|
|
Velké šelmy ČR ve výuce přírodopisu
NOVOTNÁ, Karolína
Tato bakalářská práce je zaměřená na téma "Velkých šelem v České republice ve výuce přírodopisu". První část práce je zaměřena na výskyt a význam velkých šelem v ČR. Další kapitola se zabývá tím, jak se tématu věnují učitelé přírodopisu na základních školách v naší zemi a ukotvením tématu v RVP, ŠVP a dalších výukových programech v Česku. Cílem této práce je ověřit výzkumné otázky a pomocí dotazníku distribuovaného co největšímu počtu vyučujících přírodopisu zjistit, jestli a jakým způsobem se tomuto tématu věnují učitelé přírodopisu základních škol napříč Českem.
|
|
|
Navracející se druhy obratlovců jako téma environmentální výchovy
Hartlová, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Chocholoušková, Zdenka (oponent) ; Urban, Peter (oponent)
Předložená disertační práce se věnuje vztahu člověka a živočichů, kteří se vracejí v důsledku různých okolností, zejména díky celostátní ochraně a ochraně v rámci Evropské unie, na území České republiky. Jedná se živočichy, kteří byli z nejrůznějších důvodů na našem území vyhubeni a po svém návratu působí škody, budí strach a v konečném důsledku vyvolávají kontroverze. Samovolné návraty a reintrodukce některých druhů obratlovců jsou tedy v současnosti považovány za aktuální téma, protože s reintrodukovanými a navracejícími se druhy a s tím, jak tyto druhy zasahují do lidských životů, se setkáváme čím dál častěji. To je důvod, proč by se s tímto tématem měli lidé seznamovat ideálně již na základní škole, kde jsou informace podávané srozumitelně a didakticky lépe, než později např. v rámci různých osvětových kampaní. Z tohoto důvodu bylo provedeno šetření na základních školách, gymnáziích a středních odborných školách zaměřených na lesníky a rybáře, s cílem zjistit, jaké jsou postoje žáků vůči těmto navracejícím se nebo reintrodukovaným druhům obratlovců, a co tyto postoje může ovlivňovat. Toto šetření bylo provedeno formou dotazníkového šetření s vyhodnocením v programu Jamovi a Statistica 14. Z následných analýz dat bylo zjištěno, že žáci mají k reintrodukci a samovolným návratům v práci...
|
|
|
Velké šelmy a jejich přijetí ve vybraném regionu
Hadravová, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu žáků ZŠ a studentů SŠ k šelmám na území České republiky v oblasti Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Mezi vybrané šelmy patří medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Liška obecná (Vulpes vulpes) je v práci použita jako druh sloužící ke komparaci. Práce zjišťuje názory na tyto šelmy a porovnává je. Průzkum byl realizován dotazníkovým šetřením v dané oblasti. Dále práce obsahuje charakteristiku šelem a jejich rozšíření.
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
|
|
|
Velké šelmy a jejich přijetí ve vybraném regionu
Hadravová, Petra ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu žáků ZŠ a studentů SŠ k šelmám na území České republiky v oblasti Lužických hor a Ralské pahorkatiny. Mezi vybrané šelmy patří medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx) a vlk obecný (Canis lupus). Liška obecná (Vulpes vulpes) je v práci použita jako druh sloužící ke komparaci. Práce zjišťuje názory na tyto šelmy a porovnává je. Průzkum byl realizován dotazníkovým šetřením v dané oblasti. Dále práce obsahuje charakteristiku šelem a jejich rozšíření.
|
host ::
RSS.