|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
|
|
Výslovnost hlásky r v českých projevech cizinců s mateřštinou němčinou a jeho percepční přijatelnost
Novotná, Gabriela ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Téma diplomové práce spadá do oblasti osvojování si a učení se L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý a cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou němčinou, konkrétně na jejich výslovnost souhlásky r a její percepční přijatelnost pro rodilé mluvčí češtiny. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si a učení se výslovnosti v druhém a cizím jazyce a nastiňuje výslovnostní obtíže, které mívají němečtí mluvčí v češtině. Věnuje se skupině r-ových hlásek obecně a dále se zaměřuje na hlásku r v češtině a v němčině, jak samostatně, tak ve vzájemném srovnání. V poslední kapitole jsou rozebrány kombinatorické vlastnosti hlásky r, které slouží jako základní východisko pro praktickou část práce. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od pěti německých studentů programu Erasmus, kteří přijeli na jeden semestr do Prahy a začali se učit česky. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení založený na slovech obsahujících hlásku r. Z nahrávek tohoto textu byla vystříhána klíčová slova a z nich sestavený percepční test byl zadán rodilým mluvčím češtiny k ohodnocení výslovnosti hlásky r. Výsledky výzkumu a závěry vyvozené z něj ukázaly mimo jiné statisticky významné rozdíly mezi hodnocením výslovnosti hlásky r podle jejího kombinatorického okolí. Klíčová slova výslovnost, L2, hláska r,...
|
|
|
Deset zastavení s Přemyslem Pittrem
Štěpánová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o osobnosti Přemysla Pittra, o době ve které žil. Byl to muž humanismu, tolerance, zastánce demokracie, ekumenismu a jeden z mála, kteří pomáhají aniž by museli. Cílem práce je seznámit čtenáře s nejdůležitějšími událostmi a aspekty jeho života. Práce je rozdělena do deseti kapitol a v každé se soustřeďuji na jedno období v jeho životě. V první kapitole je popsáno jeho dětství až do návratu z I. světové války. Ve druhé kapitole jsem se pokusila zpracovat růst jeho myšlení a názorů v evropském kontextu. Třetí kapitola nese název "Milíčův dům," kde se Přemysl se svými spolupracovníky staral o děti z dolního Žižkova. Čtvrtá pojednává o "Akci Zámky". V páté kapitole se věnuji Pittrovu útěku z ČSR. V šesté kapitole je popsáno jeho působení v uprchlickém táboře Valka. Sedmá kapitola se věnuje jeho publikační činnosti a pobytu ve Švýcarsku. Osmá nese název "Vychovatel, didaktická činnost", v ní jsem se pokusila nastínit jeho nejdůležitější pedagogické přínosy a zásady. Devátá kapitola se zabývá Pittrovou nejbližší životní spolupracovnicí Olgou Fierzovou. Poslední, tedy desátou kapitolu jsem zpracovala ve formě tabulky, kterou jsem volila pro její přehlednost. Do ní jsem chronologicky zanesla nejdůležitější data, osobnosti, se kterými se setkal, jeho psaná díla a světové události,...
|
|
|
Němci na Slovensku během druhé světové války
Stachová, Monika ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na německé obyvatelstvo žijící na území Slovenska během druhé světové války. Krom toho zkoumá, jakým způsobem se po vyhlášení slovenské autonomie proměňovalo jeho postavení a jakou roli přitom sehrávala Deutsche Partei vedená Franzem Karmasinem. Tato politická strana se snažila o utvoření společné karpatoněmecké identity a kontrolu veškerého německého společenského života. Práce analyzuje na příkladu politiky, hospodářství, kultury či školství, jak se jí dařilo naplňovat tento ambiciózní záměr a zda byla úspěšná v získávání sympatií slovenských Němců a Němek. Následně se věnuje i dopadům druhé světové války, retribučnímu soudnictví a složitému vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
|
|
| |
|
|
Tábor Hodonín u Kunštátu v proměnách doby: od kárného pracovního tábora po místo kolektivní paměti
Brychta, Lukáš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami tábora v Hodoníně u Kunštátu během jeho existence od konce 30. let 20. století do současnosti. Práce průřezově mapuje proměny využití tábora v souvislosti se změnami politických režimů ve sledovaném období. Zkoumání tedy bude podrobena nejen represivní úloha zařízení, ale také jeho poválečná funkce rekreační a v neposlední řadě bude analyzováno také současné edukační poslání objektu. Práce bude zpracována v chronologickém sledu s využitím metody komparace jednotlivých etap využití tábora. V určitých aspektech bude problematika využití tábora nahlížena vedle různých časových rovin také pohledem rozličných aktérů. Práce bude obsahově rozdělena na tři části, a to na využití tábora jako nástroje trestní politiky státu, na rekreační funkci a na tzv. druhý život tábora, tedy na období směřující od rekreační po edukační funkci tábora. V této části práce budou také analyzována mediální a politická sdělení jako nezbytný doklad ilustrující složitou cestu proměny hodonínského objektu od trestního tábora po centrum kolektivní paměti.
|
|
|
Jihlavský jazykový ostrov před rokem 1939
Karafiát, Jakub ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce se zaměří na jihlavský jazykový ostrov, převážně na období dvacátých let dvacátého století. Na události spojené s tamními poměry v době první republiky, kdy se rozpory mezi českým a německy hovořícím obyvatelstvem začaly prohlubovat. V první části bych se rád věnoval samotnému územnímu rozdělení a vymezení, aby byly později popisované události jasně objasněny z etnického i územního hlediska. Pozornost bude upřena na presidiální spisy, které jsem již částečně použil v bakalářské práci, na kterou bych tímto chtěl navázat a prohloubit některé poznatky a skutečnosti s geografickým vymezením. Vše se budu snažit rekonstruovat, kromě literatury z archivních materiálů, se kterými jsem již pracoval při zpracování své bakalářské práce. Důraz bude kladen na politickou situaci v kraji a částečně na hlášeních tehdejších bezpečnostních orgánů, které celou situaci sledovaly a podávaly hlášení o všem podstatném, co se na území jihlavského jazykového ostrova dělo v této politicky složité době.
|
host ::
RSS.