|
|
Právo na vzdělání v evropských dokumentech
Pehrová, Klára ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Právo na vzdělání v evropských dokumentech Klíčová slova Vzdělání, právo na vzdělání, Evropské dokumenty, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský soud pro lidská práva, lidská práva Abstrakt Diplomová práce Právo na vzdělání v evropských dokumentech pojednává o zakotvení práva na vzdělání v evropských dokumentech. Práce představuje právo na vzdělání jako lidské právo, které je zakotveno v komplexu lidských práv od jeho počátku. Vymezuje předmětnou terminologii a ukotvení práva na vzdělání v předmětných dokumentech. Pokračuje pak vymezením práva na vzdělání v evropském kontextu, přičemž se zaměřuje na vytvoření charakteristiky, analýzy a komparace kodifikace práva na vzdělání v předmětných evropských dokumentech. Diplomová práce se soustředí na zakotvení práva na vzdělání v Listině základních práv Evropské unie, která představuje jeden z nejmladších a nejkomplexnějších katalogů lidských práv na světě. Dále se diplomová práce zabývá rozborem zakotvení práva na vzdělání v Evropské úmluvě o lidských právech ve znění Dodatkových protokolů. Protože Evropská úmluva o lidských právech byla významným pramenem pro vznik Listiny základních práv Evropské unie, diplomová práce přináší komparaci způsobu zakotvení práva na vzdělání v obou dokumentech. Dále v práci najdeme přehled sekundárních právních aktů souvisejících s...
|
|
|
SDEU jako politický aktér při ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv: soudní aktivismus v rozsudku Achmea
Juráš, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Problematika role a funkce Soudního dvora Evropské unie je již poměrně dlouhou dobu předmětem zájmu akademické debaty. V posledních letech se řada nových studií začala zabývat soudním aktivismem neboli procesem judicializace politiky EU. Tento termín označuje proces, kdy Soudní dvůr právo nejenom interpretuje, ale přímo ho vytváří a stává se tak plnohodnotným aktérem v legislativním a institucionálním rámci EU. Práce kombinuje problematiku soudního aktivismu s problematikou mezinárodní ochrany investic v EU, neboť právě v oblasti ochrany investic se Soudní dvůr EU stal klíčovým aktérem v procesu ukončení intra-EU bilaterálních investičních smluv mezi členskými státy EU. Soudní dvůr svým rozsudkem v případu Achmea rozhodl o rozporu těchto smluv s právním řádem EU a investiční arbitráže iniciované na základě těchto smluv mohou narušit autonomní postavení Soudního dvora jako jediné instituce mající monopol na výklad práva EU. Práce se také zabývá mírou soudního aktivismu, jakou Dvůr projevil právě v rozsudku Achmea, na němž také ilustruje dosavadní stav bádání a odbornou debatu v této věci. Také je představena pozice všech aktérů této debaty a náhledy právní a politologické. Práce představuje ucelený a interdisciplinární přehled problematiky soudního aktivismu ve vztahu k problematice ochrany investic...
|
|
|
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU
Kaluha, Štěpán ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce nazvaná Princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy v kontextu aktuální judikatury SDEU se zabývá projevy tohoto principu v judikatuře Soudního dvora zejména s ohledem na jeho horizontální rovinu, která souvisí s probíhajícími justičními reformami v Polsku. Cíli práce je rozebrat a zhodnotit princip zajištění účinné soudní ochrany, srovnat jej s principem národní procesní autonomie a skrz rozbor třech aktuálních rozhodnutí Soudního dvora identifikovat nový směr v judikatuře Soudního dvora po rozhodnutí ASJP. Práce se dělí na dvě části - teoretickou a zvláštní. V teoretické části zasazuji princip zajištění účinné soudní ochrany členskými státy do širšího kontextu práva EU jako obecnou zásadu práva EU, a tedy součást primárního práva. Následně princip detailně rozebírám, přičemž zejména objevuji jeho definici ve Smlouvách a v judikatuře Soudního dvora, analyzuji jeho obsah a stručně se věnuji i důsledkům jeho porušení členskými státy. Následně princip v souladu s cíli práce srovnávám s principem národní procesní autonomie a zkoumám, jestli se kryjí. Ve zvláštní části se analyzuji aktuální judikaturu Soudního dvora a v souladu s cíli práce pátrám po projevech...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Judikatura Soudního dvora EU na úseku ochrany životního prostředí
Kubeček, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Resumé Diplomová práce na téma Judikatura Soudního dvora EU na úseku ochrany životního prostředí se zabývá třemi druhy řízení, v nichž se poskytuje soudní ochrana zájmům životního prostředí. Nejprve jsou charakterizovány součásti Soudního dvora EU - Soudní dvůr, Tribunál a Soud pro veřejnou službu. Následují kapitoly o jednotlivých druzích řízení. U každého z nich jsou rozebrány související významné případy, o nichž SDEU rozhodoval. Prvním druhem řízení je řízení pro porušení Smlouvy, kde jsou hlavními otázkami možnosti ukládání sankcí členským státům, jež porušují unijní právo. Sankce jsou ukládány ve dvou formách - penále nebo pevná částka. Druhým typem řízení je řízení o předběžné otázce, ve kterém SDEU interpretuje unijní právo a pomáhá soudům členských států unijní právo aplikovat. Poslední kapitola pojednává o řízení pro neplatnost aktu, v němž je zásadní a velmi problematickou otázkou otázka aktivní legitimace ve věcech životního prostředí. Po srovnání s jinými oblastmi unijního práva, zejména oblasti práva soutěžního, z kapitol diplomové práce vyplývá, že SDEU poskytuje velmi dobrou ochranu v oblasti životního prostředí při řešení sporů v prvních dvou druzích řízení. V řízení pro porušení Smlouvy Soudní dvůr nabádá Komisi, aby navrhovala sankcionovat porušující členské státy všemi prostředky, jež...
|
|
|
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech
Del Maschio, Kristýna ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na problematiku přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Z tohoto důvodu se první část práce nejprve zaměřuje na vymezení současné situace ochrany lidských práv v Evropě. Jsou zde představeny systémy ochrany lidských práv na úrovni Rady Evropy i Evropské unie a také vymezen vzájemný vztah mezi oběma systémy. Na tomto místě bude věnována pozornost také historii otázky přistoupení a vymezení základních znaků charakterizujících autonomii právního řádu Evropské unie. Druhá část práce poté poskytne rozbor právních nástrojů, jež přistoupení umožnily. Hlavní důraz bude kladen na rozbor dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech, která obsahuje právní, institucionální i technické řešení začlenění Unie do systému Úmluvy. Tato analýza poslouží k zodpovězení výzkumných otázek vymezených v úvodu práce a také jako základ pro třetí práce, jež se zabývá velmi aktuálním posudkem Soudního dvora Evropské unie z prosince 2014, na základě nějž shledal dohodu o přistoupení neslučitelnou s primárním právem Evropské unie. V této části práce budou nejprve vymezeny argumenty Soudního dvora hovořící pro odmítnutí dohody. V další kapitole poté budou vybrané argumenty Soudního dvora blíže...
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Povaha a účinky rozhodnutí Soudního dvora EU
Fellerová Palkovská, Iva ; Král, Richard (oponent)
Soudní dvůr EU je soudním orgánem Unie, který rozhoduje v širokém spektru řízení a plní tak v podstatě roli ústavního, nejvyššího a správního soudu. Významnou měrou přispěl k vývoji unijního práva. Hlavním cílem této dizertační práce je zmapování vlastností a účinků rozsudků Soudního dvora EU vůči adresátům i vůči třetím osobám. Za tímto účelem je v práci analyzováno fungování precedenčních účinků rozsudků SDEU, časového působení rozsudků, právní moci rozsudků a jejich vykonatelnosti. Tyto vlastnosti a účinky jsou zasazeny do širšího kontextu i s ohledem na postavení a úlohu Soudního dvora EU v institucionální struktuře Unie.
|
|
|
Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu
Vikarská, Zuzana ; Ondřejek, Pavel (oponent)
1 Politická role soudů a soudců v evropském a srovnávacím kontextu Zuzana Vikarská Předkládaná disertační práce zkoumá evropské vrcholné soudy, tedy Soudní dvůr Evropské unie a Evropský soud pro lidská práva, a klade si otázku, zda jsou tyto soudní instituce politické a případně v jakém smyslu. Autorka v práci nabízí pět perspektiv, z nichž lze na politickou roli soudů a soudců nazírat. První dimenze zkoumá soudce jako lidské bytosti, řídící se nejen světem práva, nýbrž i různými mimoprávními vlivy, včetně vlivů politických. V první dimenzi tak stojí pojem politika v kontrastu k jisté představě o ryzosti práva a oddělenosti práva od politiky. Do první dimenze lze zahrnout různé právně-filosofické pohledy na soudní rozhodování, ale i míru transparentnosti soudních institucí, přičitatelnost rozhodnutí konkrétním soudcům, či kvalitu odůvodnění soudních rozhodnutí. Druhá dimenze se dívá na proces nominace a výběru soudců zkoumaných soudů. V tomto případě politika znamená zapojení politických aktérů do procesu výběru, či selekci konkrétních osob na základě politických důvodů, v kontrastu k důvodům odborným. První dvě dimenze se zaměřují na individuální soudce: jejich osobnosti (dimenze první) a způsob jejich výběru (dimenze druhá); tyto dvě dimenze přitom spolu velice úzce souvisí. Zbývající tři dimenze se...
|
host ::
RSS.