|
|
Slunečno, přes den taje, večer mráz (50. léta v Kutné Hoře)
Kamenář, Jan ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Tématem diplomové práce je zpracování historie města Kutné Hory v období 50. let v Československu. Obsahem práce jsou léta 1948 - 1960, tedy léta, kdy po celé republice docházelo k největším politickým a kulturním změnám a zároveň také k nejtvrdším represím vůči obyvatelstvu od vládnoucího komunistického aparátu. Jedná se o dobu, kdy došlo k velkým politickým čistkám, politickým procesům, násilné kolektivizaci a dalším tvrdým opatřením, při kterých se komunisté pokoušeli získat veškerou moc. Cílem této práce je představit Kutnou Horu v tomto období, tedy v době 50. let, ukázat na místní politické či kulturní dění a předložit tak čtenáři komplexní přehled. V práci jsou zahrnuty veškeré instituce, které určovaly chod všedního života v Kutné Hoře. Pozornost je zejména zaměřena na činnost Místního národního výboru, soudů a jednotlivých kulturních institucí. Ke zpracování diplomové práce byly použity archivní fondy, dobový tisk a odborná literatura.
|
|
|
Richard Nixon a jeho pohled na komunismus mezi lety 1950 a 1960
Bandžak, Richard ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato práce si klade za cíl potvrdit či vyvrátit tezi, že Richard Nixon využíval otázky komunismu zejména jako politický kalkul, který přizpůsoboval aktuální politické a společenské situaci. Richard Nixon byl výrazným americkým republikánským politikem dvacátého století, který si po druhé světové válce vybudoval během poměrně krátké doby pověst bojovníka proti komunismu. Svou senátorskou kampaň v roce 1950 například postavil na protikomunistické rétorice útočící na jeho oponentku. Silná protikomunistická rétorika pro něj v této době byla typická spolu s hlasitou kritikou Trumanovy administrativy. Během svého úřadování na postu viceprezidenta však od této agresivní taktiky postupně opustil. Vezme-li se v úvahu například jeho pozdější prezidentská iniciativa v sedmdesátých letech na sbližování s komunistickou Čínou, stojí za úvahu, nakolik byl jeho protikomunistický postoj pouhým politickým kalkulem a nakolik měl ideový základ.
|
|
|
Společenské a politické funkce poezie v mediální komunikaci
Knéblová, Michaela ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá úlohou poezie tištěné v letech 1948-1953 v Rudém právu. Vybranou poezii analyzuje a interpretuje ji ve spojitosti s významnými svátky a událostmi, na základě toho pak přibližuje některé dobové mýty a vysvětluje jejich symboliku. Především prostřednictvím referátů a veřejných projevů na tematických konferencích a sjezdech objasňuje vývoj poezie a žurnalistiky v tomto zlomovém období a specifikuje jejich úkoly a poslání. V souvislosti s tím referuje o socialistickém realismu v literatuře a zprostředkovává výpovědi významných osobností tehdejší politické a kulturní oblasti o literatuře, poezii a žurnalistice. Pojednává také o tom, jakým způsobem byly koncipovány titulní strany Rudého správa při výjimečných příležitostech a jak vypadaly některé texty v něm obsažené. Text čtenáři představuje nejdůležitější socialistické svátky, poukazuje na jejich dobový kontext a dovoluje mu nahlédnout problematiku společenského významu oslav a způsobů prezentace těchto svátků. Objevují se v něm i informace o akci Pracující do literatury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání zobrazení rodiny v sitkomech v 50. letech a současnosti
Běhavá, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Práce se zabývá porovnáním sitkomů z padesátých let a současnosti ze Spojených států amerických. Na příkladu čtyř sitkomů: Father Knows Best; Leave It to Beaver; The New Adventure of Old Christine a The Middle se snaží vystopovat změny v rodině, v postavení jednotlivých členů rodiny a v chování mezi členy rodiny. Nadále se snaží zmapovat široko-společenské změny ve formě emancipace, hodnotového žebříčku, norem a společenských stereotypů. Stejně tak si všímá technologických změn jak v podávaném obsahu, tak ve formě natáčení. V první části je popsána historie a vývoj žánru situační komedie, stejně tak jako jeho začlenění mezi žánry a jeho reflexe na společnost. Druhá část se již zabývá vyjmenovanými sitkomy, jejich popisem a výsledky pozorování. Detailně se rozebírají nejdříve změny v rodiny poté i změny v širších souvislostech celé společnosti.
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Obraz amerického filmu v 50. letech v Československu
Poliačik, Cyril ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje obrazu amerického filmu vytvářeného novináři v československých filmových periodikách v období po 2. světové válce a v 50. letech v Československu. Kladu si za cíl ukázat nakolik se pohled československých filmových novinářů na americkou kinematografii ve vytyčeném období měnil, jaká témata zahrnoval a nakolik se shodoval s ideologickou linií KSČ. V práci jsem vycházel z dobových filmových periodik, především časopisů Kino, Filmová práce, Filmové noviny a komunistického kulturního časopisu Tvorba. První kapitola práce pojednává o kulturní a politické situaci, především v období třetí republiky, se zaměřením na filmová periodika a filmové novináře. Druhá kapitola je samotný pohled na americký film prezentovaný v československých filmových periodikách. Tato kapitola sestává z pěti částí, přičemž první část je obecné uvedení a definování konkrétních jevů a zbylé čtyři ukazují obraz amerického filmu na konkrétních tématech.
|
|
|
Potomci 50. let. Rodinná paměť v rodinách politických vězňů
Olšák, Miroslav ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinnou pamětí v rodinách československých politických vězňů 50. let. Pokládá si přitom dvě základní výzkumné otázky: Zachoval se v konkrétních rodinách příběh jejich předka, který byl v období po roce 1948 politicky pronásledován a následně vězněn, a zachoval se bez výrazných posunů oproti skutečnosti? Na stanovené téma je nahlíženo prostřednictvím příběhu tří konkrétních rodin - Bedřicha Fučíka, Ladislava Jehličky a Karla Procházky. Tito tři političtí vězni již nežijí, proto se předmětem zkoumání staly výpovědi tří generací jejich potomků. Osobní rozhovory s nimi jsou tedy primárním pramenem této práce. Ty doplnily archivní zdroje a původní texty Bedřicha Fučíka a Ladislava Jehličky. Jednotlivé výpovědi ukázaly, že se v rodinné paměti příběh předka zachoval, ale každá rodina či konkrétní narátor má pochopitelně i svá specifika. U některých narátorů tak nalezneme výraznější posuny oproti skutečnosti, které se naopak u jiných neprojevily. Klíčová slova političtí vězni, 50. léta, rodinná paměť, komunistický režim, orální historie
|
|
|
Interpretace komunistických pohřebních rituálů v Československu v 50. letech
Tesař, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
(česky) Hlavním tématem diplomové práce je analýza a interpretace vztahu mezi pohřebními rituály, politickou mocí a společností. Pohřební rituál je vnímán jako soubor performativních, sociálních a symbolických aktů, složený z jednotlivých fází a znaků, jejichž specifický význam reflektuje a mění podobu a praxi kolektivu, jemuž je určen. Diplomová práce má za cíl provést nejen zhuštěný popis různých variací komunistického pohřebního rituálu v určeném časovém rámci, ale i jeho interpretaci v širším sociálním a kulturním kontextu. V diplomové práci je využito politické náboženství jako heuristický koncept, který umožňuje postihnout ambivalentní povahu komunistické ideologie, jež se objevovala i v pohřebních rituálech. Na rituály je nahlíženo jako na modely pro vhodné chování, reprezentující hlavní hodnoty a normy komunistické ideologie, a zároveň jako na instrument umožňující kulturní management v praxi. Proto jsou podrobeny empirické analýze jak pohřební rituály, jež měly být signifikantní pro celou společnost, tak pohřební rituály individuálních aktérů.
|
|
|
Časopis Květen
Mečíř, Vojtěch ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Květen byl měsíčník pro literaturu a umění (a od třetího ročníku také "život"), který vycházel pod hlavičkou Svazu Československých spisovatelů od září 1956 do června 1959. Byl založen jako časopis pro "začínající spisovatele", avšak poměrně záhy se tento koncept ukázal jako neudržitelný, a členové redakční rady mu začali vtiskovat vlastní tvář, která získala uchopitelnější podobu na II. sjezdu Čs. spisovatelů, kdy byl mladými básníky (a teoretikem) vyhlášen program "poezie všedního dne". Ten byl však formulován obecně a možná i nejasně, s čímž se autoři Května potýkají po další ročníky. Zároveň s tím jsou vystavovány tlaku oficiálních míst, jelikož "bojem proti revizionismu" se začalo likvidovat liberálnější prostředí, které panovalo kolem roku 1956. Květen se snažil této tendenci nepodlehnout. Navíc si tou dobou mladí teoretici nacházeli pevnější východiska, která se postupně stala režimu nepřípustná. Na počátku roku 1959 tak přichází tvrdá kritika, která má za následek zrušení časopisu. V této práci prostřednictvím archivního výzkumu, orální historie a sémiotické analýzy ukazuji, že přes jeho zrušení udržovalo vedení princip "stranickosti" a provinilo se spíše tím, že dávalo prostor teoretikům, kteří ve větší či menší míře opouštěli pevnou půdu oficiálních nároků na literaturu. "Poezie všedního dne" pak...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství v obci Puklice na Jihlavsku 1949 - 1960
TARAS, Jaroslav
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství v obci Puklice na Jihlavsku 1949 ? 1959 pojednává nejen o období uvedeném v titulu celé práce, ale snaží se postihnout vývoj zemědělství Jihlavského kraje a okresu s přihlédnutím ke konkrétnímu příkladu obce Puklice v periodě od konce druhé světové války do počátku šedesátých let. S počátečním bodem tohoto časového vymezení, tedy koncem druhé světové války, je spojena významná událost v dějinách celého jihlavského regionu, a to odsun německého obyvatelstva, které zde sídlilo mnohdy již od 13. století a jehož poválečný odsun znamenal citelná zásah do hospodářského fungování oblasti. Naopak přelom let 1959 ? 1960 je spjat se zakončením přestavby vesnice dle komunistického vzoru ? socializace vesnice ? a současně toto datum značí zánik Jihlavského kraje jako správní jednotky existující od roku 1949, tedy po celou dobu kolektivizace zemědělství. Cílem práce je demonstrovat proces kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století na příkladu jednoho regionu a jedné konkrétní vesnice, jelikož toto období bylo rozhodující v budování socialismu v Československu a ovlivnilo podobu venkova do dnešních dnů. Současně by práce měla postihovat největší negativum procesu kolektivizace, a to masovou nezákonnost zaměřenou proti nevinným lidem. V neposlední řadě se práce snaží přispět k rozšíření povědomí o socializaci venkova v regionálním rozměru Jihlavska. Podkladovým materiálem pro moji práci se vedle odborné literatury týkající se zemědělství a politické situace padesátých let, staly archivní materiály, místní kronika a v neposlední řadě osobní vzpomínky pamětníků a účastníků kolektivizování zemědělství.
|
host ::
RSS.