|
|
Potřeby klientů adiktologických ambulantních služeb po výstupu z vězení z pohledu poskytovatelů
Režná, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: S rozvojem adiktologických služeb ve vězení vyvstává také otázka péče postpenitenciární, jež usiluje o sociální reintegraci jedince vystupujícího z VTOS. Pro tyto klienty je v mnoha případech obtížné v životě na svobodě obstát. Společnost není schopna efektivně reagovat na komplexní potřeby těchto osob; klienti na svobodě mnohdy v důsledku neuspokojených potřeb selhávají, navracejí se k užívání návykových látek a páchání trestné činnosti. V této souvislosti je třeba se potřebám klientů po výstupu z vězení blíže věnovat. Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat potřeby klientů, jež využívají specializovaných adiktologických služeb po výstupu z vězení, z pohledu poskytovatelů těchto služeb. Práce se snaží především upozornit na problematiku reintegrace osob po návratu z vězení v kontextu adiktologické péče. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby klientů v období po výstupu z vězení? Nakolik poskytované služby odpovídají potřebám klientů? Jaké faktory po výstupu z vězení limitují možnosti naplňování potřeb klientů? Metody: Výzkumný vzorek tvořil 6 zástupců jednotlivých ambulantních adiktologických služeb postpenitenciární péče, do něhož byli záměrně vybírání vedoucí služeb či pracovníci s dlouhodobou zkušeností s touto cílovou skupinou. Sběr dat proběhl za využití...
|
|
|
Kriminologické aspekty kriminální recidivy
Rydlová, Kateřina ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Kriminologické aspekty kriminální recidivy Abstrakt Kriminální recidiva je jedním ze zásadních problémů, kterými se kriminologie zabývá. Právě nalezením způsobu, jak eliminovat, nebo přinejmenším redukovat kriminální recidivu, bychom značně omezili páchání trestných činů obecně. Proto je důležité pokračovat ve zkoumání příčin recidivy, snahách o její omezení, a rozvíjet znalosti v této oblasti v souladu s neustále se rozvíjející společností, abychom mohli na takové změny pružně reagovat. Cílem této práce je ukázat historický vývoj institutu, příčiny recidivy a rovněž možné způsoby prevence. V první kapitole vysvětluji pojem a různá pojetí kriminální recidivy. Ve druhé kapitole jsem shrnula historický vývoj právní úpravy recidivy na našem území. Považuji za důležité přiblížit, jak se s recidivisty zacházelo v minulosti, a jak se tento institut v průběhu let proměnil. Třetí kapitola je věnovaná současné právní úpravě recidivy. Na základě různých okolností dané situace může být recidiva pachatele různě pojata, a mít vliv především na výši uděleného trestu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na příčiny a prediktory recidivy. Všeobecně řečeno, mezi druhy příčin můžeme zařadit vnější vlivy, osobnost pachatele, jeho motivaci a konečně pohled zbytku společnosti na něj. Pátá kapitola se týká prevence jak kriminality...
|
|
|
Význam vzdělávání v procesu resocializace odsouzených
Hořejší, Šárka ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody. V současné moderní penitenciární péči představuje vzdělávání společně s výchovou klíčový nástroj resocializace, tj. odborné práce s odsouzenými. První část práce je věnována výkonu trestu odnětí svobody, procesu resocializace a současně edukaci odsouzených v rovině preventivní i v rovině nápravy pomocí integračních nástrojů. V rámci výkonu trestu je vzdělávání neodmyslitelnou součástí programů zacházení, které jsou východiskem pro vytvoření předpokladů k samostatnému způsobu života. Teoretická část se kromě jiného zaměřuje na legislativní ukotvení vzdělávání odsouzených v ČR a best practice ze zahraničí. V deskriptivně-analytické části je pozornost věnována dvěma konkrétním zařízením pro výkon trestu odnětí svobody v České republice: ženské věznici ve Světlé nad Sázavou a věznici Všehrdy, která je profilována jako věznice pro mladistvé odsouzené muže a dospělé odsouzené muže ve věznici s ostrahou s nízkým, středním a vysokým stupněm zabezpečení. Důraz se klade na identifikaci a analýzu vzdělávacích možností těchto zařízení a jejich následnou komparaci. Jsou popsány aktivity formální, které jsou převážně zajišťované školskými vzdělávacími středisky, i aktivity neformální, zajišťované přímo VS ČR či jinými...
|
|
| |
|
|
Jak mění interakci mezi otcem a dítětem uvěznění otce
Stránská, Ester ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky) Výkon trestu odnětí svobody nemá přímý vliv jen na osobu, která spáchala trestný čin, ovlivňuje i život jeho nejbližšího okolí, zvláště pokud je pachatel současně i rodičem. Tato práce si dává za cíl zjistit, jakým způsobem výkon trestu ovlivňuje interakci mezi dítětem a uvězněným rodičem - otcem. Změny v interakci jsou zkoumány v oblasti kontaktu, vzájemné komunikace, rodičovské role a vztahu mezi dítětem a uvězněným rodičem. Výzkumná část práce, která přináší data získaná pomocí dotazníků a rozhovorů s osobami ve výkonu trestu odnětí svobody, se opírá o informace vycházející z poznatků především zahraničních odborníků.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
| |
|
|
Penitenciární a postpenitenciární péče v České republice
Poláchová, Jana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Anotace: Cílem diplomové práce je popis systému penitenciární a postpenitenciární péče v České republice a zmapování, zda a jak funguje propojení těchto dvou složek v praxi. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části nejprve objasňuji pojmosloví, dále se zabývám tím, jakými subjekty je u nás penitenciární a postpenitenciární péče poskytována, co je jejím smyslem a cílem, a také jak jsou tyto dvě složky propojeny. V teoretické části se dále podrobně zabývám tím, jak je v našem státě péče o obviněné a odsouzené osoby koncipována, jaké jsou možnosti práce s klienty ve věznicích, jaká jsou specifika této činnosti a v neposlední řadě se zaměřím na výchovu, vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu vazby a trestu. Praktická část diplomové práce vychází z praxe, kterou jsem v rámci svého studia absolvovala ve vazební věznici Praha - Ruzyně. Na úvod popisuji, jak se ve věznici Ruzyně s obviněnými a odsouzenými pracuje, jaké je složení odborného personálu a jaké zde má klient možnosti, co se týče programu zacházení, vzdělávání a zaměstnání. Dále je součástí mé praktické části kvalitativní výzkumná sonda, kde formou rozhovorů s klienty věznice mapuji jejich životní situaci a zaměřuji se především na jejich názor na propojenost penitenciární a postpenitenciární péče. Zajímá mne tedy zejména...
|
|
|
Vliv vybraných druhů trestů na resocializaci odsouzených
Moudrý, Petr ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Problém resocializace odsouzených a vlivu jednotlivých trestů na tento proces je téma, které je poměrně opomíjené, a přitom sociálně i právně zásadní. Úspěšnost resocializace pachatelů ovlivňuje nejen celou trestní politiku, ale také společnost jako celek. Pohled na tento společenský problém se přitom vyvíjí s časem. Nyní na trest již nehledíme jako na pouhou odplatu. Od trestní sankce očekáváme ochranu společnosti spolu s pozitivním vlivem na samotného pachatele. Uvědomujeme si, že pro většinu pachatelů uložení trestu neznamená trvalé vyloučení ze společnosti, a proto se následky výkonu trestu na jejich osobnosti dotýkají také nás. Z toho důvodu jsem ve své práci rozebral tři tresty nejpřísnější - trest odnětí svobody, trest domácího vězení a trest obecně prospěšných prací. Postupně jsem se snažil přijít na konkrétní důsledky působení těchto trestů na osobnost pachatele. Během své analýzy jsem se rozhodl nesetrvat pouze u velkého množství sekundárních dat skládajících se z odborných publikací, článků, studií či koncepcí, ale podstoupil jsem množství rozhovorů s osobami z řad expertů a samotných odsouzených. To mi umožnilo proniknout do tématu nikoli jen z hlediska teoretického, ale také z pohledu praxe. V textu jsem kriticky pohlížel na veškeré části péče penitenciární, ale také péče postpenitenciární a...
|
|
|
Rizikové faktory přenosu virových krví šířených infekčníchonemocnění v českých věznicích
Vítová, Sonja ; Zábranský, Tomáš (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie Sonja Vítová Rizikové faktory přenosu virových krví šířených infekčních onemocnění v českých věznicích BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Tomáš Zábranský Ph.D. PRAHA, 2014 Abstrakt: Úvod: Krví přenosná virová onemocnění znamenají pro vězeňské prostředí závažný zdravotní problém. Dosud v České republice neexistovala data, která by prezentovala rozšíření a dynamiku tohoto onemocnění ve vězeňské populaci. Metodologie: Ve čtyřech českých zařízeních pro výkon trestu odnětí svobody, vybraných tak, aby co možná nejvíce reprezentovaly spektrum (celkem 34) takových věznic v ČR, byla provedena studie s použitím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. V séroprevalenční části studie proběhly testy na přítomnost protilátek proti virům HIV a VHC na 967 vězních (700 M a 267 F). Během testů proběhly odběry základních anamnestických údajů a kvalitativní hloubkové pohovory v náhodně vybraném vzorku 380 vězňů (235 M a 145 F). Celkem 283 (167 M a 116 F; z celkového počtu 693; záchytnost 40.8%) členů takto založené kohorty s negativními výsledky v obou testech bylo znovu otestováno v rozmezí 8- 11 měsíců od prvního testu za použití stejné kombinace metod (hloubková interview: 112 ( 80M a 32 F). Výsledky:...
|
host ::
RSS.