Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.