|
|
Osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu
Osúchová, Veronika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu v konkrétní fázi životního cyklu. Tato konkrétní fáze životního cyklu se nazývá vynořující se dospělost - emerging adulthood a je rámována věkem 18-25 let. Jedná se tedy o mladé dospělé, kteří zažívají důležitý milník jejich života - v tomto případě je tím milníkem vstup na vysokou školu. Tato skupina osob se musí vypořádat nejen se svým handicapem, ale také s tlakem, který je s touto fází spojený. Jedná se o tlak především ze strany rodiny, školy, ale i celé společnosti. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo tedy zjistit, jaké jsou podmínky osob se smyslovým a tělesným postižením na Univerzitě Karlově při vstupu na vysokou školu a při následném studiu na této univerzitě. Snažila jsem se u těchto osob zmapovat fázi vynořující se dospělosti a odhalit společné znaky. Dílčími cíli pak bylo odhalit nejčastější překážky, s kterými se ve své cestě za dosažením vysokoškolského titulu mohou tito studenti setkávat. Chtěla jsem také odhalit, jak funguje pomoc a podpora ze strany státu a jak funguje pomoc a podpora ze strany Univerzity Karlovy pro studenty se zdravotním postižením v této konkrétní fázi životního cyklu. To vše v kontextu možné pomoci a podpory ze strany sociální a vysokoškolské politiky. Výsledky byly zjišťovány...
|
|
|
Psychosociální fungování lidí prožívajících vývojovou tranzici v mladé dospělosti
Millová, Katarína ; Blatný, Marek
Teoretická východiska: Ve výzkumu jsme sledovali psychosociální souvislosti vývojové tranzice (přechodu) v průběhu mladé dospělosti. Vycházeli jsme z Arnettova modelu vynořující se dospělosti, u kterého jsme se zaměřili na dimenzi pocitů „mezi” (subjektivní vývojový status). Cíle výzkumu: Cílem studie bylo srovnání mladých lidí s různým subjektivně hodnoceným vývojovým statusem s ohledem na charakteristiky psychosociálního fungování. Výzkumný soubor: Soubor byl tvořen 2025 univerzitními studenty (658 mužů) v období vynořující se dospělosti ve věku 18 – 27 let (průměrný věk 21,76 let), kteří se zúčastnili online výzkumu. Metody: Kromě subjektivního vývojového statusu (pocit nedospělosti – mezistupně – plné dospělosti) jsme zjišťovali i emoční a sociální kompetenci (SSI, Riggio & Carney, 2003), copingové strategie (BriefCOPE, Carver, 1997) a plánované životní cíle. Hlavní zjištění: Mladí lidé, kteří subjektivně prožívali vývojový mezistupeň, se lišili od nedospělých a plně dospělých lidí především v oblastech plánování budoucího života, emoční kontroly a sociální vnímavosti (SSI) a v strategiích aktivního copingu, plánování, humoru, akceptace, popírání, užívání emoční a instrumentální opory, behaviorálního vzdání se a sebeobviňování (BriefCOPE).
|
|
|
Studijní dráhy studentů z rodin bez vysokoškolského vzdělání
Sejčková, Šárka ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Sociologové ve svých pracích nabízí bohatý popis rodin z vyšších a z nižších sociálních tříd. Některým jedincům se ale podaří vymanit se ze systému společenských nerovností a získají akademický titul, přestože jejich rodiče dosáhli nižšího vzdělání. Cílem práce je popsat specifika takových studentů a nastínit psychologickou rovinu dané problematiky. Zahraniční psychologicky orientovaní autoři nazývají tuto populaci studenti první generace. Práce se zaměřuje na klíčové životní momenty, které ovlivnily vzdělanostní dráhu jedince. Dalším cílem je zjistit, jak takoví jedinci vnímají sebe v roli studenta a jaké atributy jsou s touto rolí spojeny. Výzkum se také orientuje na rodinu a širší sociální okolí jedince ve snaze zjistit, zda jedinci poskytují určitou podporu. Práce také přispěla k objasnění motivace a integrace jako klíčových faktorů spojených s akademickou úspěšností studentů. Výzkumnou metodou jsou polo-strukturované rozhovory a respondenty se stali mladí lidé z převážně magisterských/inženýrských studijních programů na VŠ. Stěžejní podmínkou bylo, aby měli rodiče bez vysokoškolského vzdělání. Analýza dat odhalila, že respondenti vykazují charakteristiky spojené s obdobím vynořující se dospělosti. Také se ukázalo, že tito mladí lidé mají rozvinutou výkonovou motivaci, která se projevuje...
|
|
|
Krize mladého věku
STAŇKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje tématu Krize mladého věku. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje klíčovým tématům zaměřeným na krizi, problematiku Emerging Adulthood a vývojových aspektů mladé dospělosti. Empirická část zahrnuje popis výzkumného souboru, metodologická specifika, výzkumné cíle a výzkumné otázky. Výzkumný soubor se skládal z 9 informantů, kterých se daná problematika týkala. Pro zajištění výzkumných dat byl použit kvalitativní výzkum, konkrétně polostrukturovaný a nestrukturovaný hloubkový rozhovor. Pomocí techniky vyložení karet byly prezentovány a explanovány jednotlivé tematické kategorie a výsledky výzkumu. Všechny získané informace byly ve finální fázi komparovány s informacemi a poznatky poskytnutými odborníky a s informacemi shromážděnými v teoretické části výzkumu. Práce si kladla za cíl komplexně zmapovat problematiku krizí a negativních prožitků u osob ve věkovém rozpětí 19-32 let. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit vnímané příčiny vzniku těchto krizí, psychické problémy krizi provázející a strategie, jež se při jejich překonávání projevily jako účinné. Výsledky výzkumu poukazují na široké spektrum simultánně působících příčin vzniku krizí u této věkové skupiny. Ty nesou ať už vývojová tak sociální a dobová specifika. Krize jsou provázené pocity chybějícího smyslu a problémů úzkostného a depresivního charakteru. Kontakt s přírodou, fyzická aktivita, podpůrné sociální faktory a seberealizace se projevily jako účinné při překonávání krizí a problémů s nimi spojených.
|
|
| |
|
|
Resilience a zátěžové situace v období vynořující se dospělosti
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem zátěžových situací a jejich zvládání v kontextu vynořující se dospělosti v České republice. Cílem práce je zjistit, jak mladí lidé prožívají období, ve kterém se právě nacházejí. Podstatné také je, s jakými zátěžovými situacemi se v tomto období setkávají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Na začátku teoretické části práce je vymezena dospělost. Další část je poté zaměřena na nové období nazývané vynořující se dospělost, na její základní charakteristiky a na podmínky, které umožnily vznik této nové etapy lidského života. Poté je velká část věnována problematice stresu, zátěžovým situacím a jejich zvládání, to vše v kontextu vynořující se dospělosti. V praktické části je představena metodologie výzkumu, který je založený na kvalitativní analýze polostrukturovaných rozhovorů s deseti vysokoškolskými studenty. Pro zpracování rozhovorů posloužila metoda zakotvené teorie. V praktické části jsou poté analyzovaná data prezentována a interpretována.
|
|
|
Charakteristiky nastupující dospělosti v populaci vysokoškolských studentů a zaměstnaných, nestudujících mladých lidí
Kozderková, Barbora ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Předmětem této diplomové práce je porovnání vybraných vývojových charakteristik a hodnotových orientací v období nastupující dospělosti u českých studentů vysokých škol ve věku 19-25 let a stejně starých lidí, kteří pracují a na vysoké či vyšší odborné škole nestudují, ani nestudovali. Nastupující dospělost je životní etapa mezi adolescencí a mladou dospělostí, a některými autory je navrhováno, že se jedná o nové vývojové období v životě člověka. Tento koncept je zkoumán převážně v USA. V České republice mu doposud příliš pozornosti věnováno nebylo. Lidé, kteří procházejí obdobím nastupující dospělosti, vykazují určité rysy, které jsou popsány v teoretické části a na vzorku českých mladých lidí zkoumány v části empirické. Je srovnáván průběh této etapy u skupiny vysokoškolských studentů a pracujících mladých lidí. Je předpokládáno, že vysokoškolské studium i pracovní život přinášejí mladým lidem odlišné podněty, a jejich životní styl a tedy i prožívání tohoto období se liší. Účelem této práce bylo ověřit předpoklad, že studující mladí lidé vykazují více než nestudující mladí lidé rysy nastupující dospělosti. Předpoklad se v tomto výzkumu potvrdil. Dále je práce zaměřena na téma hodnotových orientací u tohoto vzorku mladých lidí. Do hodnotové orientace je promítán životní styl jedince a toto...
|
|
| |
|
|
Dospívání a dospělost v Čechách (Vynořující se dospělost očima mladých lidí a jejich matek)
Marčíková, Tereza ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Ferrarová, Eva (oponent) ; Hnilica, Karel (oponent)
Prědkla'dana' disertacň' pra'ce se zameřˇuje na proces prěchodu do dospeľosti ocˇima mlady'ch lid' a ocˇima jejich matek. Vy'zkumna' studie se op'ra' o teorii J.J. Arnetta, ktery' identifikoval nove' vy'vojove' obdob' "emerging adulthood" [Arnett, 1998]. Na pruřbeˇh dosp'va'n' se d'va'me ze trˇ' perspektiv: Vy'vojoveˇ psychologicke', sociologicke' a kulturneˇ-antropologicke'. Popis jednotlivy'ch obdob' spojeny'ch s prěchodem do dospeľosti je rozsˇ'rěn o kontext rodiny, ve ktere' je mlady' cľoveˇk vychova'va'n a kultury, ve ktere' vyruřsta'. Prědstaven'm tečhto trˇ' perspektiv v prvn' cˇa'sti vytva'rˇ'me teoreticky' ra'mec pro empirickou cˇa'st. V empiricke' cˇa'sti prezentujeme vlastn' kvalitativn' studii. Vy'zkum prob'hal formou polostrukturovane 'ho hloubkove'ho rozhovoru s mlady'miCˇ echy aCˇ esˇkami a jejich matkami. Nasˇ'm c'lem bylo porozumeť tomu, jak vn'maj' mlad' lide' ve veˇku od 18 do 30 let pojem dospeľost a jak by popsali vlastn' proces dosp'va'n'. Chteľi jsme zjistit, zda mlad'Cˇ esˇi vykazuj' znaky obdob' "emerging adulthood". Zaj'malo na's, jaky' vliv ma' na dosp'va'n' vztah s matkou, zpuřsob vy'chovy a kulturn' kontext. Matek jsme se ta'zali, co pro neˇ znamena' pojem dospeľost, jak posuzuj' dospe ľost u svy'ch deť', ktere' okamzˇiky byly podle jejich na'zoru pro deťi...
|
|
|
Strategie seberegulace v dospělosti: selekce, optimalizace a kompenzace ve vynořující se a střední dospělosti
Millová, Katarína
Strategie seberegulace nabývají význam především v průběhu období, ve kterých člověk prochází různými životními změnami. Rozsah využití strategií se v průběhu života mění. Tato studie (N = 185; 109 mladých dospělých ve věku 20 do 25 let; 76 lidí ve střední dospělosti ve věku 47 do 50 let) je založená na Baltesově teorii selekce, optimalizace a kompenzace (SOC). V obou věkových skupinách bylo zjišťováno zapojení tří seberegulačních strategií: selekce, optimalizace a kompenzace (tzv. strategie řízení života). Obecně, mladí dospělí používali všechny tyto strategie méně než dospělí ve středním věku. Úroveň jejich zvolené selekce a kompenzace byla podprůměrná. Naopak, lidé ve střední dospělosti spíše využívali především selekci založenou na ztrátě a strategii optimalizace. Mezisubjektový t test odhalil významné rozdíly mezi oběma skupinami ve zvolené selekci (t = -1,93; p < 0,01), selekci založené na ztrátě (t = -1,52; p < 0,01), a optimalizaci (t = -2,22; p < 0,01). U kompenzace se žádné významné rozdíly neobjevily. Tyto výsledky podporují předešlá zjištění o zvýšeném využití strategií řízení života ve střední dospělosti. Rovněž umožňují vhled do dynamiky těchto strategií v průběhu delšího životního období.
|
host ::
RSS.