|
|
Příběh českých imigrantů v USA od konce 19. století až do současnosti: Identita i každodennost v New Prague, Minnesota
ZAVADILOVÁ, Eva
Cílem této práce je popsat životní osudy, strasti i radosti českých venkovanů (a jejich potomků), kteří se v době mezi 2. polovinou 19. století a 1. světovou válkou rozhodli emigrovat do USA, kde zanechali odkaz přetrvávající až do dnešní doby. První část práce se věnuje obecné historii a poznatkům o vystěhovalectví Čechů do USA, jeho příčinám a průběhům. Díky shromážděným dopisům, letákům a archivním záznamům se pak pokouší rekonstruovat cesty emigrantů z Čech až do jejich nového domova za oceánem. Dále pak popisuje nejrůznější problémy, s nimiž se museli krajané vypořádat hned po vylodění ve Spojených státech, na cestě za volnými pozemky nebo při budování příbytků. Práce také zachycuje snahy o vytváření krajanských komunit a spolků společně s tradicemi, které si s sebou čeští přistěhovalci přinesli. Druhá část se zaměřuje na konkrétní město v Minnesotě, zmíní však i okolní osady a města, jejichž názvy svědčí o českém původu jejich zakladatelů. Práce se soustředí na historii města New Prague a jeho okolí, spolky a tradice, jež se vážou k českému kulturnímu dědictví a i dnes hrají důležitou roli při udržování čecho-americké identity místních obyvatel. Díky informacím od tamních obyvatel se práce snaží zachytit a následně analyzovat vnímání jejich českého původu, popř. i jejich snahy udržovat povědomí o české kultuře a jazyku. Závěrem se práce zaměří na konkrétní akce a festivaly v New Prague a okolí, jež slouží jako důkaz o stále přetrvávajícím povědomí o české kultuře mezi Američany.
|
|
|
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
|
|
|
Život a kriminalizace českých neheterosexuálních žen v 1. polovině 20. století
Zdráhalová, Judita ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá každodenností a perzekucí českých neheterosexuálních žen v období 1. poloviny 20. století. Zkoumá tedy postavení a celkovou situaci homosexuální menšiny ve společnosti primárně v letech 1918-1945, tedy za první republiky a protektorátu Čechy a Morava, se zaměřením na ženy. Obdobím před samotným vznikem Československé republiky se práce nevěnuje, vzhledem k omezeným pramenným zdrojům a absenci dobového zájmu o zkoumanou problematiku. Mimo samotný historický kontext a popis vnímání lesbické lásky tehdejší společností budou v práci představeny vybrané queer tiskoviny, spolky, oblíbená místa či podniky a významné ženské osobnosti této komunity v daném období. Druhá část práce bude poté koncipována jako případová studie zpracovávající trestní spisy týkající se žen obviněných z trestného činu "smilstva proti přírodě", což nám může mimo jiné napomoct nahlédnout do mentality a každodennosti lesbických žen první poloviny 20. století.
|
|
|
Ženy (z) Čejetiček. Každodenní život žen žijících mezi lety 1968-2000 v jedné z částí Mladé Boleslavi.
Picková, Monika ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na zachycení životních zkušeností a každodenního života dvou generací žen, matek a dcer, žijících mezi lety 1968 a 2000 v městské části Mladé Boleslavi zvané Čejetičky. Výzkum vedený pomocí metody orální historie se soustředí zejména na rodinné zázemí a profesní uplatnění těchto žen, jejich pracovní i volný čas, ale také na celkovou kvalitu života, jak ji samy narátorky vnímají. Dává tak hlas ženám, které byly historicky tradičně opomíjeny. Na komparaci životních příběhů dvou generací žen tak můžeme sledovat, jak dcery kopírovaly životní cesty svých matek a podřizovaly se tlakům patriarchální společnosti jen zhruba 50 kilometrů od Prahy.
|
|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Obraz socialistického občana v normalizačních seriálech Československé televize
Müllerová, Anne-Marie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými seriály Československé televize z období tzv. normalizace v 70. a 80. letech 20. stol., které zkoumá na základě předem definovaných kategorií. V seriálech se autorka zaměřuje na zkoumání života v každodennosti postav, a to zejména ve dvou kategoriích, v osobním a pracovním životě hlavních hrdinů. V období normalizace byli běžní televizní diváci vystaveni každodenní propagandě poplatné vedoucí úloze Komunistické strany Československa, která tak pronikala i do televizní tvorby. V dramatické tvorbě měli hlavní hrdinové seriálů představovat a vytvářet vzory chování pro každého socialistického občana. K bádání byly vybrány konkrétně seriály Muž na radnici (1976), Žena za pultem (1977), Nemocnice na kraji města (1978 a 1981) a Inženýrská odysea (1979). Autorka nejprve čtenáře uvádí do historického kontextu, který je pro toto téma zásadní. Analytická část práce se zabývá popisem a rozborem jednotlivých seriálů a je v ní odpovězeno na výzkumné otázky. Je zde prezentována realita seriálová, ale ta je konfrontována s tehdejší normalizační skutečností a jejími projevy v běžném životě socialistické společnosti. Na základě rozboru bylo potvrzeno to, že hlavní hrdinové seriálů představovali určité vzory pro diváky, pro které byl televizní program většinou jediným zdrojem...
|
|
| |
|
|
Televize jako zdroj ontologického bezpečí v době koronavirové pandemie
Touma, Štěpán ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Pandemie covidu-19 s sebou kromě zdravotních rizik přinesla také narušení běžného způsobu života a všech jeho součástí. Ohrožovala tak pocit ontologického bezpečí, který umožňuje jedinci důvěřovat ve stálost svoji i svého okolí. Tento pocit je nedílnou součástí života v moderní společnosti a je posilován mnoha faktory, mezi které patří i televize a její obsah, například v podobě televizních seriálů. Tato diplomová práce zkoumá způsoby, kterými pravidelní diváci českých seriálů využívali jejich sledování jako zdroj jistoty a bezpečí v době, která byla charakteristická narušením známého a vytvářením nejistoty. V první části práce jsou představena zásadní teoretická východiska, mezi která patří ontologické bezpečí, každodennost, kulturální studia a dílo Rogera Silverstona zaměřené na chápání televize jako zdroje ontologického bezpečí. Druhá část práce představuje metodologii provedeného kvalitativního výzkumu, který tvořily hloubkové rozhovory s pravidelnými diváky českých televizních seriálů. Třetí část práce pak představuje výsledky výzkumu a jejich vyhodnocení. Z výpovědí respondentů vyplynul centrální motiv v podobě jistoty, kterou jim sledování seriálů dlouhodobě poskytuje a jejíž potřeba byla v období pandemie zvýšena. Tato jistota se projevovala různými formami, od začleňování seriálů do...
|
|
| |
|
|
Všednost na kraji města
Dvořák, Jakub ; Nikitinová, Alice (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobě budovaného a rozvíjeného cyklu maleb, ve kterém se zabývám prostředím maloměstské periferie, respektive maloměstské krajiny obecně. V obrazech se snažím vytvářet atmosféru na aspektech všednosti, každodennosti a civilnosti. K vyjádření svého sdělení divákovi se nevyhýbám určité popisnosti. V malbě jsem se zaměřil především na kompozici a barvu. Mým hlavním cílem je předat divákovi obraz současného českého maloměsta.
|
host ::
RSS.