|
|
Metodika digitalizace fonografických válečků: proces a postupy digitálního přepisu fonografických válečků na přístroji Endpoint
Ištvánek, Matěj ; Mejzr, Martin ; Schüller, Marian ; Šír, Filip ; Tyson, Geoff
Metodika digitalizace fonografických válečků: proces a postupy digitálního přepisu fonografických válečků na přístroji Endpoint je určena kurátorům zvukových sbírek, zvukovým technikům, restaurátorům a archivářům, ale obecně i všem, kdo se zajímají o tyto historické nosiče – pro ně muže být cenným zdrojem ucelenějšího poznání. Tento metodický text může být rovněž nápomocný vedoucím pracovníkům při plánování, rozhodování a organizaci činností spojených s digitalizací nejrůznějších druhu historických dokumentu a sbírkových předmětů.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
| |
|
|
"Kdo nepracuje, ať nejí" : Fenomén "příživnictví" v socialistickém Československu
Mejzr, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou tzv. "příživnictví" v socialistickém Československu v období rané normalizace. Vychází sice z existence právního pojmu "příživnictví", resp. samostatného paragrafu, který v rámci československého trestního zákoníku kriminalizoval "nekalé způsoby obživy" a "vyhýbání se poctivé práci", na tento společensky marginální fenomén chce ovšem nahlížet z širší perspektivy. Tzv. "příživnictví" je v předkládané práci chápáno jako normativní, disciplinární a symbolická kategorie, která definovala základní hodnotovou hierarchii socialistické společnosti a měla pomoci vytvořit nový konsensus v období "konsolidace" poměrů po roce 1968. Těžiště práce se zaměřuje na prostředí Prahy v letech 1969-75 s cílem analyzovat v jednotlivých kapitolách funkci a roli "příživnictví" v politické agendě orgánů obvodní správy, v mediálním diskursu lokálního tisku i v praxi bezpečnostních orgánů. Represe vůči "příživnictví" je zde vysvětlena jako pokus komunistické diktatury a jejích institucí o vytvoření morální paniky jako jednoho z instrumentů k obnovení otřesené mocenské legitimity v očích československé společnosti po roce 1968. Klíčová slova: příživnictví, kriminalita, sociální disciplinace, morální panika, normalizační Československo
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Jazzová sekce - občanská společnost a totalitní moc v Československu 70. a 80.let 20.století
Mejzr, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Hoppe, Jiří (oponent)
Jazzová sekce byla amatérskou organizací, která vznikla z popudu několika nadšenců se záměrem rozvíjet jejich společného koníčka - jazzovou hudbu. Vše začalo běžným pořádáním koncertů a festivalů, vydáváním "sekčních" časopisů a bulletinů, později se to celé rozrostlo o vydávání knih, knižních edic, organizování přednášek; a kultury obecně. Díky tomu se tato zájmová organizace dostala do hledáčku tehdejšího režimu. Socialistický systém se prostřednictvím svých mocenských prostředků a strategií snažil udělat všechno možné, aby Jazzové sekci co nejvíce znemožnil její aktivity. Pomocí všudypřítomné perzekuce, úředních restrikcí, špiclování, snahy o veřejnou i soukromou diskreditaci se režim pokoušel Jazzovou sekci nejdřív potlačit, a následně úplně zlikvidovat. Předkládaná práce aspiruje na vysledování proměny Jazzové sekce v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se snahou odkrýt a popsat podstatu hodnot, vzorců jednání a myšlení občanské společnosti narážející na totalitní mašinérii ČSSR. Klíčová slova: občanská společnost, alternativní kultura, totalitní moc, Komunistická strana Československa
|
|
|
Příběh místa a jeho lidí: Vilová čtvrť Čechovy sady v Kolíně
Mejzr, Martin ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Vilová čtvrť Čechovy sady vznikla na začátku 20. století jako rezidenční oblast místní společenské elity, jejímiž stavebníky vil byli např. umělci, učitelé, podnikatelé či architekti. Za "První republiky" se z tohoto místa stala reprezentativní a klidová zóna s příjemným parkem, jen na dohled od městského centra. Ovšem zlomové dějinné události, jimiž byly druhá světová válka a následně především nástup komunistické moci v únoru 1948, změnily celkové politické, ideologické, sociální a kulturní klima doby. To se podepsalo na osudech konkrétních lidí a také, jak se autor v práci snaží vykreslit, i na osudu samotného místa. Na příkladu vil v Čechových sadech předkládaná práce analyzuje proměnu v pojetí bydlení, architektury a životního stylu. Po první polovině 20. století, která přála individuálnímu a honosnému vilovému bydlení hluboko zakořeněnému v evropské kultuře, byl záhy, v rámci "společenské odvety", v Čechách nastolen kolektivistický a socialistický koncept bydlení, architektury a celé kultury obecně. Vila, jako symbol "kapitalistické" éry, zde neměla místo a byla odsouzena ke strádání stejně jako lidé, kteří ji vlastnili, bydleli v ní a obecně její ideu "představovali". V případě Čechových sadů to vedlo až do záhuby, protože většina zdejších vil byla na konci sedmdesátých let zbourána a...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
host ::
RSS.