|
|
Fylogeneze a evoluce bodlinatých myší rodu Acomys
Palupčíková, Klára ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Geografické rozšíření a fylogeneze bodlinatých myší rodu Acomys Geoffroy I., 1838 zůstává stále kontroverzním a otevřeným tématem. Tato práce se zabývá vnitrodruhovou strukturou a geografickým rozšířením rodu Acomys ze severní, východní, střední a jižní části Afriky, ostrovů Středozemního moře Kypr a Kréta, Tureckého pobřeží, Arabského a Sinajského poloostrova a z Íránu, při využití molekulárních analýz. Molekulární analýzy byly založeny, jak na mitochondriálních genových sekvencích genů D-loop (publikace I) a cytochromu b, tak i na jaderných sekvencích genu intraretinálního vazebného proteinu (IRBP) (publikace III, IV) a rekombinantního aktivačního genu 1 (RAG1) (publikace II.). Dále byla data podrobena fylogenetickým analýzám za použití analýz Maximální pravděpodobnosti (Maximum likelihood, ML), Bayesovské anylýzy (BA), Maximální úspornosti (Maximum parsimony, MP) a metoda nejbližšího souseda (Neighbor-joining, NJ). Výsledky těchto analýz potvrdily, že afro-středomořské Acomys cahirinus a asijské klady Acomys dimidiatus jsou jasně oddělené. Velká podobnost mezi haplotypy z kontinentální Afriky a severního Středomoří (klad A. cahirinus sensu stricto) podporuje hypotézu, že předci A. nesiotes, A. cilicicus a A. minous se velmi pravděpodobně rozšířili jako komenzální populace, čímž je zpochybněn...
|
|
|
Omezení reprodukce v důsledku sociálních interakcí u hlodavců z čeledi Muridae
Berčíková, Marie ; Štolhoferová, Iveta (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá omezením reprodukce u hlodavců z čeledi Muridae, konkrétně se pak zaměřuje na supresi reprodukce způsobenou sociálními interakcemi mezi jedinci téhož druhu a v rámci jedné sociální skupiny. Cílem literární rešerše je na příkladu rodů Calomys, Microtus, Mus a Meriones zjistit, jaké mechanismy omezení reprodukce se v čeledi Muridae vyskytují. V diskuzi je pak rozebrán vliv rozdílné ekologie, sociálního uspořádání a mezipohlavní rozdíly. Mezi způsoby omezení reprodukce spojené s vnitrodruhovými interakcemi patří například zpomalení pohlavního dospívání juvenilních jedinců, regulace počtu rozmnožujících se samic, tabu incestu, infanticidní chování, nebo Bruce efekt. Omezení reprodukce se často projevuje ve vyšší míře u samic, přičemž samice mají také větší vliv na supresi reprodukce jiných jedinců obou pohlaví. Přestože čeleď Muridae představuje velmi diverzifikovanou skupinu co do ekologie a sociálních uspořádání, tato práce dokládá univerzalitu mechanismů omezení reprodukce napříč jednotlivými druhy spojenou zpravidla s vyhýbáním se inbreedingu. Druhy se mezi sebou nicméně liší množstvím a komplexitou mechanismů omezení reprodukce, které se u nich uplatňují. V neposlední řadě se zabývám otázkou, zda může mít omezení reprodukce i pozitivní přínos pro suprimovaného jedince. Z...
|
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Adaptivní radiace rodu Rattus
Skalíková, Hana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
nou skupinou hlodavců žijící v ihovýchodní Asii. Patří zde významní škůdci a rezervoáry zoonóz. Přesto se o řadě druhů ví jen velmi málo. Máme k této práci jsou shrnuty poznatky o všech 66 druzích rodu a o dalších 10 druzích rodů popsán výskyt a ekologie jednotlivých druhů a také vztah mezi ekologií a morfologií (velikostí těla a hlavy, délkou ocasu, velikostí tlapy a velikostí ucha). Bylo zjištěno, že velikost těla se liší ve morfologické znaky (délka ocasu, velikost tlapy a velikost ucha) závisí na velikosti těla. Součástí práce je také zmapování adaptivní radiace krys. V minulosti se rozdělily na několik é se dnes odlišují svým geografickým výskytem a svou ekologií. Práce se také zaměřuje na komenzální druhy. Jak se ukázalo, komenzální druhy vznikly v několika liniích. Komenzální způsob života tedy vznikl několikrát nezávisle na sobě. Úspěšnost komenzálníc druhů se také v různých skupinách liší. V diskuzi se zabývám otázkou, jaké faktory umožnily některým komenzálním druhům být o tolik úspěšnější než jiným. Klíčová slova:
|
|
|
Fylogeneze a evoluce bodlinatých myší rodu Acomys
Palupčíková, Klára ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Geografické rozšíření a fylogeneze bodlinatých myší rodu Acomys Geoffroy I., 1838 zůstává stále kontroverzním a otevřeným tématem. Tato práce se zabývá vnitrodruhovou strukturou a geografickým rozšířením rodu Acomys ze severní, východní, střední a jižní části Afriky, ostrovů Středozemního moře Kypr a Kréta, Tureckého pobřeží, Arabského a Sinajského poloostrova a z Íránu, při využití molekulárních analýz. Molekulární analýzy byly založeny, jak na mitochondriálních genových sekvencích genů D-loop (publikace I) a cytochromu b, tak i na jaderných sekvencích genu intraretinálního vazebného proteinu (IRBP) (publikace III, IV) a rekombinantního aktivačního genu 1 (RAG1) (publikace II.). Dále byla data podrobena fylogenetickým analýzám za použití analýz Maximální pravděpodobnosti (Maximum likelihood, ML), Bayesovské anylýzy (BA), Maximální úspornosti (Maximum parsimony, MP) a metoda nejbližšího souseda (Neighbor-joining, NJ). Výsledky těchto analýz potvrdily, že afro-středomořské Acomys cahirinus a asijské klady Acomys dimidiatus jsou jasně oddělené. Velká podobnost mezi haplotypy z kontinentální Afriky a severního Středomoří (klad A. cahirinus sensu stricto) podporuje hypotézu, že předci A. nesiotes, A. cilicicus a A. minous se velmi pravděpodobně rozšířili jako komenzální populace, čímž je zpochybněn...
|
|
| |
|
|
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
|
|
|
Exploratory and spatial learning abilities in two African mole-rats with different social system.
MAZOCH, Vladimír
The goal of this study was to examine differences in the exploratory activity, spatial learning and memory between two strictly subterranean rodents with different social systems, solitary silvery mole-rat (Heliophobius argenteocinereus) and social giant mole-rat (Fukomys mechowii) in a maze resembling natural burrows. Although the giant mole-rats showed better performance in most of the parameters of the test, this could not be easily explained by superior learning abilities of social species. The differences found could be more attributed to different motivation in both species. The solitary mole-rat was remarkably more cautious and moved with lower velocity, spent more time in the maze, made more errors and traveled a longer path before reaching the reward box.
|
|
| |
host ::
RSS.