|
|
Hodnoty sametové revoluce a film
Rousek, Jan ; KUBICA, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá nejdůležitějšími audiovizuálními díly, které byly natočeny o sametové revoluci v Československu v roce 1989. Jejich vyznění dává do komparace se současnými historickými výzkumy o hodnotách, které si přála veřejnost v revoluci – demokracie, socialismus a nenásilí. Měří tak míru jejich revolučnosti, autenticity, autorského záměru a vlivu na diváka. Zastoupení hodnot revoluce je nejsilnější ve filmech natočených v letech 1989 – 1990. V ostatních jsou jen částečné zmínky, což ukazuje na ideologizaci audiovizuálních děl s odstupem času od historické události.
|
|
|
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
|
|
|
Obraz politky ve filmu Ladislava Helgeho
Rousek, Jan ; KUBICA, Petr (vedoucí práce) ; BENDOVÁ, Helena (oponent)
Bakalářská práce přináší rozšířený, politický pohled na tvorbu režiséra Ladislava Helgeho, obohacený o dosud marginalizované perspektivy vnímání politického záběru jeho díla. Helge je představen nejen jako filmař, ale především však jako levicový intelektuál, jehož práce překračuje kategorii filmu do politického prostředí.
Na základě příkladu politického narativu je dílo režiséra zkoumáno v kontextu doby; rozebrán je vztah mezi filmem a společenskou situací tehdy ovládanou Komunistickou stranou Československa.
|
|
|
Město Polná jako dějiště letecké války (1939-1945)
ROUSEK, Jan
Town Polná as stage of air war Bakalářská práce Město Polná jako dějiště letecké války se zabývá problematikou letecké války na vymezeném území okolo historického města Polná. Zaměřuje se především na četné havárie letadel německé Luftwaffe. K nehodám docházelo především v roce 1944 v souvislosti s působením jednotky SG 102 na letišti v Německém Brodě. Snaží se nastínit i působnost hloubkových stíhačů v okolí a závěrem pak útok sovětských bitevníků na náměstí v Polné 9. května 1944. V druhé části se pak zabývá havárii amerického čtyřmotorového bombardéru B-24 Liberator dne 16. prosince 1944. Pokouší se též objasnit osudy sestřelených letců, důvody jejich havárie a jejich cestu do zajetí.
|
host ::
RSS.