|
|
Unmanned Aerial Vehicles in US National Security Policy. New Face of War of Terror
Matějka, Stanislav ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práca sa zaoberá využitím bezpilotných lietadiel v rámci Americkej bezpečnostnej politky. Skúma históriu bezpilotného letectva, ich vojenské využitie, efektívnosť v porovnaní s nákladmi na ich výskum a výrobu. Ďalej sa zaoberá hlavnými prekážkami a problémami, s ktorými sa ich zavedenie do štruktúry národnej bezpečnosti táto technológia stretáva a bude stretávať v budúcnosti, až sa vyvinie vyššia úroveň ich autonómie. Medzi tieto problémy práca zahrňuje právne otázky, medzinárodné ako aj domáce americké právo, otázku civilných obetí, rolu médií a prieskumy verejnej mienky. Nakoniec sa kapitola o problémoch sústredí na technické, strategické a operačné otázky. V tejto časti prichádza k prvým záverom, kde tvrdí, že zavádzanie stále autonómnejších systémov do vojny radikálne zmení jej štruktúru a následne aj štandardné postupy a stratégie. Prípadové štúdie sú v práci pre ilustráciu ako úspešné sú bezpilotné lietadlá v stratégii uplatnenej v piatich krajinách, kde Spojené štáty vedú vojnu proti teroru. Práca využitím teórie o revolúcii vo vojenských záležitostiach dochádza k záverom, že tieto bezpilotné lietadlá predstavujú najväčšiu revolúciu v dejinách a zmeny, ktoré spôsobuje siahajú ďalej ako len po vojenské záležitosti. Ovplyvňuje totiž základné princípy pochopenia vojny v súvislosti s konceptami...
|
|
|
Afghánistán v "přelomovém roce" 2014 a zájmy okolních států
Feistinger, Aleš ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zaměřuje na "přelomový rok" 2014 v Afghánistánu. Předpokládá, že signifikantní změny v politice jednoho státu by měly ovlivnit přístup okolních zemí a jejich zahraniční politiky a spolupráce. Nejprve jsou tedy prozkoumány změny, které se v Afghánistánu v tomto roce udály a které byly silně vnímány světovým společenstvím - prezidentské volby a podpis strategických smluv s USA a NATO. Studie nepopisuje pouze tyto události, zaměřuje se i na možné efekty a signály, které tyto události vyslaly do zahraničí. Následně je zhodnocen stav afghánských problémů ke konci roku 2014. Práce následně hledá důležité změny v zahraniční spolupráci sousedních zemí (a důležitých regionálních aktérů) s Afghánistánem. Monitoruje dlouhodobé trendy takové spolupráce a zaměřuje se i na bezpečnostní rizika s tím, že čím více se tyto trendy změnily, tím významnější byly změny v Afghánistánu pro mezinárodní dění.
|
|
|
Modernitě navzdory : současná Francouzská cizinecká legie a vnitřní faktory, které ji udržují funkční
Janík, Daniel ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Francouzská cizinecká legie má noho rysů a charakteristik, které je možné označit za podivné, nemoderní či kontroverzní. Přesto se jedná o plně funkční a výkonnou vojenskou jednotku. Jaké vnitřní mechanismy umožnily Legii přetrvat a existovat i v dnešní době? Pokud opomeneme vnější vlivy a pohlížíme na Cizineckou legii jako na typickou totální instituci, můžeme se tyto faktory pokusit najít a klasifikovat. První skupina mechanismů je spojena s přijímáním a vstupem kandidátů do Legie a zahrnuje formální změnu totožnosti uchazečů, oslabení jejich vazeb s vlastní minulostí a indoktrinaci s cílem zajistit vybudování silného pouta s Cizineckou legií. Ve druhé kategorii jsou charakteristiky a procesy dále prohlubující tuto získanou loajalitu, jako jsou rituály, zvyklosti, písně a další. Tyto mechanismy však nejsou vždy plně činné. Francouzské vojenské tažení v Indočíně po konci druhé světové války je příkladem situace, kdy byly některé z těchto funkčních předpokladů omezené či chyběly. Obraz Cizinecké legie z doby indočínské války ovlivnil tzv. "mýtus německých veteránů", podle kterého Legii tvořili z velké části legionáři německého původu a mezi nimi také bývalí vojáci německé Třetí říše. Ačkoli tento obraz populární literatura či dobová propaganda přehánějí, měl na Cizineckou legii negativní dopad a v...
|
|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
|
NATO a postkonfliktní rekonstrukce: případ Afghánistánu
Žilka, Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje zjištění průběhu a úspěšnosti postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu po invazi NATO z konce roku 2001. Pro stabilizaci země koalici zemí vedených NATO nestačilo pouze porazit talibský režim, ale také vytvořit nebo obnovit základní státní strukturu a pomoci jí fungovat. Po válečných konfliktech je obnova sice běžnou a nutnou záležitostí, obvykle je však realizována čistě civilními silami, například státními strukturami a humanitárními organizacemi. V tomto případě však nebylo možné ponechat tyto úkoly na civilních pracovnících vinou bezpečnostní nestability, která v některých oblastech svou intenzitou přesáhla hranici válečného konfliktu. Práce se zabývá situací v západní provincii Herátu a zaměřuje se na jednotky NATO, především v rámci mise ISAF. Nejdříve důkladně hledá definici procesu postkonfliktní rekonstrukce a poté na jejím základě pomocí metody process tracingu zjišťuje, zda a do jaké míry se jednotky pod misí ISAF postkonfliktní rekonstrukci věnovaly a jestli je znatelný pozitivní pokrok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán
Petráš, Vojtěch ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V americké vojenské tradici zastává protipovstalecký boj velice rozporuplnou pozici. Po zkušenosti z Vietnamu se téměř zapomnělo na doktrínu Davida Galuly, která je zaměřená na kontrolu populace. Současná válka Spojených států amerických v Afghánistánu se ukázala být konfliktem, kde aplikace této doktríny přichází v úvahu. V současnosti tedy dochází k jejímu znovuobjevení, což je kodifikováno skrze manuál protipovstaleckého boje FM 3-24. Autor práce Spojené státy americké a protipovstalecký boj: Afghánistán si klade otázku, zda chování amerických ozbrojených sil v Afghánistánu bylo v souladu s doktrínou COIN Davida Galuly. Autor na konflikt hledí optikou osmi kroků protipovstaleckého boje, které jsou formulovány v Galulově knize Counterinsurgency Warfare: Theory and Practice. Autor práce hledá faktory, které mohly ovlivnit naplnění těchto kroků a dává je do souvislosti s americkou strategickou kulturou, kterou v první části práce definuje. Analýza konfliktu ukázala, že k naplnění Galulových osmi bodů v Afghánistánu nedošlo. Tradiční vojenské myšlení zčásti zablokovalo úspěšnou adaptaci amerických ozbrojených sil na podmínky v Afghánistánu. Autor však dochází ke zjištění, že v rámci strategické kultury došlo v Afghánistánu k určitým posunům.
|
|
|
Obraz války v Afghanistánu a v Iráku v amerických televizních seriálech
Riethofová, Alžběta ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce pojednává o obrazu války v Afghánistánu a v Iráku v amerických televizních seriálech. Zabývá se tím, jak a jestli americké televizní seriály reflektují války, na kterých se Spojené státy americké podílí. Rozebírá, jakou roli hrají televizní seriály v životě jedince, a zkoumá jejich potencionální vliv na společnost. Věnuje pozornost televizním seriálům jako možným prostředkům propagandy a shrnuje dosavadní vývoj válečné zábavní produkce. Dokumentuje různé žánry, ve kterých se válka v Afghánistánu či v Iráku odráží. Právě na základě pozorování seriálů různých žánrů, od válečných přes kriminální až po komediální, magisterská práce hodnotí, jakým způsobem je na danou válku v seriálu nahlíženo. Všímá si také, které válce se seriáloví tvůrci více věnují a ke které jsou kritičtější. Diplomová práce v jednotlivých epizodách pozoruje způsob prezentace války, lokaci dějové linie a hlavní protagonisty, zajímá se také o dodržování vojenské terminologie a zobrazování vojenské techniky. V neposlední řadě komparuje fiktivní příběhy, popřípadě jednotlivé motivy, se skutečnými událostmi, které se v průběhu těchto válek staly. V závěru práce shrnuje nejčastější motivy a válečné prvky, dává je do kontextu a komparuje s realitou.
|
|
|
Counterinsurgency in Afghanistan: Soviet vs. American model
Vargová, Hana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce usiluje o přehledovou studii mapující dosavadní pokroky v bojích proti afghánským rebelům a v budování funkčního afghánského státu. Autorka si klade za cíl analyzovat strategie, které uplatnili Sověti během invaze do Afganistánu za Studené války (1979-1989) a západní spojenci v čele s USA ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí během invaze, která byla reakcí na teroristické útoky z 11. září 2001 (2001- současnost). Práce popisuje taktiku mocností v obou válkách a identifikuje "body zlomu", kdy se obě musely uchýlit k protipovstalecké strategii (COIN). V těchto fázích konfliktů autorka aplikuje teorii protipovstaleckého boje představenou Davidem Galulou a dalšími teoretiky, aby pomocí ní zhodnotila úspěch nebo neúspěch použitých strategií v daných konfliktech. Teoretický rámec pro výzkum tvoří teorie asymetrických konfliktů, teorie povstaleckých bojů a protipovstalecké strategie prezentované autory jako D. Galula, G. McCormic, D. Kilcullen a dalšími. Cílem práce je identifikovat slabiny Sovětské strategie a zjistit, jestli západní spojenci neopakují v Afghánistánu stejné chyby jako jejich protějšky z dob Studené Války.
|
|
|
Afghánistán - demokratizace v bojových podmínkách
Chroboková, Radka ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Drahokoupil, Štěpán (oponent)
Diplomová práce popisuje teorii Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Soustředí se především na střet mezi islámem a Západem. Tyto teze aplikuje na případ Afghánistánu. Popisuje historii Afghánistánu do roku 2001, kdy došlo k pádu hnutí Tálibán. Na základě Huntingtonových tezi a s přihlédnutím k jeho kritikům se snaží odpovědět, zda se v případě Afghánistánu jedná o střet civilizací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.