|
|
HUMAIN – o designu, umění, humanitních vědách a umělé inteligenci
Matějová, Alina ; Kořínek, David (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Umělá inteligence je symptomem budoucnosti osmdesátých let, technologickým fenoménem ezoterizovaným miliony řádků kódu, duch ve stroji, umělec generativního designu, strašák dystopického surrealismu. O umělé inteligenci se mluví již dlouhou dobu v různých oborech od informačních a komunikačních technologií přes sociologií a politické vědy po design a umění. Český vědecký fetišismus si pečlivě chrání hranice svých oborů a vymezuje, kdo jsme my a kdo ti ostatní, kde designéři nemají co říct k práci antropologů a už vůbec ne programátorů, kteří zase naopak nemají nic vědět o filozofii nebo mikrobiologii. Projekt HUMAIN a s ním spjatá konference si klade za cíl jít proti těmto zažitým cestám a hledat společné narativy a styčné body v oblastech designu, humanitních věd a umění. Nejde mu o terminologické zmnožení ani o mezioborovou nivelizaci. HUMAIN je platformou pro hledání společného jazyka a navazování spolupráce. Nechceme, aby budoucnost psal William Gibson, chceme, aby byla reflektována z co nejvíce možných úhlů pohledu a umožnila tak co největší emancipaci všem – lidem, robotům, planetě.
|
|
| |
|
|
Integrace humanitních předmětů v konkrétní školní praxi
Nováková, Lenka ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Práce se zabývá konkrétním případem propojení humanitně zaměřených předmětů (český jazyk, dějepis, zeměpis a občanská výchova) na Pražském humanitním gymnáziu. Za použití vybrané teoretické literatury a konkrétní (auto)etnografické sondy ve jmenované instituci analyzuje výuku z hlediska školního vzdělávacího programu a jeho návaznost na RVP, na podrobnější rovině také z hlediska tematického plánu a jeho realizace. Součástí práce je také popis hodnocení daného předmětu. Cílem práce je zjistit, jaká je funkčnost tohoto propojení na základě zkušeností pedagogů i studujících. KLÍČOVÁ SLOVA humanitní předměty; integrované kurikulum; český jazyk; dějepis; zeměpis; občanská výchova
|
|
|
Horizonty etiky na gymnáziu
FEJTOVÁ, Blanka
Práce se zabývá stavem mezilidských vztahů, vztahy studentů k humanitním a přírodovědným vyučovacím předmětům a etickými hodnotami na gymnáziu. Teoretická část se zabývá zásadami výchovy a vzdělávání na gymnáziu a vymezení pojmů etických hodnot. Praktická část obsahuje vyhodnocení interpretací rozhovorů studentů s ohledem na kvalitu mezilidských vztahů a výuky, na vztahy a postoje studentů k vyučovacím předmětům a na etické hodnoty v konkrétním gymnáziu. Kvalita mezilidských vztahů se jeví na velmi dobré úrovni ve spojitosti s velikostí gymnázia okolo 400 studentů. Úroveň výuky splňuje očekávání studentů i nároky pro přijetí na vysoké školy a legitimizuje tak existenci všeobecného gymnázia. Studenti s lehkou nelibostí akceptují nerovnováhu vyváženosti ve prospěch předmětů přírodních věd s upozaděním humanitních předmětů, a vykazují praktikování základních etických hodnot.
|
|
|
Porovnání syndromu vyhoření u pedagogů přírodních a humanitních věd
Martinčíková, Barbora ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Vítková Rulíková, Klára (oponent)
Práce se zpočátku zaměřuje na definování učitelské profese, charakterizuje samotný pojem učitele a jeho osobnost, vymezuje ideální pohled na učitele dle hlediska žáků a jejich rodičů. Další část práce se zaměřuje se na stresory ve školství, copingové strategie, vývoj syndromu vyhoření a na základě doložených výzkumů je zde uveden syndrom vyhoření v souvislosti s délkou učitelské praxe a genderu. Práce se zabývá tím, jak se jednotliví vyučující vypořádávají se stresem a uvádí souvislosti užívání copingových strategií s mírou syndromu vyhoření. Popisuje příznaky syndromu vyhoření, jeho prevenci a léčbu. Zaměřuje se na vybrané metody, které jsou určené pro diagnostiku míry syndromu vyhoření. V další části je vymezen pojem well-being ve vztahu ke školnímu prostředí a zmíněna je i strategie 2030+. Poslední část teoretické práce klasifikuje rozdíly mezi humanitními a přírodními obory. Praktická část je tvořena kvantitativním výzkumem formou dotazníku, který byl zadán pedagogům, kteří vyučují různé předměty na různých typech škol. Výsledky jsou znázorněny slovně i graficky. Cílem výzkumu je zjistit, zda má vyučovaný obor souvislost s vyšší mírou syndromu vyhoření, a zda se liší pohled na vnímání pojmu syndromu vyhoření mezi pedagogy uvedených oborů. Dotazníkové šetření bylo doplněno standardizovaným...
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
|
Návrh projektu dalšího vzdělávání pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol s humanitním zaměřením
Tomešová, Kateřina ; Kursch, Martin (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol se společenskovědními a humanitními obory studia. Cílem diplomové práce je vytvořit návrh projektu dalšího vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních dovedností pro akademické pracovníky vybraných vysokých škol humanitního zaměření. Tomuto výstupu předcházejí 4 kroky. Prvním dílčím cílem je popsat oblast vzdělávání a profesních kompetencí vysokoškolských učitelů. Druhým dílčím cílem je popsat současný systém a legislativu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Třetím dílčím cílem je identifikovat možnosti v oblasti dalšího vzdělávání akademických pracovníků vysokých škol. Čtvrtým dílčím cílem je analyzovat potřeby akademických pracovníků v oblasti dalšího vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje, na základě provedené rešerše literárních pramenů, analýzy dokumentů a legislativy, na oblast vzdělávání, profesních kompetencí akademického pracovníka, na problematiku dalšího vzdělávání, na systém vysokoškolského vzdělávání a na související legislativu vymezující vysokoškolské vzdělávání v České republice. Předmětem empirické části práce je zpracování návrhu vzdělávacího programu pro akademické pracovníky v rámci dalšího profesního vzdělávání v oblasti pedagogických a prezentačních...
|
|
| |
|
|
HUMAIN – o designu, umění, humanitních vědách a umělé inteligenci
Matějová, Alina ; Kořínek, David (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Umělá inteligence je symptomem budoucnosti osmdesátých let, technologickým fenoménem ezoterizovaným miliony řádků kódu, duch ve stroji, umělec generativního designu, strašák dystopického surrealismu. O umělé inteligenci se mluví již dlouhou dobu v různých oborech od informačních a komunikačních technologií přes sociologií a politické vědy po design a umění. Český vědecký fetišismus si pečlivě chrání hranice svých oborů a vymezuje, kdo jsme my a kdo ti ostatní, kde designéři nemají co říct k práci antropologů a už vůbec ne programátorů, kteří zase naopak nemají nic vědět o filozofii nebo mikrobiologii. Projekt HUMAIN a s ním spjatá konference si klade za cíl jít proti těmto zažitým cestám a hledat společné narativy a styčné body v oblastech designu, humanitních věd a umění. Nejde mu o terminologické zmnožení ani o mezioborovou nivelizaci. HUMAIN je platformou pro hledání společného jazyka a navazování spolupráce. Nechceme, aby budoucnost psal William Gibson, chceme, aby byla reflektována z co nejvíce možných úhlů pohledu a umožnila tak co největší emancipaci všem – lidem, robotům, planetě.
|
|
|
Prediktory kariérního úspěchu absolventů humanitních a společenskovědních oborů vysokých škol
Turková, Jaroslava ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na identifikaci prediktorů kariérního úspěchu u absolventů humanitních a společenskovědních oborů vysokých škol. Teoretická část srovnává pojetí kariérních koncepcí a shrnuje dosavadní výzkumy věnující se hledání prediktorů kariérního úspěchu. Pozornost je také věnována začátku kariéry absolventů vysokých škol a jejich uplatnění na trhu práce z hlediska různých studovaných oborů. V rámci empirické části bylo provedeno dotazníkové šetření mezi absolventy sledovaných oborů, kteří zakončili své studium před pěti až šesti lety. Byla měřena aktuální dosažená míra kariérního úspěchu a hledána asociace s charakteristikami, které vypovídají o průběhu studia respondentů. Následně jsou navrženy další možné směry, kterými by se mohl ubírat kvalitativní i kvantitativní výzkum v oblasti kariérního úspěchu absolventů. KLÍČOVÁ SLOVA kariéra, kariérní úspěch, absolventi, humanitní obory, společenskovědní obory, trh práce
|
host ::
RSS.