spolupráce s Adolfem Loosem a Heinrichem Kulkou při zhotování interiérů v Müllerově vile a v bytě Semlerových v Plzni. Vladimír Grégr uplatnil v bytě Havlových v Praze své návrhy ovlivěné organickým funkcionalismem. Většina Gerstelových zákazníku pocházela z vyšších vrstev, zmíněné nemovitosti byly svým majitelům po druhé světové válce (alespoň částečně) odejmuty. Práce se dotýká i osudů jednotlivých staveb, postupů při jejich restaurování a záměrů na jejich obnovu. Druhá část se snaží popsat samostatnou tvorbu firmy. Její produkce byla z větší části ovlivněna historismy, ty byly uplatněny v zámku v Panenských Břežanech. Firemní architekt Arthur Blitz byl zřejmě autor návrhů ovlivněných styly jako art deco či funcionalismus. Lze je srovnávat například se soudobou...
|
|
|
Návrh zdokonalení marketingového mixu společnosti
Mikulec, Martin ; Kaňovská, Lucie (oponent) ; Havíř, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu marketingový mix společnosti, která se specializuje na výrobu nábytku na zakázku. V první části jsou vysvětleny základní teoretické pojmy z oblasti marketingu. Ve druhé části je provedena analýza současného stavu marketingového mixu společnosti. Na základě analýzy současného stavu jsou ve třetí části této práce vytvořeny návrhy na zlepšení marketingového mixu.
|
|
|
3D tisk v dopravě
VESELÝ, Vojtěch
Tato bakalářská práce zkoumá vliv 3D tisku na úpravy interiérů a exteriérů vozidel, především starších modelů. Teoretická část práce se věnuje historii 3D tisku, rozdělení tiskáren podle materiálů a tiskových technologií. Zabývá se i druhy materiálů využívaných při 3D tisku, základními komponenty 3D tiskárny a jejím využitím v dopravě. Praktická část práce pojednává o konstrukci multifunkční nabíjecí stanice a konkrétní implementaci do vozidla včetně výběru vhodného umístění. Dále popisuje vytvoření a detailní nákres 3D modelu rozděleného do čtyř částí: spodní díl, horní díl, držení elektroniky a držení bezdrátového nabíjení. Definuje použitou elektroniku, schéma zapojení a elektroinstalaci. V závěrečné části je proces 3D tisku a následná sestava zařízení.
|
|
|
Vertikální zelené stěny
Utíkalová, Ivana ; Dulenčín, Juraj (oponent) ; Novotný, Marek (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
ABSTRAKT Pojmy vertikální zahrady, vertikální stěny, zelené stěny, živé stěny nebo zelené fasády lze označit jako názvy pro pěstování rostlin umístěných ve vertikální rovině, díky kterým se zakrývají stěny či sloupy různých objektů. Jsou definovány pod názvem vertikálně situované rostlinné výsadby, které dle použitých taxonů lze aplikovat do interiéru i exteriéru. Současná architektura stále více hledá způsoby, jak vracet zeleň do lidských sídel, a vertikální zahrady jsou jedním z řešení, která dokáží reagovat i na nedostatek volných ploch pro zeleň, zejména při řešení zástavby uvnitř sídelních celků a vracet tak alespoň část přírody do vnitřního prostoru měst a obcí. V neposlední řadě systémová řešení vertikálních zahrad pro vytvoření vegetačních svislých stěn v interiéru a na fasádách objektů nabízí možnost zhotovení rozmanitých a z architektonického hlediska zajímavých ploch trvale porostlých vegetací. Disertační práce se věnuje tématu ozeleňování fasád, zejména pomocí systémů nespojených s volnou půdou – tzv. vertikálními zahradami. Jelikož jsou poznatky k této problematice zatím málo zdokumentované a realizací zelených fasád těchto systémů v naší republice zatím není mnoho, jsem se na základě těchto skutečností rozhodla vytvořit vlastní reálný model fasádního systému vegetačních vertikálních stěn v klimatických podmínkách České republiky s místními taxony rostlin. V prvotní fázi práce je provedena analýza dostupných systémů zelených stěn a navržen plošný panel vertikální zelené stěny. V následující fázi je pak pomocí sledování růstu rostlin a měření teplot na zelené fasádě konkrétního objektu ověřován vliv těchto stěn na teplotu obvodového pláště a okolí budovy v porovnání s fasádou bez zeleně. Vyhodnocení experimentů a získané poznatky poskytly informaci, jak zelená fasáda ovlivňuje své okolí a jaký by mohla mít vliv nejen na tepelnou pohodu objektu v jednotlivých ročních obdobích.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dobudování VUT - Fakulta výtvarných umění
Ivanova, Nadezda ; Navrátil,, Aleš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Objekt je tvořen třemi částmi: dvěma šesti podlažními školními budovami, které jsou propojené dvoupodlažním společeným prostorem. Jednoduchá geometrie komplexu zapadá do stávající městské zástavby. Opakování směrování ulic poskytuje možnost vizuálního kontaktu s Právnickou fakultou, objekt je tvořen tvarem písmena V s uzavřenými nádvořími. Ve spodní části budovy Fakulty výtvarných umění jsou situovány dílny, archiv a depozitář uměleckých děl, do kterých se vchází ze severní strany. První tři podlaží jsou propojena chodbou s odpočinkovým společenským prostorem, který byl vytvořen pro pohodlnou komunikaci a oddych studentů a zaměstnanců. Na zbývajících podlažích jsou ateliéry, keramické a sochařské dílny, fotografie, tisk a 3D tisk, místnosti děkanátu, pedagogů a učebny. V horním patře, 6 m od paty budovy, jsou situovány velké ateliéry, osvětlení je zde zajištěno pomoci světlíků ve střeše. Také je zde navrženo otevřené vzdušné atrium, které spolu s poloprůhlednými fasádami zajišťuje přirozené světlo ve většině interiérů. Fasádní konstrukce je zdůrazněna pomoci pláště z vertikálních a horizontálních hliníkových lamel a desek, což dodává komplexu zajímavý, lehký a vzdušný nádech. Jednotnou kompozici podtrhují rovněž odstíny teplých a studených barev. Čtyři podzemní podlaží jsou využívána jako podzemní parkoviště, první patro je vyhrazeno univerzitě VUT. V budoucnu projekt také počítá s terénními úpravami okolí za účelem oživení a zpříjemnění, především z hlediska zeleně.
|
|
|
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
|
|
| |
host ::
RSS.