|
|
Sókrratés
TESÁRKOVÁ, Monika
Práce se zabývá Sókratovou filosofií a působením. Cílem práce je rekonstrukce Sókratovy filosofie na základě dostupných pramenů. Hlavní část je věnována Platónovým dialogům a jejich rozboru. Dalšími autory jsou Xenofón, Aristofanés a Aristotelés. V závěru jsou popsány některé problémy, které vyvstávají při pokusu o výklad Sókratova působení. Závěr rovněž obsahuje shrnutí Sókratova přínosu pro západní filosofii.
|
|
|
Teologická interpretace skladby Vítězslava Nezvala "Z domoviny"
KUKAL, Petr
Práce se zabývá analýzou teologických motivů v konkrétním poetickém textu - skladbě významného českého básníka XX. století Vítězslava Nezvala. V teoretické části zkoumáme kontext vzniku skladby. Tímto kontextem je jednak náboženská identita básníka na konci páté dekády jeho života, jednak politická situace v Československu a její konsekvence v oblasti umělecké tvorby. Praktickou část tvoří detailní analýza textu skladby, identifikace náboženských motivů a jejich teologická interpretace v duchu principů poetické teologie. Skladba je pro potřeby práce rozdělena do tematicky víceméně homogenních oddílů, které jsou jednak podrobovány samostatné analýze, jednak jsou identifikovány motivické linie, které některá z těchto bloků vytvářejí. Z výstupů interpretačního procesu plyne, že Nezvalova eschatologická představa završení dějin v beztřídní společnosti je sice pociťována jako lidstvu imanentní, je však jednoznačně konstruována na náboženském základě.
|
|
| |
|
|
Polarities in the Works of Oscar Wilde
Burianová, Petra ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Při čtení děl Oscara Wildea všímavému čtenáři neunikne, jak často autor využívá protikladů: tělo a duše, dobro a zlo, město a příroda, nebo přirozenost a umělost, jsou častými tématy jeho her, povídek i pohádek. Tyto protiklady se však nemusí nutně navzájem vylučovat - ve Wildeovské dialektice může koexistovat i to, co se zdá být v rozporu. Hvězdné dítě nedojde šťastného konce, přestože se za své skutky kálo a postupně se z něj stal dobrý člověk, a to nás nutí k přemýšlení, jestli dobro skutečně je "dobré". Wildeovy postavy často žijí dvojím životem nebo mají rozdvojenou osobnost, tak jako v případě Doriana Graye, kde je tato rozdvojenost doslovná. Najít odpověď na otázku proč si autor tak často pohrával s tímto motivem je jedním z cílů této práce. Bylo by spíše na škodu snažit se oddělit autorův život a jeho dílo, protože to, čím byl a co utvářelo jeho osobnost, se silně odráží v jeho textech. Když prohlásil, že "čemu lidé říkají neupřímnost je jednoduše způsob jak znásobit naše osobnosti," (Ransome, 162) myslel tím, že opakem pravdy nemusí být jednoznačně lež, ale že pravda se různí podle toho, jak na ni nazíráme. Nemalý podíl na tom, co Oscar Wilde napsal; ať už ve formě prózy, poezie nebo dramatu, měly vlivy, které ho obklopovaly - esteticismus, dandismus, homosexualita a vůbec celá...
|
|
|
Situace surrealistického subjektu
Svěrák, Šimon ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filosofická fakulta katedra estetiky Diplomová práce Šimon Svěrák Situace surrealistického subjektu (abstrakt) 2012 vedoucí práce: prof. PhDr. Vlastimil Zuska, CSc. Abstrakt Práce sleduje problematiku situace substanciálně založené subjektivity v historickém vývoji surrealistické zkušenosti a konfrontuje ji s vlastní postmoderní interpretací myšlení raného Marxe. Surrealistické vědomí je založené na dialektické opozici mezi racionální a iracionálními faktory myšlení. Zatímco u André Bretona je tato dialektika pochopena na modelu milostného života a vztažena k pozitivně vymezeným hodnotám lásky, svobody a poesie, svým imanentním vývojem přes myšlení a tvorbu Salvadora Dalího a Mikuláše Medka se u Vratislava Effenbergera zbavuje tohoto obsahového určení ve prospěch kritických funkcí. Psychologické zakotvení všech těchto přístupů v nevědomém životě odpovídá v ontologickém plánu zakotvení v substanci. Kritická interpretace Marxova myšlení však ukazuje, že surrealistické pojetí subjektu se neslučuje s jeho substanciálním vymezením, jelikož subjekt je zde třeba pojímat jako bytostnou negativitu. Klíčová slova André Breton - dadaismus - dialektická metoda - dialektika - erotismus - Georg Wilhelm Fridrich Hegel - imaginace - iracionalita - Karel Marx - Karel Teige -konkrétní iracionalita...
|
|
|
Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera(Dialektika vzniku pojmu ideových modelů)
Svěrák, Šimon ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent) ; Borecký, Felix (oponent)
disertační práce Úvod do myšlení Vratislava Effenbergera (Dialektika vzniku pojmu ideových modelů) Mgr. Šimon Svěrák Předkládaná práce seznamuje čtenáře se základními aspekty teoretického systému Vratislava Effenbergera, hlavního teoretika poválečného českého surrealismu. Činí tak prostřednictvím konstrukce vývojové dialektiky hlavních pojmů Effenbergerova díla 60. let, která vrcholí v koncepci tzv. ideových modelů. V tomto období Effenberger řeší především otázku povahy existenčních forem pojmu celkového smyslu v poválečné společenské a psychologické situaci. Své úvahy formuluje jako kritické přehodnocování teoretického odkazu Karla Teigeho a otázku možnosti další kontinuity surrealistického světonázoru. Práce dokládá, že Effenberger nejdříve pojem konečného smyslu, jehož prostřednictvím může být psychosociální skutečnost uchopena jako smysluplný celek, odmítne a nahradí jej pojmem konfliktu. Vnitřní logika jeho úvah jej však postupně přivede k závěru, že lidské vědomí se bez představy ultimátního smyslu neobejde a že takový smysl pro něj existuje v podobě ideového modelu. Ten je vždy názorově podmíněn a na jeho povaze se podílejí imaginativní složky psychismu významnějším způsobem, než který připouštěla předcházející filosofická tradice. V tomto ohledu jeho dílo představuje specifické...
|
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
|
|
Sókratovský dialog a myšlení
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Sókratovský dialog a myšlení" je vhledem do života a filosofie antického myslitele Sókrata a bližším seznámením se s jeho pojetím dialogu, prostřednictvím kterého se zjevuje pravda. Celá práce je psána se snahou o zdůraznění smyslu jeho filosofie v kontrastu s dnešním upřednostňováním asertivního způsobu komunikace, který častokrát vyúsťuje až k eristické dialektice. Cílem této bakalářské práce je především popsat Sókratovu jedinečnou metodu dialogu a inspirovat případného mladého čtenáře, studenta střední školy či jeho pedagoga. Nejprve se práce věnuje Sókratově životu a následně se zabývá hlavními rysy Sókratovy filosofie. V další části se zaobírá termínem dialog a jeho sókratovským pojetím. V závěru práce je pojednáno o pedagogickém přínosu sókratovské metody dialogu a o jeho použití ve výuce. KLÍČOVÁ SLOVA Sókratés, Platón, dialog, dialektika, myšlení, výuka
|
|
|
Dialektika krotkosti a divokosti v románech Hermanna Hesseho
Berný, Tomáš ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Anotace: Hlavním tématem práce je analýza fenoménů krotkosti a divokosti v jednotlivých románech Hermanna Hesseho. Dále se práce zaměří na projevy a prolínání těchto fenoménů a jejich zasazení do dobového myšlenkového rámce. Cílem práce bude chronologické mapování těchto fenoménů, jejich vývoje a proměny v jednotlivých románech a následný pokus jejich o syntézu. Klíčová slova: Hesse, Nietzsche, krotkost, divokost, Freud, Jung, Demian, Stepní vlk, Narcis a Goldmund, Hra se skleněnými perlami, dialektika, dualismus
|
|
|
Antická filosofie a tradice duchovního cvičení
SCHMIDTMAYEROVÁ, Petra
Práce bude sledovat podoby duchovních cvičení u nejvýznamnějších myslitelů a filosofických škol řecké a římské antiky, od Sókrata a sókratovských škol přes Platónovu Akademii ke školám helénistickým (především stoicismu a epikureismu) a Plótínovu novoplatonismu. Práce se pokusí ukázat různé podoby filosofické askesis a její místo v antickém umění života, resp. v celku výchovy k dokonalosti (paideia). Pozornost bude věnována též spojitostem mezi antickou askesis a tradicí křesťanských duchovních cvičení (exercitia spiritualia).
|
host ::
RSS.