Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vocalization of two nightingale species in their hybrid zone
Vokurková, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
5 ABSTRAKT Ptačí zpěv je jedním ze znaků podléhajících pohlavnímu výběru, které mají zásadní význam pro výběr partnera a udržování prezygotických reprodukčně-izolačních mechanismů. U blízce příbuzných a částečně reprodukčně izolovaných druhů pěvců může při jejich druhotném kontaktu docházet ke změnám v jejich zpěvech, jež mohou buď divergovat a posílit tak izolační mechanismy mezi těmito druhy, nebo se mohou naopak sbližovat, což může přispět k mezidruhovému toku genů. Mým modelovým druhem je slavík tmavý (Luscinia luscinia), u něhož bylo v oblasti společného výskytu se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) dokumentováno mezidruhové křížení a zároveň i konvergence zpěvů, způsobená kopírováním heterospecifických zpěvů. Toto kopírování může být způsobeno buď geneticky - introgresí, nebo chybným učením druhově specifických zpěvů. Tyto dvě hypotézy jsme posuzovali jak genetickými analýzami DNA tak analýzami nahrávek zpěvů obou druhů slavíků z alopatrie (Česká republika a severovýchodní Polsko) a sympatrie (jihozápadní Polsko - oblast kolem řeky Prosny). Srovnáním mých nahrávek s katalogem zpěvů slavíka obecného z alopatrické populace (Německo) se podařilo zjistit, že naprostá většina samců slavíka tmavého z kontaktní zóny má ve svém repertoáru fráze okopírované od slavíka obecného, tzv. "smíšení zpěváci",...
Fylogeografické vzorce a mikroevoluční mechanismy u delfínovitých
Křišťanová, Žaneta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o dosavadních poznatcích týkajících se fylogeografie čeledi Delphinidae (Delfínovití). Je zaměřena zejména na fylogenetickou strukturu a speciační historii delfínovitých, dále na způsoby diferenciace trofických nik a vzniku ekotypů. V minulosti měly pleistocénní oscilace klimatu zásadní vliv na vývoj jednotlivých druhů a populací. V současnosti jsou to lidské činnosti, které způsobují zásadní změny habitatů a tím mění životní podmínky pro kytovce. U několika druhů delfínovitých byl zaznamenán vznik ekotypů, kdy různé populace stejného druhu využívají odlišné ekologické niky. Tato práce se věnuje zejména ekotypům delfína skákavého (Tursiops truncatus). U jednotlivých ekotypů byla zaznamenána variabilita ve zbarvení, délce těla či morfologii páteře. Právě páteř je u delfínovitých významnou adaptací na prostředí. V této rešerši jsou také popsány příbuzenské vztahy mezi delfínovitými, životní strategie a potravní nika vybraných druhů rodů Tursiops, Stenella a Delphinus.
Ochranářské aspekty mezidruhové hybridizace u ptáků
Štěpánková, Klára ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Mezidruhová hybridizace je v dnešní době poměrně častým jevem. Mezi faktory, které ji usnadňují, patří vzácnost jednoho druhu, omezený čas pro výběr vhodného partnera, špatná volba samice, upřednostnění samců, kteří mají výraznější znaky nebo větší velikost a poškození životního prostředí. Faktory, které poškozují životní prostředí a usnadňují mezidruhovou hybridizaci, zahrnují změnu původního habitatu například odlesňováním, fragmentací území, urbanizací, opouštěním zemědělských oblastí, a zvláště zavlečením nových druhů do oblastí, kde se dříve nenacházely. Tyto druhy se později mohou křížit s původními druhy, a pokud ty jsou vzácné a nové druhy agresivní, může docházet k velkému ohrožení původních populací až k jejich vyhynutí. Ve výjimečných případech může hybridizací dojít ke vzniku nového druhu, ale u živočichů není vznik nových druhů tímto způsobem častý. Přírodní hybridizace představuje přirozený proces, který má svůj evoluční význam, antropogenně podmíněná či usnadněná hybridizace však představuje problém pro zachování druhů. Řešení mezidruhové hybridizace je většinou velmi složité a nelze stanovit přesný návod, který by bylo možné obecně uplatňovat. Klíčová slova: ptáci, mezidruhová hybridizace, poškození životního prostředí, ohrožení druhů.
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
Application of bioacoustic approaches in investigation of bird species interactions and community species richness
Vokurková, Jana ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Szymański, Paweł (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejvíce fascinujících nástrojů komunikace v živočišné říši, ať už je používán k přilákání partnerů nebo k obraně teritorií. Ve své disertační práci dokládám, že můžeme úspěšně studovat roli ptačího zpěvu v teritoriálním chování, jeho sezónní variabilitu, a nakonec i jeho roli v evolučních procesech díky moderním bioakustickým a ekoakustickým přístupům. Kombinací bioakustického přístupu s molekulárními analýzami demonstruji, že v modelovém systému dvou blízce příbuzných druhů pěvců je heterospecifická konvergence zpěvů v jejich sekundární kontaktní zóně založena na kulturním přenosu, a nikoli na mezidruhové hybridizaci a/nebo genové introgresi. Moje disertační práce dále zasahuje do tropického pásma, které se ve srovnání s pásmem mírným obecně vyznačuje méně výraznou sezónností prostředí. Studium potenciální sezonality ve zpěvní aktivitě a podílu vokalizujících druhů ptáků v tropech proto vyžaduje celoroční monitorování, což je možné i díky recentnímu vývoji automatických nahrávacích zařízení (ARU). Nejdříve se nám podařilo potvrdit, že použití nahrávek z ARU poskytuje ve specifických podmínkách prostředí tropického lesa velmi podobné odhady skladby společenstva, druhové bohatosti a početnosti jako tradiční terénní metody bodového sčítání. To mi umožnilo na Kamerunské hoře...
Low-amplitude songs in songbirds
Belfín, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Výzkum ptačích hlasů zažívá v posledních 70 letech neuvěřitelný růst, přičemž většina prací se zaměřuje na nejčastější hlasitou komunikaci - zpěv. Ačkoli první průkopníci ve studiu ptačího hlasů zmiňovali existenci tichých zpěvů již na konci minulého století, až v poslední době přibylo článků, které se tématu věnují. Nicméně autoři často používají nejednotné názvosloví, které dost komplikuje následné porovnávání prací a pochopení celé problematiky. Během práce se mi povedlo najít záznamy tichých zpěvů u celkem 45 druhů, z nichž deset má současně dva různé typy. Je proto možné, že se jedná o poměrně častý, ale poněkud přehlížený jev. Dohledané práce ukazují, že pěvci tiché zpěvy nejčastěji používají při interakcích v páru nebo s dalšími samci. Z výsledku je zřejmé, že v dalším výzkumu musíme podle odlišné struktury vzhledem k normálnímu zpěvu rozlišovat nejméně tři typy těchto přehlížených zpěvů, které se můžou dále dělit podle konkrétní funkce. Na závěr práce navrhuji nové názvosloví, které může být užitečné pro další shrnutí a budoucí výzkum.
Individuální variabilita v hlasech šelem
Švůgrová, Barbora ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Schopnost individuálního rozpoznávání jedinců je mezi šelmami velmi důležitá, podobně jako u ostatních skupin živočichů. V této práci jsem se zaměřila na individuální variabilitu v hlasech šelem. Zaměřila jsem se hlavně na práce, které popisují individuální variabilitu v hlasech pomocí diskriminační analýzy. Rozšířila jsem review od Insley et al. (2003), kteří navrhli, že schopnost individuálního rozpoznávání je rozvinutější u lachtanovitých než u tuleňovitých. Mé kvantitativní porovnání individuální variability v hlasech lachtanů a tuleňů ukazuje, že to může být tím, že lachtani mají individuálně různorodější hlasy. Dále jsem porovnala individualitu v hlasech i u ostatních šelem. Výsledky porovnání ukazují, že druhy žijící ve skupinách nemají individuálně variabilnější hlasy než solitérně-párově žijící druhy. Lépe lze dle hlasu odlišit jednotlivé dospělce než mláďata. Ačkoliv pro skupinu šelem jako celek najdeme hodně prací na téma individuální variability v hlasech, většina výzkumu byla učiněna na lachtanech a tuleních. Pro další výzkum a lepší srovnání je potřeba pokrýt i další skupiny šelem. Klíčová slova: individualita, identita, vokalizace, hlasová komunikace, savci, šelmy
Mechanismy umožňující individuální rozpoznávání u pěvců
Caha, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Vokalizace umožňuje ptákům komunikovat na velké vzdálenosti nebo v prostředích, kde mohou být vizuální signály obtížně detekovatelné. Vokalizaci pěvců lze rozdělit na zpěv a volání. Zpěv může posluchače signálu informovat o druhové příslušnosti, pohlaví, kvalitě samce, agresivní motivaci a v neposlední řadě také identitě zpívajícího jedince. Rozpoznávání různých jedinců je velmi užitečná dovednost, která se běžně uplatňuje během teritoriálních interakcí mezi samci. Správná identifikace samců, kteří představují různě velkou hrozbu, umožňuje reagovat přiměřeně situaci a ušetřit energii nebo se vyhnout zranění z případného střetu. U řady druhů pěvců byla pomocí playbackových experimentů prokázána schopnost individuálního rozlišování založená na zpěvu, ale jen málokdy bylo odhaleno, podle čeho se rozpoznávají. Tato literární rešerše se zabývá problematikou neighbour-stranger experimentů, které zjišťují schopnost pěvců rozpoznávat mezi sousedy a cizími samci. Dále je zaměřena na struktury nebo vlastnosti zpěvu umožňující individuální rozpoznávání pěvců a jejich využití pro individuální akustický monitoring.
Mezidruhové kopírování zpěvů u ptáků: mechanismy vzniku a evoluční důsledky
Kohoutová, Hana ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Vokurková, Jana (oponent)
Ptačí zpěv je velmi důležitým nástrojem komunikace u ptáků, zejména u pěvců. Pomáhá samcům vymezit teritorium a slouží také k přilákání partnera v období páření. Zpěv je navíc jeden z důležitých znaků, které udržují prezygotickou reprodukční bariéru. U různých druhů ptáků, zejména u blízce příbuzných, může docházet k heterospecifickému kopírování zpěvů. Tento fenomén je znám také jako tzv. smíšené zpěvy. Smíšené zpěvy vznikají u různých druhů různými mechanismy. Nejčastěji se jedná o chybu během fáze učení zpěvu, ale v některých případech může být kopírování zpěvů adaptivní. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o mezidruhovém kopírování zpěvu u ptáků, popsat známé příklady kopírování zpěvů u blízce příbuzných druhů, pojednat o možných příčinách, které vedou ke vzniku smíšených zpěvů a diskutovat možný ekologický a evoluční význam tohoto jevu. Klíčová slova: ptáci, zpěvy, smíšené zpěvy, vokální mimikry, sesterské druhy

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Vokurková, Jitka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.