|
|
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mediální obraz okupace Československé republiky vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 ve vybraných dobových médiích
Neuman, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historicky nesmírně významnou událostí vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a jeho následnou okupací. Zaměřuje se na dobový tisk s denní i týdenní periodicitou a pokouší se zmapovat, jakými hlavními tématy se v souvislosti s okupací spojeneckými vojsky zabýval. Pro tuto práci bylo období analýzy vymezeno dobou mezi 14. srpnem a 21. zářím. Analyzovanými periodiky se staly deníky Rudé právo, Práce, Svobodné slovo a Mladá fronta, jelikož vycházely v největších nákladech a jednalo o nejčtenější tituly té doby. Jako doplňkový deník pak sloužily Zprávy, které byly propagandistickým prostředkem Sovětského svazu. Zvolenými časopisy byly opět z důvodu nákladu zvoleny Květy, Signál a Mladý svět. Stěžejní částí práce je analýza vybraných periodik, v níž jsou vybrány nejdůležitější příspěvky, které byly v souvislosti s intervencí a následnou okupací publikovány. Tím je poukázáno na to, jakým způsobem dobová média tyto události reflektovala. Práce také zohledňuje znovuzavedení a ustavení cenzurní instituce na konci srpna, jež výrazně ovlivňuje podobu sdělení, která média publikují. Součástí práce je také komparace jednotlivých periodik v různých aspektech, jako například celková informovanost, kritičnost aj.
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Kulturní trauma invaze z roku 1968 ve vysílání České televize v letech 1990-2015
Chudomelová, Lenka ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Práce zkoumá koncept kulturního traumatu v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, konkrétně se zaměřuje na vysílání České televize v letech 1990-2015, které připomíná tuto událost. Prostřednictvím analýzy rámců bylo nalezeno deset rámců specifických pro toto téma. Polovina z rámců nesla znaky kulturního traumatu, přičemž traumatické rámce byly aktéry artikulovány častěji. Vyjednávání o interpretaci této události od roku 1990 probíhalo ve třech hlavních fázích. V první fázi je srpen 1968 používán jako nástroj k distanci od předchozího režimu a stmelení občanů proti režimu. Ve druhé fázi je univerzální důležitost Pražského jara i jeho násilného ukončení upozaděna a převládá pocit překonání. V třetí fázi se událost opět stává významnou, s vydělením srpna 1969 jako specifického, též traumatického data. Události srpna 1968 byly ve vysílání používány jako paralely k aktuálním problémům (válečným konfliktům, vztahům s velmocemi i vnitropolitické situaci) a zdá se tedy, že tvoří jeden z významných kulturních referenčních bodů.
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Revoluční roky 1956 a 1968 v dánské perspektivě. Vliv médií na vnímání událostí ve východním bloku.
Hůrská, Jana ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje pohled dvou největších dánských deníků, Berlingske Tidende a Politiken, na události ve východním bloku v letetch 1956 a 1968, tedy na poznaňské dělnické povstání a maďarskou revoluci v roce 1956 a invazi do Československa, která potlačila Pražské jaro v roce 1968. Na základě této analýzy se pak snaží přiblížit, jak se proměňoval postoj dánské společnosti ke komunismu a východnímu bloku a jaký vliv na to měla právě média. Klíčová slova: Dánsko, média, tisk, Polsko, Maďarsko, Československo, komunismus, studená válka, 1956, 1968.
|
|
|
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
|
|
|
Vladimír Junek, nežádoucí novinář (životopisná studie)
Junková, Vladimíra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolf, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osudem novináře Vladimíra Junka, kterému změnila okupace Československa v srpnu roku 1968 nejen kariéru, ale i celý život. Práce nejprve uvádí do kontextu zeměpisného, konkrétně okresu Trutnov, ve kterém Vladimír Junek jako novinář působil. Dále pak uvádí do kontextu dobového s přihlédnutím k situaci v oblasti médií od roku 1960 až do období po roce 1968. V následující části se pak autorka podrobně věnuje osobnosti a novinářské kariéře Vladimíra Junka, především období jeho působení ve funkci vedoucího redaktora týdeníku Krkonošská pravda. Toto periodikum se v srpnu roku 1968 za vedení Vladimíra Junka rozhodlo informovat občany na Trutnovsku o situaci v zemi prostřednictvím mimořádných vydání. V závěru se autorka věnuje následnému hodnocení práce redaktorů Krkonošské pravdy během okupace.
|
host ::
RSS.